Havel

Po loňské Amnestii přichází na řadu sólový životopis Havla sledující období od konce 60. let do poloviny 80. let s kratičkým epilogem roku 1989. Osobně nemůžu říct, že bych předchozí film Slávka Horáka jakkoli adorovala, ale jeho Havel je hravý, velmi lidský a s uměřenou dávkou umělecké licence. Je doslovný v emocích jednoho lidského osudu, který definoval osobní postoj k morálce. Viktor Dvořák si už svého Havla natrénoval na prknech divadla Rokoko ve hře Čapek, ve filmu Pražské orgie a nyní ho jen doladil do dokonalosti. Adrian Jastraban pro změnu svého Dubčeka už umí ze sólového slovenského filmu Dubček a zde jen pokračuje na jistotu. Úplnou novinkou je Olga Havlová v podání Ani Geislerové, která nám v posledních letech pravidelně dokazuje, že dozrála do skvělé úrovně a velké osobnosti našich dějin také mohou být bez zaváhání jejím novým oborem (už teď se těším na její Němcovou). Velkým překvapením je Martin Hofmann jako Lanďák (ty tam jsou ty nevkusné manýry, které ho po seriálu Most! málem jako herce vyřadily). Mezi slabé až rutinní výkony patří Kohoutová Seidlové, Kohout Majera a Patočka Barťáka. Jsem ráda, že už doba pokročila a už i tento životopis je tématem samostatného filmu. Jako ještě lepší zpracování bych viděla celý jeho život, ale v době, kdy se za životopis považuje i jedna klíčová událost z celého života sledované osobnosti, je Horákův výsek vcelku ideální. (24.07.2020)

Rozumím tomu, že autoři nechtěli natočit film didaktický, ale výsledek je ten, že diváci znalí Havlova života a dobového kontextu tady vidí pouze ilustraci několika známých epizod, byť v jednotlivostech film ukazuje i některé silné a zajímavé scény, a diváci, kteří Havlův příběh a dobový kontext neznají, se ztrácejí mezi postavami, které ani nemají jméno, a jejichž motivace se ve zkratkovitém podání nedaří vždy rozluštit, a zůstávají bez šance film pochopit a hlavně pochopit, proč zrovna Havel měl být příštím prezidentem. Jako by tu vypadlo několik scén, které by daly příběhu smysl. (17.11.2020)

Velmi slabé. O Havlovi toho totiž film ve skutečnosti mnoho neříká. Tvůrci posbírali jen několik útržků, byť těch nejznámějších, a navlékli je do scénáře, který ztrácí to nejdůležitější – emoce a pospolitost. Divák není vůbec vtažen do víru událostí, které Havla vynesly až do čela disidentské skupiny, nemá možnost zachytit klíčový moment Havlova přerodu z odvážného dramatika v politického rebela a buřiče, jehož svědomí je stejně křehké jako zdraví, s nímž hazardoval právě tak jako se svou láskou k Olze. Režisér Slávek Horák a jeho tým vlastně před divákem rozprostírají jen jakési fotografické album, v němž přehledně otáčejí list za listem, v domnění, že tím podávají nejvýmluvnější portrét prvního polistopadového prezidenta, spisovatele a dramatika, člověka, pro kterého byla víra v lidskou svobodu a spravedlnost alfou i omegou veškerého konání i myšlení. Problém je v tom, že to není film o Havlovi, je to film s Havlem. A v tom je, bohužel, rozdíl. (08.11.2020)

Nový film o Havlovi je především velmi efektivní zobrazení několika důležitých událostí v jeho životě. Má skvělé herce - především Havel má skvělého představitele a dost jsem si užíval i Landovského od Martina Hoffmana. Občas je film zkraktovitý. Rozhodně se nejedná o nějaký komplexní obraz Václava Havla, ale to mně nijak zvlášť nevadilo. Těžko říct, jestli tu máme vůbec tvůrce a možnosti natočit o Václavu Havlovi hraný film, který bude takový, jak by si ho mnozí kritici představovali (samozřejmě myslím ty normální, ne různé komunisty a nevzdělané blbečky), ale tenhle film beru především jako takový hezký pomník, který se bude hodit především mladším divákům, až se budou chtít něco dozvědět o Václavu Havlovi. (8/10) (08.08.2020)

Od Havla som nič nečakal (myslím od filmu) a možno aj práve preto ide pre mňa o príjemné prekvapenie, ktoré rýchlo uplynie, je dobre zahraté a obsahuje aj zopár autorských fintičiek, ako napríklad prechody medzi realitou a divadlom. Pochopím, ak film kritika potopí ako povrchný, ale keďže osobne som nijako extra Havlovu osobnosť a jeho kariéru nesledoval, len tak zbežne z médií, tak aj informačne bol film pre mňa prínosný. Dvořák je vhodne zvolený, nakoniec vás ale zaujmú viac Geislerová ako Olga a Hoffman ako Landovský, tu to bude možno aj na Lva za vedľajšiu úlohu. (27.07.2020)