Člověk bestie

Příběh člověka (hraje ho Gabin), který trpí duševní poruchou - někdy ho přepadají návaly úzkosti, a v takové chvíli dokáže i vraždit. V kontrastu s tím je jeho civilní stránka, která zabít nedokáže (viz. scéna, kdy chce zabít z lásky). O to silnější a nečekanější jsou pak jeho výbuchy násilí. Renoirovi se povedlo věrohodně přenést na plátno pocity člověka zmítaného někde mezi láskou a nenávistí... Zklamalo mě nasnímání jednotlivých sekvencí v kombinaci s dialogy (patetické,naivní...) , které jako by evokovaly divadelní představení, nebo, ještě lépe, románovou předlohu. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že to všechno je jenom jako, že herci hrají v kulisách, že je vše vytvořeno uměle... a to by se mělo jednat o realismus, ba naturalismus... I přes to je intensita některých scén vskutku mocná, takže si Člověka bestii (český název filmu) nenechte ujít. (12.12.2004)

Samotný příběh je dobrý, přece jen je to vlastně francouzská klasika, ale v tomhle podání je výborný hlavně díky hereckým představitelům, kteří se zde sešli. Jean Gabin patří k nejlepším francouzským hercům, a tohle je snímek, který to docela pěkně dokazuje. I když je to na první pohled obyčejná historka z železnice, člověk zde hraje hlavní roli. (02.05.2017)

Francúzsku literatúru 19. storočia mám rád, i keď Zolu z nej najmenej. Renoir bol slávny režisér a Gabin ostáva pojmom. Otázkou teda je, prečo to nefunguje. A ono to nefunguje napriek tomu, že keď som film videl pred polstoročím vo filmovom klube, zanechal vo mne dobré spomienky. Asi to bolo preto, že som ešte nemal ani dvadsať rokov a prakticky všetko, čo som v klube videl mi pripadalo úžasné a dokonalé. Dnes tomu bolo inak. Film je pomalý až nudný, napätie nevyplýva z predošlého deja a negraduje, iba sa naraz prejaví. Vnímam to ako železničiarsky film, ktorému toho chýba dosť, aby bol drámou, na ktorú sa nezabúda. (20.02.2018)

Příběh filmu jsem už trochu znal díky remaku Human Desire od Fritze Langa. Nicméně o to víc mě zde určité věci překvapily. Mám pocit, že Lang úplně vynechal tu Jacquesovu posledlost a změnil konec, ale už je to skoro rok, co jsem to viděl. Jean Gabin je tady super jako vždycky. Na francouzských dramatech 30. a 40. let jsem vždycky oceňoval to, že ukazovaly věci trošku otevřeněji než cenzurovaná Amerika :-) (24.12.2013)

Ztrápený strojvůdce Jacques Lantier (výborný Jean Gabin) o té své bestii uvnitř ví a snaží se ji krotit.. Od setkání se Séverine jsem o něj měla strach.. Netuším, která z těch lidských bestií byla horší, zda to byl Grandmorin či Roubaud, počítám k nim samozřejmě i Séverine.. Atmosféra starých vlakových nádraží, odstavených mašin, cigaretového dýmu, uhelného prachu dokonalá.. Za zmínku též nepochybně stojí krásné záběry z lokomotivy, vjezdy do tunelu, pohledy na železniční dvojkolí.. (12.04.2020)