Káčerovo

Dnes už pro mě naprosto legendární kreslený seriál. Byl jsem sice fanda původních hlasů dosti cartoonů, ale tenhle mě nějakou zvláštní náhodou minul. O to mi dabing přirostl celkem k srdci. Na obyčejný kresleňák to mělo občas celkem akční příběhy (ještě aby ne, když Strýček Skrblík má obří trezor), Jen si na to vzpomenu, už mi v hlavě zní úvodní znělka. Nejlepší věc s odstupem času? Pěkně barvitá animace. Asi v tom určitě už byly nějaké stroje, ale dnešní animované seriály mi přijdou moc umělé, co se týče animace a všechny vypadají tak nějak podobně. Růžové brýle nostalgie dovedou snadno přidat hvězdičku nebo dvě, které by tam objektivně být nemusely. (02.04.2014)

Po letech, kdy jsem vždycky umíral nedočkavostí nad každou novou epizodou, jsem to komplet naservíroval potomkovi. Hltá to podobně jako já v devadesátkách, přičemž vzduch nebezpečně houstne nostalgií. Akorát mu teda závidím ten binge-watching bez týdenních přestávek. To bylo tenkrát fakt peklo. Baláž, Čok a Střihavka u nás teď frčí non-stop! (28.04.2021)

"Přijímáte tohoto muže za svého zákonného manžela v recesi i inflaci, v zisku i ve ztrátě, po zbytek svých fiskálních let, dokud vás bankrot nerozdělí?" Vždy jsem byl sběratel. Sbíral jsem známky, hokejové kartičky, podpisy slavných nebo puky s potisky a ve všem jsem byl úspěšný. Když jsem však poznal strejdu Skrblíka, tak jsem všechno prodal a začal jsem sbírat peníze. Nechápu to, ale v této sbírce nijak zvlášť úspěšný nejsem. Možná je to tím, že těch sběratelů je nějak moc a ti nejúspěšnější mají pod sebou dostatek materiálu k vykořisťování. Budu se muset ještě hodně učit a zrovna v Kačerově je zábavného studijního materiálu celkem dostatek. (20.11.2013)

"Nic nevidim. Nevim kam letim... Je fakt, že dřív mi to taky nevadilo!" "Rampo, nemáš tu kde přistát. - To je dobrý, pane Skrblíku… stejně mi došlo palivo!" "Ty bys ty kameny odklízel až do konce života! - Možná i dýl..." Spolu s Gumídky, Letohrátkami a Rychlou Rotou je to část mého dětství před televizí. Ovšem Kačeři z téhle čtyřky byly asi nejlepší. Nejen díky příběhů, které byli tajuplné a děsuplné, ale taky byly plné humoru s hlášek. Navíc Skrblík a jeho synovci jsou sympatické kreslené postavičky. Nemluvně o Rampu McKvákovi, který je asi zaručeně nejoblíbenější kreslený charakter. Původní dabing je nenahraditelný a je vidět, že i po tolika letech to neztratilo téměř nic ze svého kouzla. Dnešní pohádkové kreslené příběhy tomu nesahají ani po kotníky. Naopak se krčí v koutě a tiše závidějí. Kačeří příběhy jsou nadčasovou zábavou a nejedna hláška to dokazuje. "Lupiči! Zloději! Politici!" Zkrátka a dobře tuhle Kačeří partu jsem si s oblibou pustil i teď a zjistil, že stále baví tak jako kdysi. Už se docela těším na to, jak to jednou bude bavit i další generaci dětí. Viděno prvních 50 epizod. (91 %) (30.08.2015)

Jeden z mých nejoblíbenějších animovaných seriálů, miloval jsem Magicu a Skrblíka, většinou je to tak, že si oblíbím záporné postavy. Rád vzpomínám na časy, kdy jsem po spatření mumie v úvodních titulkách nezamhouřil v noci oka, fakt je ale ten, že ještě v deseti letech jsem se bál všeho co - třeba jen zdánlivě - připomínalo smrt (kříže, rakve, mumie...). Více mě vyděsila snad jen mumie v Nulové šanci... No prostě parádní seriálek, jehož úvodní sekvence ve mě vzbuzovala noční můry :) (28.01.2006)