Svatá Maud

Je to Bůh, nebo Ďábel, kdo zkouší víru svaté Maud? Mysteriózní drama o mladé setře, co se snaží nejen sebe, ale i ostatní přivést na správnou cestu. Vize, záchvaty, mučednictví. Tak jako trpěl Kristus je třeba trýznit tělo, které pokouší duši. M. Clarková vypadá tak křehce a něžně, když se usmívá a hladí umírající ženu po tváři. Jenže síla v ní ukrytá je obrovská, protože bojovat s Ďáblem nemůžou slaboši. Kde by jiný šel do krajnosti a naturalismu, tam si režisérka vystačí s náznakem. Špinavý sex, sebetrýzeň, smrt. Výborná kamera se tu zpomalí, tam je obraz v kouřových odstínech, a když dojde k prvnímu velkému prozření ta intenzita, s níž tělo visí ve vzduchu, je až hmatatelná. Finální střet a vykoupení mají sílu, obrazově jsou perfektní. Poklidná hudba a tiché scény na počátku postupně střídají temnější zlověstné tóny, co napovídají, že se schyluje k tragédii. Skrývané emoce vyplují na povrch a obnaží jejich nositelky. Přidanou hodnotou je W. Blake. Spíše pro okrajové publikum. (25.06.2021)

Škoda, že se Saint Maud držela vcelku moc jistě u země a netlačila víc na pilu, určitě by to sneslo ještě pár scén navíc, které by ještě více prohloubily poznání vnitřního stavu zdejší hlavní postavy. Narážka na Williama Blakea a jeho originální vymyšlený náboženský systém zde není zmiňován náhodou a náboženskou fanatickou vírou je tento film přímo protkaný. Pro herečku Morfydd Clark byla role jako ušitá a na režisérku Glass si taky dám pozor, protože společně s Corrinou Faith mě teď ženské režisérky uměly poslední dobou překvapit. Navíc mě tento snímek zase ujistil v názoru, že ortodoxní věřící jsou prostě blázni. (04.06.2021)

Nedávno mi student na semináři položil otázku, zda mají špičkové horory nějaký společný, jednotící prvek. Odpověděl jsem mu, že takové horory musí vskutku precizně a opravdu komplexně naplňovat žánrové konvence, a nebo se naopak žánrovým očekáváním vzepřít, odlišit se, provokovat, šokovat, a tím také ve výsledku oživit původní subverzivní funkci žánru. Saint Maud lze zařadit do druhé kategorie, kam náleží snímky, které jsou pro mainstreamové publikum velmi obtížně stravitelné, a proto tento úchvatný debut režisérky Rose Glass doporučuji k projekci výhradně hororovým fajnšmekrům. Jedná se o pozvolna plynoucí psychologickou studii rozkladu osobnosti zbožné Maud, jejíž intimní vztah s Bohem místy přerůstá až v "intoxikaci". Režisérka chytře volí tělesnější formu jeho vyjádření, například prostřednictvím extatických epizod, což divákovi usnadňuje zaujmout empatický postoj. I v důsledku nesmírně strhujícího vyústění, které poskytuje prostor k různým interpretacím, uděluji spirituálnímu hororu Saint Maud pět slabších hvězd. (01.02.2021)

Saint Maud je extrémní slow burn, který při sledování opravdu bolí a jde holt znát, že jej režíruje žena. Je to vyloženě Drama pro jeptišky, lesby, podivné individua a intelektuály. S hororem má Saint Maud společného velmi málo z celé stopáže možná tak 5 minut na konci a na Drama filmu chybí emoce i zajímavější příběh. Hlavní hrdinka je extrémně nesympatická a nezajímavá, tempo pomalejší být už ani nemůže a pokud si libujete ve filmech, kde se za celou dobu nic nestane, tak prosím. Tohle mě vyloženě uráží. Jedna hvězda za vtipnou scénu v baru a druhá za finále, které alespoň trochu naznačilo, že sledujeme "horor", ale bohatě by mi stačilo pustit si 5 minutový klip na youtube než se 80 minut nudit u téhle nábožensko-lesbické telenovely, která ve mně vyvolala zájem asi jako pavouk na stropě. Dost možná se začnu modlit k bohu, jelikož jsem měl v plánu na to zajít do kina a to bych se nejspíš nechal už raději ukřižovat. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost*, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra**, Napětí*. 4/10. (02.02.2021)

Pomalé a nudné, dlho čakáme na nejaký rozvoj, pretože všade okolo je len nejaká relaxačná hudba a konverzačka tichým hláskom. Trvá to asi polhodinu. A potom príde trocha hutnejšia atmoška a čistá halucinácia. Na tú krátku stopáž sa tu však zmestí len pár ľakačiek a pár mililitrov krvi. Film, ktorý sa hrá na horor, ale je skôr psychom. Toto moje chuťové poháriky neobohatilo. (21.11.2020)