Šarlatán

Na oko výborný český film, který minimálně po stránce výpravy dokáže konkurovat i zahraniční produkci. Trojan hraje takový svůj herecký standard ale příběhově mi to přišlo vlažné a o dané postavě jsem se moc nedozvěděl a konec mě nechal úplně chladným. Na české poměry vysoce nadstandardní film, jinak pouze lepší průměr. (09.10.2021)

Spoilery! Snímek se mi velmi líbil, avšak s mnoha výhradami. Agnieszka Holland je zárukou té nejvyšší kvality. Tohle je sice teprve 3 celovečerní film, který jsem od ní viděl, ale všechny 3 zpracovávaly velmi dobře zajímavé témata vzbuzovaly ve mne nepříjemné emoce. Teď k těm výhradám. Teploušství mi úplně stačilo dávkovat v náznacích. Aniž bych o příběhu cokoli věděl, tak jsem velmi záhy z děje správně vytušil, že vztah mezi léčitelem a asistentem bude, opatrně řečeno, netradiční. Agnieszka bohužel myslela i na to, že se na tento snímek kouknou i nějací idioti, kteří chodí do kina primárně na popcorn, tak bohužel nezůstala u náznaků. Málo co mi zvedne kufr, ale některé scénky, kde Ivan Trojan klátil toho Slováka - tam se mi regulérně zvedal kufr. Přišlo mi to tam z hlediska příběhu naprosto zbytečné. Nerozumím tomu, proč se tyto záběry musely odehrát, hnus. Nic proti buzerantům, je to zcela normální, kam až sahají historické prameny, ale nemusím samotný akt vidět. První polovina snímku byla tedy o střetu alternativního léčitelství s nechutným komunistickým režimem. Moc hezky se snímek trefil do výsledku letošních voleb, kdy komunisti poprvé v poválečné historii nebudou zastoupení v Parlamentu a neokomunističtí piráti mohou jezdit na jednání jedním autem a držet se tak svých zelených zásad, které rádi kážou ostatním. První polovina snímku mě bavila podstatně víc. Ta druhá byla více o střetu teploušství s komunistickým režimem. Respektive o problémech s jeho tajením. Kdo tehdy chtěl být buzerant, musel žít v podstatě jako krysa. Tohle už mě tolik neoslovila a je trošku škoda, že tomu bylo věnováno více prostoru, než bych si přál. Úplně mě herecky nepřesvědčil ani mladý Trojan, ale to může být do velké míry zaviněno i tím, že jsem se nezbavil srovnávání s jeho starší verzí, což je herecká extra třída. Alespoň byla zachována dokonalá podoba. Až na zmíněné výhrady se jednalo o luxusní snímek, který člověka vzal na výpravu do nechutné doby, kde bylo nemožné se dovolat spravedlnosti. [80 %] (24.10.2021)

