Havel

Ujmout se tohoto filmu chtělo hodně odvahy. Pro většinu z nás je Havel vlastně současník, jehož jsme zažili a už ani ne 9 let od jeho smrti tu je o něm film. Ukazuje to, jak výrazná osobnost Havel byl a je. Je smutné v současnosti sledovat plivání špíny, kterému se už nemůže bránit. Většinu lidí názorově rozděluje čim déle tu s námi není a nemůže své postoje vysvětlit. Natočit o legendě film je velké sousto a recenze ukazují, že možná až moc. Film rozděluje podobně jako Havel. Řemeslně dobře natočeno, výborně herecky obsazeno, věřím jim to. Kritiku, že lidé nevědí, kdo je kdo, moc neberu. Není to dokument (bude brzy pod názvem "Tady Havel, slyšíte mě?"), ale životopisný film, kde si scénárista prostě vybral některé životní etapy Václava Havla a umělecky a dramaticky je ztvárnil. Odvážně se pustil do osobního života a tím legendu trochu "delegendoval". Vidíme, že ani Havel nebyl černobílá osobnost, jak většina z nás jej za jeho života vnímala. Nevím, jak moc je scénář věrný, ale znovu - není to dokument. Nedokážu posoudit, zda Slávek Horák vybral opravdu klíčové momenty Havlova života. Přesto je to další střípek do obrazu o Havlovi, za který jsem rád. Odvaha film o VH natočit je možná i z komerčního hlediska. Narozdíl od výše zmíněného dokumentu ale nemuseli aspoň shánět peníze crowdfundingem. Doporučuji si dodat odvahy a jít do kina i v současných složitých "Covid" časech. (17.08.2020)

Film potěšil. I přes pár nedostatků. Jako by tomu něco chybělo. Např. příběh, že? Divák sleduje spíš sled scén, dialogů a metafor. Mozaikovitost moc neprospívá celkové dramaturgii. Trochu mě prudilo rozechvělé jednostranné vykreslení charakteru Havla... Po úvodní scéně, ve které Dvořák důsledně imitoval Havlovu mimiku a výslovnost, jsem si říkal, šmarjá, snad to přežiju. Ale postupně se Dvořák rozehrál a Havla vystřihl dobře. Libíla se mi Gaislerová a výborný Hofmann, kterému pruďasové zkrátka jdou... a jemný humor. Když nic jiného, alespoň ty dnešní děcka uvidí, jaký byli komunisti ku*vy. 3 a 1/2* (26.08.2020)

Co k tomu říct. Bylo zajímavé vidět Havla v jiném světle než jako absolutně bezchybného člověka. A o tom je v podstatě celý film - de facto ukázat, že i Havel v životě párkrát něco pokazil. (ten nápad o společném bydlení mluví za vše) A to je všechno. Doslova nic víc. Ten film je tak prázdný, což bych u životopisu o Havlovi nečekal. Jediný, co tohle melodrama oživuje, je Hoffman, který tam má skvělou roli, která mezi nezajímavými a nudnými postavami vybočuje. Jinak nic. (17.11.2020)

Havel byl vcelku dobrý, byť v některých ohledech ne úplně morálně silný - a při pohledu na dnešní totalitu se jistě chudák otáčí v hrobě. Vyzdvihnout musím originální provedení scény rozhovoru s budoucí milenkou a následně zaseklého auta v bahně - to bylo znamenité. Finální scéna s Dubčekem byla taková divně zkratkovitá, když šlo vlastně o tolik - ale pokud to tak opravdu proběhlo, není s tím samozřejmě problém. (18.12.2020)

Musím říct, že je dobrý film. I když je dneska Havel (hlavně mimo Prahu), brán někdy jako rozporuplné osoba, mě se to líbilo. Od plachého dramatika až po ostříleného politického vězně, který odpálkuje Dubčeka a tlačí se na hrad. Jinak skvělý Hofmann, taky kdo by jinak mohl zahrát Lanďáka. No a jak mluví z Melantrichu, připomnělo mi to, jak jsem chodil na náměstí Lidových milicí v Ostravě a měl jsem trochu husinu na ruce... (15.02.2021)

Myslím, že se film vlastně docela podařil, protože vykreslil Havla tak, jaký dle mého názoru opravdu byl: poměrně rozporná a ne příliš zajímavá figurka. A přesně takový je i tento film. Moc nechápu, koho a čím Havel některé lidi fascinuje. (20.12.2021)

Morálně nepevný Havel v citových záležitostech, a nejen v nich, můj pohled na osobnost film nezlepšil. Nejvíc mi vadilo, že na mě film vůbec nijak nepůsobil.  Možná trochu pobavil, třeba hláška příslušníka Subjekt zašel do objektu..je jak z nějakého vtipu, a to samé Havlův návrh ženě a milence, že by spolu mohli všichni žít na Hrádečku. (21.12.2021)

