Posledné tango v Paríži

„Možná, že jsem schopen pochopit vesmír... ale pravdu o tobě nikdy nezjistím.“  Konečně jsem se dokopal k slavnému „skandálnímu“ Bertolucciho filmu a první půlhodina mi připadala jako excelentní náběh na další zážitek. Atmosféra zákoutí Paříže a opuštěného bytu byla velmi silná, v nejednom okamžiku až mysteriózní, doplněna skvelou hudbou, občas i drobným vloženým gagem (se zametačem na ulici nebo stěhováním křesla i se sedící dívkou za hudby), první sexuální scéna znepokojivá a Maria Schneider v klobouku zajímavě tajemná. Postupně ale zdařile rozehraný náběh dospěl do neustálých, často až prázdných a vulgárních řečích o sexu, které mě spíše otravovaly, Maria a.k.a. Jeanne mi se změněným účesem brzy zevšednila, Brando zůstal nezáživným a já zjistil, že k postavám vedoucím rozsáhlé dialogy mezi převažně násilným sexem pranic necítím a nenacházím si žádný výraznější vztah. Našly se i později osvěžující situace, velmi pěkné záběry kamery nebo nějaká ta drobná myšlenka, občas větší nahlédnutí do psychologie postav, takže do jisté míry jsem u sledování zvládl setrvat s částečným zájmem, jistý dojem plynoucí hlavně z oné atmosféry ve mně film i zanechal, ale vcelku jsem se s Posledním tangem v Paříži a případným hlubším zážitkem z něj poněkud minul. [60%] (20.04.2024)

Nic jsem od toho nečekal. Teda čekal - trochu kontroverzní erotiky, ale jinak jen film, který je proslavený především scénou s burákovým máslem, či co. Ovšem dostalo se mi vynikajicího filmu o možnosti vztahů ( nevztahů ) v dnešní době. Je možná poněkud náročnější a je třeba se dívat pod povrch, ale pokud se to povede, je o zážitek postaráno. Ne Brandovy "oscarové" výkony jako Kmotr, nebo V přístavu, ale tohle je jeho herecký majstrštyk. Absolutně dokonalý téměř po celý film. I přes jeho poněkud netradiční sexuální praktiky... Kamera Vittoria Storara ( např. Apokalypsa ).... bez debaty jeden z nejlépe nasnímaných snímků, které jsem kdy viděl. Nádherné kompozice ( kontrasty světla a stínů, odrazy v zrcadlech, části dvou pokojů v záběru ) a elagantní pohyb dělají z těchto záběrů nádherné obrazy... nádherné dílo. Maria Schneiderová, ať už v džínách nebo jako tygřice s kloboukem...a její francouzština.. ta mě vždycky smete. (04.03.2005)

Herecké výkony - či už ostrieľaného ženského idola ale pritom skvelého herca Marlona Branda alebo mladej Marie Schneider, ktorá týmto filmom debutovala (moja hlboká poklona), sú prinajmenšom geniálne, jazzovo-saxofónový hudobný doprovod nesmierne sugestívny a komorná (vo vtedajšej dobe) kontroverná hra medzi mužom a ženou na plátne funguje do posledného detailu, film po literárnej stránke zvládnutý dokonale, po obrazovej ničím nezaostávajúc za ostatnými stránkami tohto ojedinelého majstrovského opusu pána Bertolucciho. Odporúčam do pozornosti (07.11.2005)

Prvá polovica tohto vrstevnatého, kontrastne vynikajúco uchopeného, premýšľavého existencionálneho výkriku ma načisto ukecala, že si v závere zakričím spolu s nimi, a čo sa neudeje. No, od istého okamihu, hovoríme vlastne o scéne, keď jej prikáže strčiť prsty do zadku- nie, vtedy mi to akurát doklaplo, de facto určite skôr- dostal môj záujem cez hubu, tie prsty ho síce neprerazili, zato dorazili, to zaručene.:) Už niet čo povedať, všetko ďalej je zabité... Najskôr na Posledné tango v Paríži nie som dostatočne empiricky zaodetá- čo taký Brando vôbec riešiť nemusel- alebo, a tentokrát úplne presne, som doň nedozrela. (29.11.2008)

Film, kterému jednoznačně kraluje Marlon Brando, což se v jeho případě zdá jako něco neskutečně jednoduchého. On ale byl schopný prostě zahrát každou roli naplno. A ano, i dnes je to snímek pořádně kontroverzní a scéna s máslem se jen tak nezapomene, protože není důležité jen to, co se děje, ale i to, co je prášeno. (22.08.2015)