Zbaľ prachy a vypadni!

Hodně slušné. Děj sice není nijak přehnaně zauzlený, ale má to natolik lehce napsané dialogy a natolik elegantní režii, že se člověk prostě musí pobavit. I hlavní postavy stojí za to a určitě vyhoví všem, kteří mají rádi tenhle druh zločineckého karikaturismu. Vzato do důsledku mě asi Podfuck vtáhl do děje víc, ale i tak jsem se skvěle pobavil. (16.04.2007)

I když jsem Snatch. viděl dříve, tak Lock, Stock and Two Smoking Barrels mi příjde v několika směrech lepší. Má dokonalý a propracovanější příběh o jednom podělaném haretním turnaji a tašce plné peněz, vtipnější scénář a stylovější kameru. Za to Podfu(c)k je svižnější a má Brada Pitta, který jako cikanský šampion nemá konkurenci. Tak i tak, Guy Ritchie má pro gangsterky cit a vyneslo ho to do nebes! Další výborná podívaná! (06.04.2008)

Po poslední mrtě promyšlený scénář, který už od prvních scén nádherně směřuje k typicky „ritchieovskému“ konci, ruku v ruce s vytříbenou formou, tvoří jedinečný celek, jehož sledování je čistým filmovým požitkem. Podle přísných měřítek dávkovaná směs násilí, černočerného humoru a všemožné absurdity, je natočena v rychlém tempu, kde se detailních kamerových obletů nedopočítáte, podobně jako rychlého střihu anebo podhledů na pomalu kráčející hrdiny. Ale pozor, tohle není žádný Michael Bay! Ritchie má velmi osobitý styl vyprávění, v němž jaksi vynechává hlavní postavy a pouze načrtává různorodé panoptikum londýnského podsvětí. Nutno uznat, že díky snaze být za každou cenu vtipný a cool, občas Ritchie sklouzne až do samoúčelnosti a děj se stane až příliš vykonstruovaným. Jenomže komu to vadí, když se u toho válíte smíchy po podlaze? Mě rozhodně ne. (17.11.2005)

Guy Ritchie byl na začátku své kariéry očividně ve vrcholné formě. Jeho způsob vyprávění je sice hodně netradiční a odlišný od těch"běžných", ale jak je ze zdejšího hodnocení vidět, většinou slaví úspěch. Scénář dává prostor velké škále postav, které jsou na začátku detailně představeny a následně se mezi nimi rozehraje bláznivá hra plná mafiánů, podrazů a peněz, která nemůže skončit jinak než velkým přehmatem. Všechno je perfektně promyšlené, scény na sebe plynule navazují a vyvrcholení- to je lahůdka, v tom je Ritchie prostě machr a nikdo se mu nevyrovná. Sice malinko slabší než Podfu(c)k, ale pozici mezi nejlepšími kriminálními komediemi tomuto filmu už nikdo nesebere. (28.05.2012)

Po delší době jsem mrknul znovu na Ritchieho prvotinu. Mezi postavami je hromada drsňáků. Někteří jsou v tom, že dělají ze sebe drsňáka, úspěsnější, někteří míň. Super ale je, že jsou zároveň taky poměrně dost civilní a tím pádem i realističtí. Není to tak přehnaná stylizace nereálných nadsamců, které rád používá Ritchie v novějších filmech. Film je projetý nějakým zvláštním žlutohnědým filtrem, díky kterému je vlastně vizuálně docela neatraktivní, ale to vyvažuje vychytaná režie plná cool záběrů. Příběh je taky překvapivě povedený. Sledujeme všemožné zlodějíčky a gangstery, kteří chtějí se sebou navzájem vyjebávat, díky čemuž se dá do pohybu spirála událostí směřující k velkolepému akčnímu finále. Lock, Stock and Two Smoking Barrels je hodně povedený film (podruhé se mi líbil dokonce víc) a opravdu působivý debut. (8/10) (11.06.2021)