Káčerovo

Krom časopisu Leo jedna z nejmilejších věcí, kterou mi jako capartovi přinesla revoluce. Fakt vybroušené postavičky. I kdyby jste mě vzbudili o půlnoci uprostřed spontánní poluce tak vám je všechny vyjmenuju, a to o čemsi svědčí. Paní Čvachtová ..tomu říkám panečku řádné příjmení pro smyslnou paňmámu. Sluha Johann by stoicky přešel i vlastní znásilnění. Strýček Skrblík mě zase naučil nemít rád lidi, co říkají penězům penízky. Rampa McKvák bavil vydatně svou zkázonosnou pilotáží, stejně jako lehkou vrozenou retardací, Ňouma pak těžkou. Roztomiláci Kulík, Dulík, Bubík i Kačka měli kukadla přes celou hlavu, asi jako Honza Nedvěd zuby. Mělo to šťávu (teď nemyslím jen paní Čvachtovou) i drajv. A víte vůbec proč má kachna plochej zobák? 90% (19.08.2017)

Jo jo. Viděl jsem to v 16 letech, kdy to sem poprvé přišlo, a celkem se mi to líbilo. I když kvůli jisté uvřískanosti a dravosti těch tří synovců, o strýčkovi nemluvě, jsem dával přednost Rychlé rotě. Ovšem teď na to koukám znovu a nudou zívám. Asi je to tím, že jsem vyrostl z dětských střevíčků, na písek chodím tak maximálně dvakrát tejdně, a taky tím, v mém srdci se již napevno usídlil ptakopysk Perry, který se s těmahle kačerama vypořádá jediným plácnutím svého ocasu, že jim ani příručka nepomůže! (26.09.2013)

Možná jsem po letech podlehl jisté deziluzi, ale pořád nechápu ta nadšená hodnocení. Je to mírou nostalgie? Je to tím, že do ospalého Československa po 40 letech masírování úděsnou ruskou televizní kulturou vtrhl do obýváků pravý Disney se svými zkazkami o potrhlém miliardáři a my jsme vyjekli nadšením, že vidíme Ameriku a to nadšení přes to všechno přetrvalo celé ta léta? Snad jedině tím, protože je to jinak naprosto příšerný. Seriál jasně nenaznačuje, jaká je cílová věková hranice diváka. Pro nejmenší není ale určitě. Pro velké také ne, protože předkládá mnoho chyb, které pak znalého diváka jen odrazují. Mezi markantní chyby počítám třeba liknavost tvůrců při snaze vysvětlit skoky v časoprostorovém kontinuu. Jednou totiž Scrooge McDuck alias Strýček Skrblík pečuje o své synovce v naší přítomnosti (přinejmenším v roce 1987) a v okamžiku se příběh ocitá v polovině devatenáctého století, v době tzv. Zlaté horečky, kde je opět on, jen o trochu mladší. Pro tvůrce prostě 100 - 150 let nic neznamená. Dále tvůrci nerespektují základy chování materiálů, zejména zlata. Tomu přisuzují vlastnosti jiných prvků či sloučenin. V příbězích se zlato chová mnohdy naprosto nereálně. Tato pohádka naruby pak ale nejvíce trpí po stránce příběhové. Zatímco je každý odkojen na klasickém schématu, kterak chudý ke štěstí přišel, odkazují nás Kačeří příběhy zcela nelogicky do problematiky nám dosud (výhledově už však daleko bližší) neznámé, totiž té, kdy bohatý, ještě více získal. Tvůrci si přitom nelámou hlavu s tím, aby alespoň trochu dětskému divákovi nastínili problematiku kapitálu, ekonomicky orientovaný životní styl, složitosti tržních mechanismů či zákeřnost Paretova optima při militarizaci cyklické nezaměstnanosti jednotlivých mikroekonomik světa. Vůbec ne. Prostě jejich hlavní postava je dítětem štěstěny, která sama o sobě přitahuje peníze. Peníze, kterými je přitom posedlá a stává se jejich otrokem. Nemocný ten člověk (zde pohádkový kačer, který mluví a odívá se a žije v opulentním sídle ve tvaru obrovského trezoru), jenž střeží každičkou minci. Happy endem tedy pokaždé je, nikoliv poučení, ale jen další zisk majetku nebo jeho opětovné nabytí. V seriálu se pak objeví mnoho dalších postav, které nabízí různé archetypy jako nešika, idiot, starostlivá máma, děvka, kurva, kripl, dobráček, kutil, rasista, submisiv a další. Do podvědomí dětí se zkrátka snaží zasadit jednoduché schéma kapitalistického světa a vědomí, že bohatý je lepší a důležitější člověk. Svět za tímto pokřiveným zrcadlem nabízí fantazii vykoupenou samými nesmysly, které se tváří opravdově, proto více klamou. Že je to akční a dobrodružné je příliš málo, aby se to dalo zaníceně sledovat. Akce sama nestačí. Časem si bedlivý divák všimne, že té akci chybí klíčové scény a málokdy to celé dává smysl. Deus ex machina je skoro pravidlem. Ne, považuji to za nehorázný šlendrián, nepoctivou práci a nevkusnou mystifikaci nevinných dětí, věřících na poctivé investice a čestný obchod. (14.04.2014)

Snad není nikdo, kdo by tohle neznal. Klasika mezi kreslenými seriály. Dnes si rád pospím, ale kdysi, když Kačeři běželi v tv, tak jsem shchválně brzo vstával aby mi neušel ani jeden díl. Všechny postavy zkultovněly a měly dostatek prostoru. Různorodost příběhu a klasická koupel Skrblíka v penězích... Je v tom kus mého dětství. (06.01.2009)

Legendární seriálová pecka a rozhodně vrchol tvorby studia, která provázela dětství hned několika generací, která mě kdysi okouzlila dobrodružstvími á la Indiana Jones, i na odkazy vůči němu mnohokrát dojde, a dnes zase svojí formální stránkou, když si důsledně pohrává s estetikou starších disneyovek a aktualizuje ji.. Po dlouhé sebereflexivní úvaze nedokážu jmenovat další projekt, jehož síle nostalgie bych dnes ještě podlehl, zvlášť s takovou chutí.. (27.01.2019)