Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paul je Američan v strednom veku, ktorého žena spáchala samovraždu. Jeanne je mladučká Francúzska, ktorá sa čoskoro vydá za začínajúceho filmového režiséra. Obaja hľadajú nové bývanie a tak sa ocitnú naraz v opustenom byte. Ich náhodné stretnutie vyústi do anonymného sexu s osudovými následkami. Bez toho, aby si prezradili mená, začnú sa pravidelne stretávať medzi prázdnymi stenami, aby spoločne siahli až na trpké dno vášne. Jeden z najkontroverznejších filmov v dejinách kinematografie sa preslávil najmä vďaka nepokrytému zobrazeniu sexuality a explicitným erotickým scénam. Za povrchnou fasádou týchto škandálov a právnych sankcií sa však skrýva vari jedna z najnaliehavejších existenciálnych výpovedí o zúfalej potrebe ľudského dotyku. Zobrazuje dvoch hrdinov, ktorí sú si navzájom cudzincami, no autentický - aj keď krutý - kontakt s druhou bytosťou navždy zmení ich životy. Paul po manželkinej samovražde trpí zložitými pocitmi zrady i viny. Jeho srdce i myseľ sú paralyzované žiaľom, ktorý ho stravuje a nedokáže od neho nájsť úľavu. Animálny sex je pre neho jedinou možnosťou, ako prebudiť svoje zmysly k citovému vnímaniu. Jeanne zasa nenachádza vo vzťahu s mladíkom citovú plnosť a preto je fascinovaná tajomným Paulom a bez námietok napĺňa jeho brutálne erotické predstavy. Ich sebadeštruktívny vzťah je rubom lásky a nehy, napriek tomu je možno tým najpravdivejším citom v ich životoch. Hlavnú úlohu muža, hľadajúceho útechu v smútku prostredníctvom krutosti k sebe i k iným, stvárnil s hereckou bravúrou Marlon Brando, jeho hereckou partnerkou bola mladá Marie Schneiderová, ktorej kariéru navždy poznačila rola erotickej otrokyne dominantného muža. Režisérovi Bernardovi Bertoluccimu film priniesol nielen pohoršenie publika a povesť večného provokatéra, ale aj nadšenie liberálnej kritiky, ktorá ho oslavovala za oslobodenie filmového umenia z úzkoprsých noriem meštiackej morálky. (RTVS)

(viac)

Recenzie (240)

ScarPoul 

všetky recenzie používateľa

Marlon Brando uhrančivý a Maria Schneider nádherná. V zásade akási konverzačka s veľkým množstvom metafor, ktoré sa snažia jednoduchú zápletku povýšiť na umenie. Do určitej miery to filmu funguje. Je príjemné sledovať snahu o výpovednú hodnotu skrze také veci ako pravda zabíja, - rovnaké župany, lebo všetci sme si rovní atď. Je to pomaly plynúci film, ktorý si vyžaduje trpezlivosť a ktorý má dnes skôr umeleckú hodnotu. Neviem či niekomu otvorí obzory aj dnes. Ale Bertolucciho mám rád a film nesie jeho rukopis. Možno nie aktuálne ale na svoju dobu viac než dobré. Mentalita Francúzsko a Amerika skrze dialógy patrí k najväčším devízam filmu. ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Poslední tango v Paříži je hlavně o vášni. O vášni, která buď je nebo není. Když není, většinou láska příliš dlouho nevydrží a za moc nestojí. Když je, je fantastická, ale dokáže taky napáchat hodně škody. Marlona Brando a Marii Schneider taková zničující vášeň ve filmu potkala a stálo to za to. Stále jsem si říkala, jak tohle jenom může skončit, aby to tvůrce nepodělal. A povedlo se velmi dobře. ()

Reklama

tron 

všetky recenzie používateľa

„V tej posteli sa už nemôžeme milovať!“ – „Dobre. Tak budeme mrdať na radiátore alebo postojačky pri krbe.“ Svojho času (kvôli naturalistickému sexu) škandalózny film. Dnes už to nemá šancu niekoho šokovať. Nie po tom, čo sme videli Základný inštinkt a spol. Zostala "iba" podmanivá parížska atmosféra, príjemne ležérne tempo, herecké umenie Marlona Branda, šteklivá (ale už nie nie škandalózna) erotika a kučeravá Maria Schneider. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Tenhle podle mne hodně přeceňovaný film Bernarda Bertolucciho možná mohl něco znamenat v době sexuální revoluce (vznikl 1972). Z dnešního pohledu se spíše zdá se, že pan režisér se nedokázal rozhodnout, zda točí soft porno, psychologický film, nebo romantické drama. Navíc ani z exteriérů Paříže se nepodařilo vytřískat něco víc zajímavého nebo s atmosférou. A tak zbývá hodně diskutabilní příběh čerstvého vdovce (Marlon Brando) a mladičké dívky, která si pravděpodobně teprve ujasňuje životní hodnoty, jenž je však dotažen do absurdního konce, alespoň vzhledem k předchozímu ději. ()

Morien odpad!

všetky recenzie používateľa

(1001) Nechápu, o čem ten film je. Kdybych se měla za takového předpokladu pokusit ho přece jenom pochopit, tak mi přijde veskrze špatný. Při prvním setkání hlavních postav se oba pohybují v jedné polovině plátna a skrz celou druhou půlku projíždí auto. Proč? Proč je zabírá z takového úhlu? Při detailech se Marlon šourá pomalu co noha nohu mine, při navazujícím velkém celku jde přes most rychle a bez zastavování. Proč jsou všechny záběry na "prázdné" ulice Paříže tak náhodné a nic neznamenající, jako by je vybíral někdo, kdo to město vůbec nezná a nemá k němu žádný vztah? Proč hraje Maria hlavní roli, když není schopna slovy ani bez nich vyjádřit jednotlivé emoce, natož přechod mezi nimi? Co bylo smyslem její dějové linky s režisérem - mně připadala jenom směšná. Co vůbec znamenal ten konec, opravdu měl být její dějový oblouk o tom, že je hloupá bezcitná sobecká bestie, nebo jsem si to jen špatně vyložila? Měli jsme jí fandit? Ale cítím, že už se dostávám do hodně negativních otáček, což nějak úplně nechci. Nechám film těm, pro které něco znamená, a sama se půjdu znovu podívat na Tramvaj do stanice Touha. Ale nedá mi to, abych nevynesla poslední soud: Tango mi jedním slovem přijde nepřipravené. Scénář působí jako první nástřel, většina dialogů jako improvizace, nic jako by nemělo své místo nebo důvod. Prostě tomu filmu nerozumím. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (40)

  • V autobiografické knize „Brando: Songs My Mother Taught Me“ se píše o důvodu, proč Brando odmítl plně explicitní postelové scény a prý kvůli tomu, že jeho „penis se při natáčení scvrknul na velikost buráku“. (Trainspotter)
  • Film bol zakázaný v Chile (1973 – 1992), Taliansku (1972 – 1987), Portugalsku (1973 – 1974), Singapure, Južnej Kórei a na Novom Zélande. (Paldiny)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama