Emma.

První film s Gwyneth jsem neviděla, takže nemám s čím porovnávat, ale musím říct, že jsem od toho moc nečekala. Ani samotná kniha od Jane Austenové mě nebavila a značím jí jako nejméně oblíbenou knihu od této autorky. Z filmu jsem měla stejný pocit jako z knihy, je tam příliš mnoho postav a i ze začátku je těžké se zorientovat a vybavit si kdo je kdo a o kom se zrovna mluví. Stejně jako v knize. Taky musím říct, že Anya Taylor-Joy mi je jako herečka velmi nesympatická a vůbec se mi nelíbí. Zatím jsem si k ní nenašla vůbec cestu, třeba se to zlepší, tím, že je teď vidět skoro všude. Atmosféra filmu je ale krásná, stejně tak jako dobové kostýmy a vcelku se povedlo i obsazení. Ale příběhově mě to prostě nezaujalo, stejně jako v knize. (19.02.2021)

Pozerať sa dve hodiny na to, ako si privilegované vrstvy v Anglicku užívajú svojho postavenia, a jediné, čo im ich šlachtická krv nezaručuje, je pravá láska, nepovažujem za príliš veľkú zábavu. Úprimne som sa dokonca istú časť filmu výrazne nudil. Na druhej strane si ale cením skvelé kostýmy, dobovú atmosféru a chémiu medzi ústrednou dvojicou – Anyou Taylor-Joy a Johnnym Flynnom. (18.12.2020)

„Emma” (slečna) Woodhouse je frekventovanou dohadzovačkou sobášov, a pritom svoj vlastný vzťah absolútne nerieši, akoby aj mohla, keď neustále býva zamestnávaná vybavovaním zoznamiek, a tak tým pádom vznikajú aj pomerne časté nedorozumenia takéhoto druhu: „(Harriet Smith) Ja som si po celý čas myslela, že pán Elton ide po mne, a ten darebák namiesto toho, flirtoval s Vami” ! Koľkokrát i Emma priloží ruku k dielu, čím neumýselne prikladá benzín do ohňa, trebárs s Robertom Martinom to pokafrala, ako sa len pokafrať dalo, no treba podotknúť, že koná i "včasné" nápravy ! A vskutku je veľmi úsmevné sledovať všetky rozpaky okolo postáv, vďaka čomu má snímok svižné tempo, že sa odďaľuje to, k čomu sa speje od samého začiatku, kedy si počas horlivého sledovania nemôžete byť nikdy istí, ako sa línia udalostí bude vyvíjať, i keď jestvuje šanca - všímať si menšie náznaky, ktoré s nami (divákmi) vkusne koketujú ! _ Je to príliš snobské, predstaviteľka Emmy, Anya Taylor-Joy, vystriedala neuveriteľné množstvo pestrofarebných garderób, ba ani som nemal šancu ich všetky porátať, kostýmová dizajnérka - Alexandra Byrne, sa naozaj »vyznamenala« , aký skrýva potenciál ? Je to i výpravné, človek sa popritom akosi nenudí, ale mne osobne to prišlo, ako nasilu, chcené, vypočítavé... Anyu mám rád, no nesadla mi vo svojom parte. Na jedno pozretie - bohato stačí ! Jesenná Autumn de Wilde je asi oveľa väčšia fotografka, než režisérka ?! Extravagantný počin s finálnou bodkou. (02.04.2020)

Jsem zarytá fanynka Jane Austen a Emma je jeden z mých nejoblíbenějších románů. Mám moc ráda film s Gwyneth a miluju minisérii s Romolou. Na tento film jsem se těšila, co ho oznámili, ale po trailerech jsem byla přesdvěčena, že se mi nebude líbit, zvlášť když jsem se dozvěděla nějaké další věci. Jaké bylo mé překvapení, když jsem celý film sledovala nadšená a s takovou tou typickou šťastnou náladou, kterou z adaptací Austenovek mívám. Už jsem se na film stihla podívat dvakrát a zbožňuju soundtrack (tedy většinu - ty náboženské chorály ne). Přišlo mi to roztomilé, barevné, vtipné, kouzelné, emocionální. Ano, má to své mouchy. Herečka pro Emmu není ideálně vybraná, ale Knightley si mě totálně získal. Škoda, že další postavy kromě Harriet nedostaly tolik prostoru a někdy byly jejich charaktery i zkreslené, ale to mi nevadilo. Přidané nebo chybějící scény mi kupodivu nevadily, důležité je pro mě, že mám z filmu dobrou náladu a to se stalo. (26.03.2020)

Emma s tečkou... toto se mi nepíše lehce, každopádně asi takto: Američanka Anya Taylor-Joy byla opravdu nejlepší možná volba pro roli krásné a jemné (a britské!) Emmy? Pokud ano, svět je opravdu v pr..ekérní situaci. Harriet Smith je druhá chodící katastrofa a Miranda Hart nezúročila charakter slečny Batesové ani z poloviny. Pan Knightley, muž, u kterého jsme ve všech předchozích verzích poznali jeho pravé emoce až v závěru, má bohužel v tomto scénáři chovat se jako de... dedostatečně dospělý jedinec, omluvte mou rýmu. Novátorský přístup k původní látce má tady znamenat to, že postavy zhrubly a říkají věci, které se tehdy neříkaly (viz Harriet, vyčítající Emmě, že jen kvůli ní odmítla Roberta Martina + podezřívající, že chce Emma p. Knightleyho pro sebe; Emma lamentující nad nabídkou p. Knightleyho kvůli Harriet; Emma vysvětlující Robertovi Martinovi, že mu způsobila bolest...), tohle zkrátka NE. Na georgiánské době je právě přitažlivé to, že lidé samozřejmě cítili a prožívali, ale z úst už jim pak vycházely cenzurované větné celky, protože... tak to bylo správné a kdyby řekli to, co měli na mysli, nemohli by se ani na sebe podívat do zrcadla. Byli už zkrátka takoví, Jane Austen o tom napsala vtipný příběh, který patří mezi moje nejoblíbenější a mě mrzí, že musím takovému paskvilu dát jen 2 hvězdy: jednu za bohatou výpravu a všechny ty serepetičky a druhou za paní Eltonovou, která jediná byla postavou na svém místě, bravurně ztvárněnou Tanyou Reynolds. (21.03.2020)