Mám rád životopisné filmy a obvykle se těším na ty, které mne seznámí s neznámými osobnostmi, jejichž životy ukrývají poutavé příběhy. V tomhle ohledu si mne nový titul Agnieszky Hollandové získal již předem. O žádném Janu Mikuláškovi jsem až do ohlášení chystané premiéry netušil, přičemž fascinující se pro mne stalo již jeho ojedinělé léčitelské nadání. Co teprve pak může přinést střet takového "svérázného génia" hned s dvěma totalitními ideologiemi ve střední Evropě v půlce 20. století? Rozhodně to v sobě ukrývalo velký potenciál pro silný film a ten se Hollandové podařilo z velké části naplnit. Oceňuji rozporuplnější vykřeslení Mikoláškovy osobnosti – není to pouze velký "pan Zázračný", není to pouze jedna z dalších obětí komunistického režimu zobrazena v dalším snímku s jednostraným ideologickým stanoviskem. Mikolášek je zde člověk výjimečný ve svém okolí, jeho schopnosti vytvářejí v jedněch obdiv, důvěru, druzí ho dokážou zneužít ve svůj aktuální prospěch, jiní závidí či chtějí se ho zbavit, například i falešným udáním. Se svými schopnostim a povoláním přinášejícím vedle prospěšné pomoci také obrovský risk a drobné procento proher, se svou často nekompromisnou povahou i nonkomformním životním stylem (homosexualní orientace) se stává Mikolášek člověkem, který logicky vstupuje do konfliktu se společností, v níž se právě nachází, žije a působí. Vyprávění se odehrává na přeskáčku ve dvou dějových linkách (aktuální konflikt se zákonem a režimem vyúsťující v strhující vyšetřování + chronologicky podáváné flashbacky z Mikuláškovy minulosti) dodává filmu hned dvounásobné napětí. Kvalitní vizuální stránka přináší v lince z 50. let krásný "černobílý film v barvách", technická stránka využívá všechny možnosti k vytvoření hutné atmosféry a pochyboval-li jsem občas dosud o tolik znamenitých hereckých kvalitách Ivana Trojana, zde mne svým vynikajícím výkonem definitivně zbavil všech pochyb, a ani ostatní herci příliš nezaostávali. Přesto mi něco ve filmu k volbě plného hodnocení schází, mám pocit, že něco z rozehraného zůstalo nedořčené a film zbytečně náhle skončil v tom nejlepším (škoda, s celým soudním procesem teprve dostával film silnou gradaci)... a já marně hledám důvod, který by mne donutil chtít ještě tento měsíc kino znovu navštívit, či třeba příští rok si Šarlatána pustit podruhé... jsem v tom hledání určitě o něco blíž, než před měsícem v případě Havla a až film více dozraje, třeba se tak tomu stane. 75% (25.08.2020)

Když vyprávíš něčí příběh, bylo by fajn dbát větší důraz na souvislosti a podkres událostí. Šarlatán je v některých chvílích doslovný jak hospodští vysvětlovači stupidních anekdot a v jiných naopak nechává proběhnout (nebo nedoběhnout) vyhrocené cosi, u čeho vám v hlavě svítí WTF (a běžíte googlit, co se vlastně stalo). Řemeslná stránka s atmosférou super + Trojanovic rodinný klan předvádí svůj herecký (nad)standard. Mám ovšem pocit, že za týden nebudu vědět, na co jsem dnes koukal. (14.11.2022)

„Šarlatán” , ktorý z moča dokázal diagnostikovať ochorenie, predsa nemohol byť žiadne "béčko" , no i napriek tomu bol český (ľudový) liečiteľ a znalec bylin Jan Mikolášek, narodený ešte za čias Rakúsko-Uhorska, konkrétne v roku 1889, kedy medzi jeho "rovesníkov" napríklad patrili i komik Charlie Chaplin, či aj slávne-neslávny diktátor Adolf Hitler, všetci narodení v štvrtom mesiaci roka (v znamení barana), pomerne často šikanovaný režimom, pretože im zrejme ležal v žalúdku, čo asi nemohli vôbec predýchať, a tak mu tým pádom hádzali samé polená pod kolená... / To by bol isto skvelý námet na strhujúci a životopisný snímok, hodný mnohej chvály, čo sa ale tentokrát akosi nepodarilo naplniť ani renomovanej poľskej režisérke Agnieszkej Hollandovej, ktorá síce (voľakedy) vyštudovala i pražskú FAMU, čo rovnako nemusí byť žiadnou garanciou kvality, keďže asi ani ona už dávno nie je tou filmárkou, ktorou bývala, pretože v poslednom čase nakrúca len priemerné snímky...? Naposledy ma od nej najviac oslovil Hořící keř, no zároveň dodávam, že potenciál stále podľa mňa určite má, kde by mohla neskoršie aj povedzme, prekvapiť ? A ani ocenenie "Českých levov" ešte automaticky neznamená to, že zisk rovných piatich prestížnych cien, vrátane najlepšej réžie a filmu, budem tiež rovnako zdieľať veľké nadšenie, skôr pociťujem určité rozpaky, že sa tu so mnou ktosi nepekne zahrával ! PS: Otec Ivan môže byť na syna Josefa právom hrdý, lebo vyrastá nádejný herec, ktorý má pred sebou sľubnú kariéru, a to sú inak svetlé body tohto počinu, že Trojanovci podali (veľmi) zaujímavé herecké výkony. (04.07.2021)