Válka barev

Mladý fotograf se při letu ultralightem nad Orlickou přehradou stane náhodným svědkem události, která se jeví jako zločin. Rozhodne se přijít záhadě na kloub a přitom se zaplétá do nebezpečné hry... V první řadě špatný scénář, z něhož vychází chudokrevný příběh bez nápadů a bez tahu na bránu. V řadě druhé špatné výkony herců. Tomáš Hanák a především Aňa Geislerová byli špatní, nepřirození. Na druhou stranu nutno pochválit nadčasovou hudbu Ondřeje Soukupa. Něco mezi tím je vizuální stránka. Ta působila velice extravagantně, především vstupováním pseudo-artových výjevů do děje. Filip Renč prokázal odvahu, když přišel v polovině 90. let z něčím takovým. Právě kamera a vizuální stránka je ale pro mne (možná trochu paradoxně) jediným důvodem, proč dávám alespoň 2*. 40%. (27.08.2014)

Tento film hlavně vypovídá o době půlky devadesátých let a dokumentuje život a styl, který tenkrát pár let po revoluci frčel. Jináč docela hloupý scénář a nemastný neslaný konec. Nejlepší tak na snímku zůstává hudba Ondřeje Soukupa, která chvíli ambientně podkresluje, trancově tepe nebo jazzově připomíná Twin Peaks. Potěšila také role Helgy Čočkové jako velitelky módních přehlídek, nebo Mejly Hlavsy, který si zahrál ruského mafoša. (27.10.2018)

Koukam ze se svou radosti jsem docela v mensine, nu coz. Pro me srdovka. Protoze takovou ja jsem tehdy zazila Prahu. Tahy v Radosti a ranni navraty domu (kdyz hned na zacatku vyjizdi Ondrej autem do ranni Prahy tak spolu s tim hudebnim podtrhnutim pro me pocitovy orgasmus a deja vu jako prase), hodne, ale opravdu hodne "shady" lidi, paintball a takovou strasne divnou lasku. Libil se mi i pribeh, vymyka se to cemukoliv ceskemu co jsem do te doby videla a i kdyz se pry Renc zpetne za tenhle film tak trochu stydi, tak pro me je to tak trochu srdcovka ke ktere se rada vracim, kdyz si chci tak trochu zasnit "co by bylo kdyby". Jinak jak uz zde zaznelo = chtelo by to rozhopadne DVD! (20.07.2015)

Dvacet let po premiéře je konečně možné se vrátit k Válce barev v rozumném formátu a užít si vše, co na českých filmech z 90. let zbožňuju. Všechno to objevování západního stylu vyprávění, všechny ty montáže a klipové pasáže, atraktivní prostředí, neotřele napsané role pro domácí herce a neopakovatelný feeling toho rauše, kdy i malinká Aňa s blond parukou mohla dobít svět. Ty její nádherně dětsky pronášené dialogy o prvním zamilování, zradě i velkém světě jsou pohlazením pro uši. Samozřejmě prostředí modelingu dělá taky svoje, stejně jako dobře zvolené (nejen) pražské lokace. Světácký Hanák je taky naprosto skvělý a ještě líp vynikne vedle domáckého Vaculíka. Inu, zlatá devadesátá. (09.07.2016)

Vidět svět z výšky neznamená vidět opravdovou skutečnost. O tom se přesvědčil i divák spolu s hlavní postavou fotografa Ondřeje, který se až příliš zaměřuje na to, co vidí, spíše než na to, co fakticky je - zřejmě profesionální deformace... Celý příběh je tak vystavěn na tenké hranici mezi realitou a jejím zdáním. Souhlasím s uživatelem PCHE, že zvuková stopa k Válce barev (Ondřej Soukup) je do jisté míry hudební parafrází soundtracku k Twin Peaks (Angelo Badalamenti). Nicméně právě proto mi přišla daná hudba skvělá a vkusně spoluvytvářející atmosféru tohoto tajuplného filmu. Stejně jako hudba, ani hlavní zápletka není příliš originální - odkaz na Antonioniho Zvětšeninu je patrný (nemluvě o scéně na tenisových kurtech). Originalitu od tohoto snímku nečekejme. Můžete se však připravit na příjemný let, který vás nudit nebude. Atmosféra a vizuální stránka stojí za to. Na české poměry zajímavé dílo, které je dle mého názoru neprávem opomíjeno. Čtyři hvězdičky hlavně za odvahu natočit u nás koktejl z Lynche a Antonioniho. A Mejla Hlavsa v roli ruského mafiána mě fakt odrovnal! (10.08.2010)