Jak jsem se stal gangsterem

„Váš syn je malý zabiják.“ – „Já ti dám malej...“ Vyzrálá a sebevědomá filmařina, ale také mnohokrát viděný příběh o jednom vzestupu. V rámci subžánru gangsterských thrillerů podle reality se řadí k tomu lepšímu, ale do stropu určitě neskáču. Ústřední antihrdina (rovněž v pozici vypravěče, což mi sedne jen málokdy) od dětství ví, že nebude makat v masně nebo rozvážet lidi jako jeho táta. Rád a často se zaplétá do pouličních rvaček, získává sebevědomí a pomalu si troufá na větší a výnosnější kšefty. Revoluční prostředí ve východní Evropě je solidní kulisou, má to šmrnc i slušné herecké výkony (nejvíc mě bavila šéfova pravá ruka – Tomasz Włosok). Příběh nicméně úplně nestrhnul, akce byla uchopená stylem, který mi nesedí (hodně zpomalovaček, hodně prostřihů), zároveň si moc nedokážu představit, že Maciej Kawulski natočil o tři roky později něco podobného a natáhnul to na tři hodiny. Už tady měl pár minut ubrat. Slušné tři hvězdy. (20.10.2023)

Hmm, pravdivá historie, možná, ale asi poněkud vyfabulovaná. Tohleto já můžu, kdy hlavní postava resp. její alter ego vypráví svůj příběh. Pěkně to odsejpá, hrdina je sympaťák a co na tom, že je to vrah, stejně mu fandíte. Trochu Stone, trochu Scorcese a Coppola, ale hlavně to není Malick. Takže za mě naprostá spokojenost. Za mě 100% (17.05.2021)

„Narodil jsem se v díře zvané Polská lidová republika. Možná tě překvapí, že gangter nemusí pocházet z rozvrácené rodiny. Měl jsem kde bydlet i kde spát. Měl jsem milující rodiče a skvělou sestru. Netuším, jak takováhle rodina přišla k hajzlovi, jako jsem já.“ Vážení, čakala som len typické mafiánske dialógy s poľskými šťavnatými výrazmi (nieže by chýbali!), ale ono to malo aj myšlienku. Dokonca ma film oslovil oveľa viac, ako som čakala a takmer dostal moje plné hodnotenie. Film vie rozosmiať, rozplakať a donúti porovnávať – tie naše mafiánske pomery koncom rokov deväťdesiatych vyzerali veľmi podobne. Naozaj sa dozvieme, ako sa stať gangstrom, horšie je, že „odstať“ sa gangstrom je nemožné. „Na nápad na můj první byznys mě přivedla jedna sympatická holka. Dorotka. Od malička měla trochu „pokřivenou“ morálku, ale byla věrná a pracovitá. Možná proto se v devadesátkách stala poslankyní.“ (02.02.2023)

Polský Opus Magnum! Aka Scarface po Polsku! Poláci servíruji gangsterku ryzí jak zlato a já mám po zhlédnutí vyloženě vyražený dech. Má to nádech Francie a rukopis Scorceseho a je to ukrutná jízda!! Pravdivý příběh začínající v 70.letech o mladém klukovi, který se rozhodne být gangsterem, postaví si vlastní armádu, vyšplhá se na vrchol a vyčistí ulice Polska od veškeré špíny. Film se žene kupředu šíleně rychlým tempem, jedna ikonická scéna střídá druhou, příběh se vyvíjí nepředvídatelným směrem, hraje zde královsky zvolená hudba ( zvukař na oscara!!), postavy jsou osudové, je zde několik výborných a vtipných hlášek, nádherné kobiety, velká dávka Sexu, Drog a Násilí a bodycount je tak vysoký, že bych to ani nespočítal. Užíval jsem si to neskutečně a už teď je jisté, že Poláci vytvořili jeden ze žánrových vrcholů roku. Zajebiste! Gangsterka jak BIČ! 9/10. (20.04.2021)

Přestože zde nehodlám tuto podívanou hodnotit jako nějaký výjimečný filmový zážitek, tak rozhodně musím jako výjimečnou hodnotit polskou kinematografii, která skutečně patří k té nejvýraznější a nejkvalitnější filmařské špičce, a to dokonce možná nejen v rámci evropské produkce, jelikož už opravdu nemůže být jen náhoda, kolik vážně parádních a úspěšných snímků za posledních pár let vyslali do světa. Každopádně tuto svou světovou kvalitu mohli Poláci ukázat i prostřednictvím právě tohoto filmu, a nejspíš se jim to i vzhledem k většinovým oslavným reakcím povedlo, já ono nadšení ovšem příliš nesdílím, ačkoliv opakuji, pořád se v rámci minimálně Evropy jedná o velmi slušný nadstandard. Co tedy nemohu Gangsterovi upřít, je minimálně první půlhodinka, kterou nelze označit jinak než ze řetězu utrženou parádu, která mě strhla a nadchnula, hned poté ovšem nastává onen problém, a to že jak úžasně zběsilý je úvod, tak postupně únavně upadající je zbytek filmu. Nemohu tedy tvrdit, že by se poté už nic nedělo, ale spíš šlo už jen o několik silných a působivých jednotlivých scének než o celek, tvůrci prostě s vyprávěním o vzestupu ústředního gangstera začali postupně přešlapovat na místě, dokonce se začali i chvílemi opakovat, film ztratil rytmus, záživnost, a co se týče přímo závěru, tak ten vyprchal úplně do prázdna, bez koulí, bez energie, a hlavně bez jakékoliv gradace. Další výtku bych pak měl k postavám, kdy samozřejmě proti té ústřední nemám absolutně nic, je zajímavá, výrazná a i skvěle zahraná, jenže v tom zůstala až povážlivě sama, jelikož prakticky všechny ostatní se tu prostě jen objeví, zmizí, objeví a pak zase bez vysvětlení zmizí a tak se divák o osudu většiny postav v podstatě dozví prd. No a jako možná to největší negativum zmíním akci, jejíž pojetí mi hlava opravdu nebere, ale abych to nějak popsal, tak pokaždé, když se třeba schyluje k nějaké velké bitce, tak je záběr na rozzuřené postavy, které se proti sobě rozběhnou, napřáhnou a … je střih na zakrvácené polehávající figurky, z čehož logicky vyplývá, že té kontaktní akce je minimum, a těch pár přestřelek v tomto ohledu fakt už nic nezachrání. Abych ale jen nekritizoval, tak hodně fajn jsou veškeré dialogy a pobaví i monology ústředního hrdiny, doslova parádní je jinak atmosféra a vizuál filmu, casting je též výborný, a i přes jisté výtky, co se zábavnosti týče, tak lze pochválit celkově funkčnost celé zápletky, které by pomohlo určitě nemalé prostříhání, jelikož pak by jistě nabrala na mnohem větších obrátkách a záživnosti. Jak jsem se stal gangsterem je tak zkrátka určitě výrazná podívaná, která ovšem pro mě osobně po většinu svého času lape po dechu, nicméně za pozornost rozhodně stojí, na to své nepopiratelné kvality totiž jistě má. (03.04.2024)