Skurvená noc

Skládačkový styl vyprávění mi nikdy nebyl příliš sympatický a tento snímek na tomto faktu nic pozitivního změnit nedokázal. Je pravdou, že oproti svým předchůdcům má méně chaotický děj, takže se v něm neztratíte i kdybyste chtěli, ale to vše pouze na úkor jeho kvality. Ono všude přítomné násilí či zabíjení mě prostě nebralo a když už to přeci jen vypadá nadějně, že se třeba dostaneme v čase zase o kousek dál, tak režisér udělá časový střih a my se vracíme zase zpět do role jiné postavy. Když si to tedy shrneme, tak se vlastně točíme pouze v obyčejném kruhu 5 filmových minut v rozdílných hlavních rolích. Někomu to třeba může vyhovovat, ale mě to na více, než průměrné tři hvězdičky prostě nestačí. /60%/ (15.04.2024)

Když se k nějakému titulu po létech vracím, zpravidla předpokládám, že své původní hodnocení poněkud snížím, protože tempus fugit a tak. V případě tohoto snímku jsem ale hodnocení zvýšil na maximum, protože čas, který zatím uběhl, jen přispěl k mé dobré náladě. Když jsem tam všechny ty mlaďochy viděl, přispělo to k mému zážitku z filmu- teprve teď byl dokonalý. Rozesmál mě vlastně už distributor výběrem českého názvu, protože se nedržel při zemi a šel do toho naplno jako Michelangelo, když vyhrál konkurz na Sixtínskou kapli. Ale zpátky k filmu- mám rád snímky, v nichž se rozjede x dějových linií, které se pak v jednom bodě protnou, a když obsahují navíc černý humor v množství větším než malém, bývám i nadšený. (14.04.2020)

"Promiň, že mi to tak trvalo !! Hledal jsem něco většího.." ;) Já taky čekal něco většího !! Dostalo se mi pouze Marckse hrajícího si na Tarantina s bijákem, který ve své druhé půli již negraduje, pouze dovysvětlovává a nablble opakuje.. Není co hádat.. A tak se lze jen dohadovat, zda lze považovat za větší zločin pěkně počesku zkurvit název bijáku, nebo zkurvit jeho potenciál.. Protože biják, který tak pěkně polopatisticky ukazuje, že z okénka se nemočí, že benzinky, zvlášť ty, v nichž pracujete, se nevykrádaj, že bez řidičáku se nejezdí či že na hřbitově se nepíchá, si nelze úplně neužít.. (27.01.2019)

Ano, přiznávám, že je to roztomilé, vtipně vykonstruované a setsakra černé, tak jak to máme my fajnšmekři rádi. Tak tohle všechno si řeknete na začátku filmu, kdy zjistíte, oč tu ksakru běží a jak se to všechno sebíhá z různých kolejí k jednomu nádraží a k jednomu zásadnímu momentu, a to přesně v 11:14. Jenomže, tak jak dále nudně poskakují analogové ručičky hodin, tak i vy se budete nudit, neboť to, co už víte, uvidíte znovu, co nevíte, za chvilku zjistíte, a to, co jste zjistili, vlastně už dávno víte nebo už jste viděli – chápete? Ne? Tak to nevadí, celá věc bude totiž brzy vyřízena. Stopáž je totiž víc než roztomilá a vlak přijíždějící v 11:14 to nebere oklikou. Cestou se možná pobavíte u několika scén, které výtečně udržují pozornost, abychom po cestě neusnuli, v zásadě ale stejně podřímnete, alespoň do doby, kdy se seznámíte s Hilary Swankovou, roztomilou to rovnátkovou žábou, která dává filmu pomyslné „koule“. Zbytek je nuda přinášející však 2 zcela zásadní ponaučení: Nikdy nečurejte za jízdy z auta a nikdy nevěřte svý holce... :-) (07.12.2007)

Napíšeme si příběh, rozstříháme ho na puzzle a zkusíme to nějak dát dohromady. Vyšlo to? Jo, jo vyšlo. Skvělý scénáristický cvičení, k jehož realizaci stačilo sehnat něco málo přes deset většinou živých a pohlavní orgány vlastnících herců. Puzzle složeno, o zábavu postaráno, vyhovující stopáž a na ceny my prdíme. My se chceme bavit! (04.01.2009)