"Milenka, manželka, divadlo, politika...ty si pořád myslíš, že můžeš mít všechno?" Zprvu mne to neoslovilo, ale s přibývajícími minutami jsem asi pochopil, o čem tvůrci vypráví. "Nemohli byste mi taky říkat vole?" (26.12.2021)

Plusem je Viktor Dvořák. Vizuálně. Herecky je to horší. Nejzajímavější je tak úvodní scéna, na které ztvárnil Havla na základě starých záběrů do mrtě. Pak už se nebylo čeho držet a herecký výkon tak dost přebíhá od dobrých minut k těm horším. Proč je Aňa Geislerová Olga? To nechápu vůbec. Ty dvě osobnosti se neprolínají ani jedním procentem. Druhé maličké pozitivum je, že Olga Havlová byla klidná bytost a tak, jak se Aňa snaží něco napodobit, nepoužívá svůj obvyklý afekt. To je jediné, co by vyzdvihl. Jinak to je promarněná příležitost. Spousta dobrých nápadů scénáristy je tu zabita provedením a především vyzněním Václava Havla jako člověka. Jeho nejistota nebyla naivní, ale poctivá. Václav Havel byl rád středem pozornosti a rád vtipkoval. Ve filmu se tuším zasmál jednou. Proto vyznění celého filmu zásadně míjí cokoliv zásadního ze života Václava Havla. (25.01.2022)

Je to prostě scénáristicky i zpracováním slabé, plytce podané a tak si to i přes Dvořákův slušný výkon nezaslouží vyšší než podprůměrné hodnocení. Škoda, Václav Havel by si lepší hraný film o svém životě zasloužil. (05.09.2022)

Těžká nuda. Tenhle film nemohl udělat radost jeho příznivcům, jeho odpůrcům, prostě nikomu. (08.09.2022)

"Já skutečně chci jen psát." Glorifikace Havla se tady moc nezdařila. Dvořákovo ráčkování mě celkem rozesmívalo. Celý životopisný snímek je bez výrazného spádu. Dialogy jsou utlumené. Hlavní představitel je vyobrazen jako bezcharakterní člověk a záletník. Po vzhlédnutí tedy není Havel ničím velkým, zač bych ho měl oslavovat. 4/10 (18.11.2022)

Moje dojmy? Spokojenost. Film byl hodně dobře zpracovaný, Havel a Landovský působili filmovým zjevem velice uvěřitelně a herecké výkony několika postav také na dobré úrovni. A nic víc už tady není potřeba rozpitvávat. (27.07.2020)

Havel disident, Havel dramatik, Havel kuřák. Je vyobrazen v letech 1968 - 1989, nečekejte jej jako státníka. Jako jeho velký obdivovatel nevím, co bych měl vytknout filmu. Zase jsem si udělal jeho další obraz, o záletech jsem věděl, že 2x seděl také. O honičce v autech v ulicích Prahy jsem četl bez dechu. Nejlepší byl Landovský, frajer, co se nebál. Na konci filmu jsem přesně věděl, kam jde = mrazení po celém těle. 4 z 5ti! (27.07.2020)

Film Havel je dobrý film. Rozhodně ho ocení ti co dobu částečně zažili a také ti, kteří poselství které Václav Havel zanechal, vnímají v širších kontextech. Václav Havel jako modla vs Václav Havel, jako obyčejný a chybujici člověk. Ač jsem tohoto člověka velmi uznávál, modlou pro mě nebyl. Naopak se mi líbila ta jeho stránka, která ho z toho piedestalu občas sesadila. Musím zmínit vynikající herecký výkon Viktora Dvořáka, pro kterého role byla velkou životní výzvou a zhostil se jí naprosto skvěle. Vedlejší úlohy také stojí za povšimnutí, kde v roli Olgy, předvedla Anička Geislerová svou trochu jinou, než civilní polohu. Martin Hoffman jako Lanďák byl také velmi autentický. Potěšila mě také malá role Mikyho Křena, jako Ivana Magora Jirouse. Finální scéna byla velmi silná a emotivní. Přesně takto jsem si představoval, že by film mohl skončit a myslím že to bylo úctyhodné finále. (28.07.2020)

