Réžia:
Agnieszka HollandScenár:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Antoni Komasa-ŁazarkiewiczHrajú:
Ivan Trojan, Josef Trojan, Juraj Loj, Jaroslava Pokorná, Martin Myšička, Miroslav Hanuš, Jiří Černý, Tomáš Jeřábek, Jan Budař, Melika Yildiz, Martin Sitta (viac)Obsahy(1)
Strhujúce životopisná dráma výnimočného muža obdareného zvláštnymi liečitelskými schopnosťami na pozadí dobových udalostí. Príbeh je inšpirovaný skutočnými osudmi liečiteľa Jana Mikoláška, na ktorého sa v priebehu niekoľkých desaťročí obracali s prosbou o pomoc tisíce ľudí zo všetkých spoločenských vrstiev vrátane najvýznamnejších osobností politického a kultúrneho života. Mikolášek je človek bez odborného lekárskeho vzdelania, ale s nevšedným a nevysvetliteľným nadaním diagnostifikovať a pomocou byliniek liečiť choroby, s ktorými si ani doktori nevedia poradiť. Jeho mimoriadne schopnosti sú však vykúpené bojom s vlastnými démonmi. Liečiteľstvo je jeho vnútornou spásou a ochranou pred sebou samým… (Cinemart SK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (620)
Človek by ani nepovedal, aká hra so svetlom sa dá vytvoriť s flaštičkami moču. Určite sa opäť nájde dosť ľudí, ktorých tento film bude iritovať. Či už kvoli téme alternatívneho liečiteľstva alebo kvôli Janovej orientácii. Bavilo ma to, Trojan hral veľmi slušne (mladý tiež) a z môjho pohľadu o žiadne šarlatánstvo nešlo, iba o prosté využitie sily prírody. ()
Mám rád životopisné filmy a obvykle se těším na ty, které mne seznámí s neznámými osobnostmi, jejichž životy ukrývají poutavé příběhy. V tomhle ohledu si mne nový titul Agnieszky Hollandové získal již předem. O žádném Janu Mikuláškovi jsem až do ohlášení chystané premiéry netušil, přičemž fascinující se pro mne stalo již jeho ojedinělé léčitelské nadání. Co teprve pak může přinést střet takového "svérázného génia" hned s dvěma totalitními ideologiemi ve střední Evropě v půlce 20. století? Rozhodně to v sobě ukrývalo velký potenciál pro silný film a ten se Hollandové podařilo z velké části naplnit. Oceňuji rozporuplnější vykřeslení Mikoláškovy osobnosti – není to pouze velký "pan Zázračný", není to pouze jedna z dalších obětí komunistického režimu zobrazena v dalším snímku s jednostraným ideologickým stanoviskem. Mikolášek je zde člověk výjimečný ve svém okolí, jeho schopnosti vytvářejí v jedněch obdiv, důvěru, druzí ho dokážou zneužít ve svůj aktuální prospěch, jiní závidí či chtějí se ho zbavit, například i falešným udáním. Se svými schopnostim a povoláním přinášejícím vedle prospěšné pomoci také obrovský risk a drobné procento proher, se svou často nekompromisnou povahou i nonkomformním životním stylem (homosexualní orientace) se stává Mikolášek člověkem, který logicky vstupuje do konfliktu se společností, v níž se právě nachází, žije a působí. Vyprávění se odehrává na přeskáčku ve dvou dějových linkách (aktuální konflikt se zákonem a režimem vyúsťující v strhující vyšetřování + chronologicky podáváné flashbacky z Mikuláškovy minulosti) dodává filmu hned dvounásobné napětí. Kvalitní vizuální stránka přináší v lince z 50. let krásný "černobílý film v barvách", technická stránka využívá všechny možnosti k vytvoření hutné atmosféry a pochyboval-li jsem občas dosud o tolik znamenitých hereckých kvalitách Ivana Trojana, zde mne svým vynikajícím výkonem definitivně zbavil všech pochyb, a ani ostatní herci příliš nezaostávali. Přesto mi něco ve filmu k volbě plného hodnocení schází, mám pocit, že něco z rozehraného zůstalo nedořčené a film zbytečně náhle skončil v tom nejlepším (škoda, s celým soudním procesem teprve dostával film silnou gradaci)... a já marně hledám důvod, který by mne donutil chtít ještě tento měsíc kino znovu navštívit, či třeba příští rok si Šarlatána pustit podruhé... jsem v tom hledání určitě o něco blíž, než před měsícem v případě Havla a až film více dozraje, třeba se tak tomu stane. 75% ()
