Díra

Tenhle komorní kousek vypadal ze začátku hodně zajímavě a já jsem byl celkem nadšenej. Ke konci filmu, ale moje nadšení začínalo celkem upadat. . El hoyo v sobě skrývá pár hodně povedenejch momentů, ale taky pár nudnějších pasáží. Lehčí zkrácení stopáže by nebylo úplně na škodu. Tenhle film o poselství, žrádle a pádu na úplný dno měl určitě co nabídnout. Nápad to byl vskutku neotřelej a celkem originální. Škoda, že ho tvůrci úplně nedoladili, protože finále vyšumí úplně do prázdna. Škoda... jdu si dát Panna cottu... abych si zpravil chuť. (22.08.2020)

Uff, už si ani nepamatuju, kdy naposled mi bylo při sledování filmu takhle nepříjemně. Nemá to sice tolik vrstev jako Snowpiercer, nicméně to na mě díky tomu ve své "jednoduchosti" působilo o to více sugestivněji, než bych čekal. Výtky vůči závěru, na které v komentářích narážím, vnímám jako subjektivně pochopitelné, nicméně se s nimi nemohu ztotožnit a já si jen stěží dokážu představit lepší závěr (myšleno v dané stopáži... kdyby film měl 190 minut tak by se to celé dalo pojmout samozřejmě úplně jinak), který by lépe podtrhl to, o co se tvůrci ve filmu snažili. Když přičtu skvělý herecký výkony a naprosto špičkový hrátky se zvukem a hudbou, není nejmenší možnost, že bych mohl jít pod plnej počet... I přes to, že mi při mnoha scénách vůbec nebylo fyzicky a psychicky dobře.... na druhou stranu, u jedný scény jsem se málem udusil smíchem, takže je to hezky vyvážený. (16.05.2020)

Myslím si, že Platform se absolutně nedá srovnávat se samotnou Kostkou, která díky chatrnějšímu vizuálu, působila daleko víc syrově a beznadějně. Tam, kde v Kostce nebylo ani jídlo, ani zbytky, mi tenhle film přišel jako komfortní pohádka. Sakra, vždyť tam někdo jde dobrovolně a může si vzít s sebou oblíbený předmět, či dokonce zvíře. Kostka nabídla beznadějnou, odevzdanou a abstraktní vizi, kde hlavní postavy neměli vůbec nic. Další problém tohohle filmu je, že se za celou dobu nikam neposune, netvaruje se a nevyvijí se. Jako náznaky jakoby filozofického přesahu, zde jsou, ale neustále se to drží mantinelů a vůbec to nevytasí nějakou drtivou kovadlinu, jako Kostka se svým abstraktním přesahem. Navíc mi též přišla architektura záběrů chaotická, chybí zde pořádnej tahoun v hlavní roli, ikonický soundtrack zde absentuje, a celé to působí až kurevsky chladně, nemá to intenzitu, nemá to nic co by se mnou hnulo. Ty jo, vždyť to i víceméně tlačí na gore, které zde působí na efekt. Původní Kostka i když se tam nezabíjelo, tak každá past vzbuzovala hrůzu a to tam nepadla skoro žádná krev. K tomu si připočtěme, že se vůbec nic nedozvíme o co tam jde, ani nějakým náznakem. Kostka dokázala působit sebejistě i v tomhle ohledu. Kostka dokázala i pojat normální konverzace, lehkou konspiraci, aktuálnost a zejména pocit, že se ty lidi ocitají na pokraji šílenství o dost přesvědčivěj. (22.05.2020)

Diera = väzenie. Je to zrejme betónový komplex s obsahom 0 až 333 poschodí. V každej danej etáži sa zrovna nachádzajú dvaja väzni. A zhora nadol im prúdi jedlo s tzv. „švédskymi stolmi” , a to v každodenných intervaloch a v presne stanovenom časovom harmonograme. Tí, čo sú úplne hore sa majú najlepšie, pretože praktizujú doslovnú - Veľkú žranicu, pričom, ako postupne ide "výťah" čoraz nižšie, tak sa majú títo nešťastníci, čím ďalej tým horšie, že im teda nezostáva nič iné, než sa riadiť prostým pravidlom: „Zjedz, lebo budeš zjedený” , alebo Dr. Hannibal Lecter by už vedel vyprávať, čo je to kanibalizmus vo svojej najväčšej kráse...? Títo «pôžitkári» sa absolútne nezaujímajú, čo je vlastne s ľuďmi práve pod nimi, keďže pud sebazáchovy býva tradične veľmi silný, totálny nezáujem ešte oveľa silnejší, čiže každý jednotlivec (jednotlivci) sa stará(ajú) iba sám (sami) o seba v aktuálnej prítomnosti. Istý väzeň Goreng zrovna pendluje medzi týmito podlažiami, keď je „raz hore, inokedy zase dole” , že počas toho spoznáva všelijakých spoluväzňov, kde je niekto normálnejší, či iný je zákernejší, nikdy si nemôže byť úplne istý, na koho zrovna natrafí, alebo skrátka: „Suseda si nenavyberáš” ?! _ Španielsky debutant: Galder Gaztelu-Urrutia nakrútil: perverznú, úchylnú a zvrátenú kombináciu thrilleru­/horroru, a to najmä v takom rozsahu, ako sa v ňom postavy správajú, málokedy sa niečoho štítia, a pred ničím nemávajú zábrany, keď im už život celkom visí na vlásku, sú ochotné urobiť čokoľvek, len aby prežili ! Inštinkt lovca, ktorý máme vo svojom vnútri my všetci vsugerovaný, no i napriek tomu ma film neoslovil, aj keď som v ňom objavil prezentované posolstvo. Pre mňa sa jedná o sprostosť prostú, nič viac a nič menej. Je to aj filmový humus. (27.03.2020)

Začnu od konce - právě tady si totiž tvůrci dost ulehčili práci a právě tak trochu odbytá koncovka ubírá snímku na dokonalosti. Jako velmi trefné, promyšlené a strhující podobenství o současné společnosti funguje jinak "Díra" bezvadně a vydá za tucet sociologických průzkumů dohromady. A jeden poznatek závěrem - daleko lépe se tento divácký zážitek snáší s plným žaludkem. (14.05.2020)