Nic jiného se k filmu, točenému na objednávku říct nedá, než že byl naprosto zbytečný. Aby z něj udělali lidskou bytost a přiblížili jej davu, tak mu upoceně vymysleli stravitelné "špatné" vlastnosti a vedle něj posadili zombii s popelníkem. Nebudu to ani rozvíjet. Jinak "pravda a láska zvítězí" :-), ale ten, co po nich obou touží, se toho za svého života málokdy dožije a dobře to ví. Havel nikdy nebude modla a nebude ani oblíbenec národa, ale člověk, který národ rozdělil a za pravdu a lásku vydával bombardování a výprodej průmyslu těm, kteří o nás nikdy nestáli a nikdy stát nebudou. Jako kontroverzní osoba našich dějin bude nuceně oslavován jen do té doby, dokud budou ze zahraničí platit v česku neziskovky. Ale o tom se tady nehraje, že? (04.08.2020)

Můj zážitek z kina komentuje tento film asi nejlépe: Svého synka na prahu střední školy přivedla na film maminka, nejspíš, aby ho s Havlem seznámila. Odešli v půli. A onou zhlédnutou částí se protrápili skrze chlapcovy neustálé otázky po identitě postav na plátně. Maminka byla pamětnice, evidentně Havlova obdivovatelka. Bohužel ne historička. Před projekci opomněla přečíst biografii Michaela Žantovského a další sekundární literaturu. Nedala to. Její chlapec to nedal. Zbožně si přál, aby byl Havel "už prezident". Nedočkal se. Já ano. Ale v kině jen proto, že jsem si během samotné projekce vygooglil zásadní informace. A pak si dal cigáro. Bylo to v letňáči a cigareta k tomuhle filmu patří. // Jako hranému celovečernímu filmu tomu chybí zásadní atribut. Filmovost. Opakuje se tu nešvar českých životopisných filmů poslední doby (Masaryk, Milada nebo Toman), které všechny trpěly zmateným vyprávěním. I tady se záhy objevují otázky - kdo je kdo a proč se na plátně děje to, co se děje. Spíše než hranému filmu či dokumentu tu tedy přihlížíme jakémusi náladovému klipu, či spíše sérii klipů. Chybí však kontext, základní informace, vztahové souvislosti, zůstává torzovitost, vítězí střih, a před námi se odvíjejí dýchavičné dějové skoky dál a dál, jen abychom to už měli za sebou. Dalo se to uchopit různě, Stačilo se jen na chvíli zastavit, Dát prostor příběhu. Ať už v trutnovském pivovaře či v kriminálu (který je tvrdý sám o sobě, byť oproti okupaci či 50. letům byl a navždy bude kriminálem fešáckým). Nebo bylo možno nechat Havla nahlas myslet a nikoli jen neohrabaně vysvětlovat milostné avantýry. Jenže se nestalo. S Havlem se ve filmu vlastně nepotkáte, neustále před vám "uhýbá" a "prchá" před vámi; a když už má konečně mluvit, jsou titulky a jde se domů. Zklamaně a smutně. A dle autorů filmu téměř plánovaně. // Kritizovat lze na počinu mnoho. Co ocenit? Jedna scéna, jeden moment staví Havla nad ostatní příběhy Normalizace, a to nejen ve filmu, ale dost možná i ve skutečnosti. Je to skvěle natočené odmítnutí emigrace. Minimum střihu. Zapálená cigareta odvahy. Skvělý normalizační protihráč. Silný rozhovor. Tohle si ještě někdy pustím. Už jen proto, že motivem filmu (viz úvodní filmový rozhovor) měla být právě Havlova "zbabělá" odvaha. Nemít strach podívat se do zrcadla. Kéž bychom se všichni báli. (15.08.2020)

Opravdu dobře natočený film o vlastizrádci, alkoholikovi, silnému kuřákovi, lidskému praseti a invalidovi, který se na vozejk dostal právě svou životosprávou. Nastavil pro budoucí prezidenty laťku tak nízko, že nepřekvapil kleptoman a po kotníky mu sahá až současný prezident - který, přiznejme si, si z Havla bere příklad kudy mluví, kudy se belhá. Film o prezidentovi, který schvaloval humanitární bombardování civilních cílů a hlavně který měl možnost vyvést nás z totality zpět k demokracii. Žel, byl to zaprodanec (proto ho jeho pasáci ze západu měli tak rádi), který nás z jedné totality uvrhl do druhé - i když jiné. S nástupem Havla zemřela naděje na nezávislé a silné Česko, jakým jsme kdysi (dnes již) v dějepise bývali. (05.11.2020)

Film moc lichotivě pro postavu Václava Havla nedopadl.Spíš ukázal stinné stránky jeho života.Pochvalu zaslouží jen Viktor Dvořák za ztvárnění Václava Havla. (12.11.2020)

Velmi průměrný životopis. Nezajímavé ztrvárnění známého příběhu, bez jiskry, bez emocí, nezajímavě. Nevím proč, ale tyto životopisné filmy (Masaryk, Milada...) v Česku moc nejdou. O Havlovi byli natočeny už lepší věci. (20.11.2020)