Geniálny Ivan Trojan. Jasné, je to geniálne napísaná postava (a teda by sa mohlo zdať, že ju zvládne geniálne zahrať aj váš strážny pes), ale viem si predstaviť veľa hercov, ktorí by sa s ňou pobili zdatne, ale v konečnom efekte by to bola nuda. U Ivana Trojana nie. Z Ivana Trojana nebudete vedieť spustiť zrak. Možno je to trošku pridlhé a niektoré postavy vari priskoro vypadávajú z deja (resp. majú prehnane malý priestor), ale to všetko sú len také „akože“ mínusy; inak ide o kvalitný a silný príbeh. Flashbackov bolo veľmi veľa (Ivanov syn Josef v nich bol skvelý), ale hoci mi obvykle retrospektívy vadia, tuná sa mi, prehnane povedané, páčili azda i o milimeter viac, než „hlavné“ scény zo súčasnosti. Agnieszka Holland sa nebojí v správnej chvíli pritvrdiť, je to proste drsná režisérka (mačiatka, streľba). Kino Považan NMnV 2020 ()
Šarlatán je na první pohled dokonalým filmem, který však po odchodu ze sálu budí rozporuplné pocity. A "dojíždí" hlavně na svou délku... Některé z důležitých motivů se totiž nedaří na tak krátkém prostoru uspokojivě vykreslit. Kdyby byla stopáž minimálně o půl hodiny delší, nic by nestalo. Takhle jsou (hlavně) temné stránky Mikoláškovy osobnosti dost osekány a divákovi asi nebudou dávat smysl. Marek Epstein je sice ve scénáři zkouší propojit za pomoci záběrů na minulost, ale moc mu to nefunguje. Právě střípky z minulosti jsou totiž hlavně střípky... Něco se stane, ale vy pořádně netušíte proč, a jak to vlastně charakter hlavního protagonisty ovlivnilo. Což se projevuje právě v minulosti, kde Mikolášek udělá hned několik zásadních rozhodnutí, kterým už ve zbytku filmu není věnována vůbec žádná pozornost. A to je problém, vezmeme-li v úvahu, že zbytek snímku funguje takřka bez chybičky. Od hereckých výkonů, přes dobovou atmosféru až k osobitému soundtracku. ()
"Jestli jsem alespoň jednou člověku ze sta prodloužil život o jediný rok, pak mi vychází, že jsem zachránil pro tuto krásnou zemi 40.000 let života." Tak to je statistika. Mně zase vychází, že sázet na úspěšnost léčby v 1% případů se podobá spíš statistický chybě a inkasovaná částka by mohla bejt kolem 60,000.000 Kčs (4 miliony pacientů x 15 Kčs), takže v tom věštění z moči vidím spíš touhu po mamonu než cokoli jinýho. To je ale jenom můj problém. Důležitý je, že nám zapálená polská antikomunistka chtěla sdělit tři věci: 1) Nacisti byli za války svině. Ne naši milovaní EuroNěmci, ale Nacisti. Tak je to správně. 2) Komunisti byli svině. Samozřejmě ti, co věří v Marxovo učení a ne ti, co si po Sametu převlíkli kabát a stále nám vládnou. Ti jsou v pořádku. 3) Když točím něčí životopisnej film, tak použiju jeho jméno, příjmení a povolání. To stačí. Zbytek si vymyslím, aby moje nenávist stála na pevnejch základech. A to mě trošku štve. Stačilo, aby se léčitel jmenoval třeba Jirka Ježíšek a už bych měl jen dvě výhrady. Vlastně zase tři. Nebavilo mě věčně se koukat na nahý mužský zadky, z nich ž jeden patřil neexistujícímu týpkovi a druhej hrdinovi, jehož homosexualitu neprokázala ani STB. Za mě tedy celkem koukatelnej snímek s několika silnejma scénama a nulovou historickou hodnotou. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (38)
- Televizní premiéru na stanici ČT1 vidělo 1,47 milionu diváků (15+), byl to nejlepší výsledek nedělního večera a také celého dne. (rublik05)
- Vůz, který Mikolášek užívá v době Protektorátu, má poznávací značku PA-22055, která náležela ke správnímu obvodu policejního ředitelství v Kladně. Jenštejn se ale nacházel v okrese Brandýs nad Labem a měl by tedy mít značku z jiného číselného intervalu. (Martin_L)
- Prostor kliniky je natáčený ve stejné vile, která byla použita ve filmu Příběhy obyčejného šílenství (2005). (dajten)
Reklama