Posledné tango v Paríži

„Možná, že jsem schopen pochopit vesmír... ale pravdu o tobě nikdy nezjistím.“  Konečně jsem se dokopal k slavnému „skandálnímu“ Bertolucciho filmu a první půlhodina mi připadala jako excelentní náběh na další zážitek. Atmosféra zákoutí Paříže a opuštěného bytu byla velmi silná, v nejednom okamžiku až mysteriózní, doplněna skvelou hudbou, občas i drobným vloženým gagem (se zametačem na ulici nebo stěhováním křesla i se sedící dívkou za hudby), první sexuální scéna znepokojivá a Maria Schneider v klobouku zajímavě tajemná. Postupně ale zdařile rozehraný náběh dospěl do neustálých, často až prázdných a vulgárních řečích o sexu, které mě spíše otravovaly, Maria a.k.a. Jeanne mi se změněným účesem brzy zevšednila, Brando zůstal nezáživným a já zjistil, že k postavám vedoucím rozsáhlé dialogy mezi převažně násilným sexem pranic necítím a nenacházím si žádný výraznější vztah. Našly se i později osvěžující situace, velmi pěkné záběry kamery nebo nějaká ta drobná myšlenka, občas větší nahlédnutí do psychologie postav, takže do jisté míry jsem u sledování zvládl setrvat s částečným zájmem, jistý dojem plynoucí hlavně z oné atmosféry ve mně film i zanechal, ale vcelku jsem se s Posledním tangem v Paříži a případným hlubším zážitkem z něj poněkud minul. [60%] (20.04.2024)

Skazené, odvážne a stojace na hereckom výkone Marlona Branda. Korenistý príbeh vytvára zváštna dvojica (kde on je starý -zvrátený, ona mladá-"nevinná"), väčšina deja sa odohráva len medzi štyrmi stenami bytu, kde sa spolu stretávajú bez toho, aby poznali svoje mená a identitu. Aj keď je vzťah plný vášne a kontroverzity, vzájomne sa dopĺňajú, čo pôsobí veľmi šteklivo. Záverečná scéna je však východiskom pre obe stratené duše. (31.10.2006)

Dnes už ne tolik kontroverzní film jako před 40 lety, byť vošoust Paul se svou recitací hlubokých myšlenek o posvátnosti rodiny, pronášenou při anální souloži století, je stále dost přes čáru i dnes, řekl bych. Maria Schneider v roli Jeanne, dívky experimentující s nezávazným živočišným sexem, je zajímavá samička, ale nic víc (a ten zarostlý bobr je holt daň za stáří filmu). Ovšem Marlon Brando jako Paul – to je třída! Jemu jsem to věřil. To jeho (sexuální partnerkou asistované) rozdýchávání pitomé sebevraždy pitomé manželky a bezútěšné bilancování jeho dosavadního pitomého života. Od prvního povzdechnutí až po poslední heknutí po divokém přirážení! A stejně tu prázdnotu a ten smrtící smutek v sobě neukopuloval. No jo, kdyby to bylo tak snadné... (08.12.2013)

Těžko hledat slova pro Poslední tango v Paříži. Snad jen otřepaná fráze: Filmová lahůdka Bernarda Bertulucciho. Jeho vidění, stylizace scén, cit pro záběr... To je prostě něco úžasného. Tak dobře "nasnímanou atmosféru" jsem dlouho neviděl. Ze začátku až surrenlisticky působící snímek se po celou stopáž nijak přehnaně nerozjíždí, naopak zlehka a jemně ukazuje kladné i záporné tváře Marlona Branda a Marie Schneider. No a právě v takové unylé citovce působí dekadentní sexuální scény jako pěst na divákovo oko. Bravo! To vše by však byla samozřejmě jen prázdná režisérova snaha nemít k dispozici takového Pana herece, jakým byl Marlon Brando. Velmi těžkou postavu uchopil naprosto skvěle a nedovudu si tady představit asi nikoho jiného. Ne vážně, snad žádný záběr tady není zbytečný nebo navíc, každá věta má svůj smysl (ale zase s tou hloubkou bych to nepřeháněl jako někteří zdejší)... prostě Tango mě dostalo. I'll show you this family's secrets! (01.03.2009)

„V tej posteli sa už nemôžeme milovať!“ – „Dobre. Tak budeme mrdať na radiátore alebo postojačky pri krbe.“ Svojho času (kvôli naturalistickému sexu) škandalózny film. Dnes už to nemá šancu niekoho šokovať. Nie po tom, čo sme videli Základný inštinkt a spol. Zostala "iba" podmanivá parížska atmosféra, príjemne ležérne tempo, herecké umenie Marlona Branda, šteklivá (ale už nie nie škandalózna) erotika a kučeravá Maria Schneider. (12.11.2006)