Kadiaľ tečie rieka

Učarovaly mi scény rybaření. Stále vidím řeku v oparu, který jak šípy protínají zlaté sluneční paprsky, postavu s bičem rozvážně mavájícím nad hlavou a stříbřité vlnky spěchající dál a dál. Impresionistické obrazy musí chytit za srdce nejen rybáře a milovníky přírody. A pak dramatické osudy postav, jež jsou jakýmsi protikladem nádherných scenérií....Být zde více hořkého humoru, cítil bych za tím ještě intenzivněji poetického spisovatele Otu Pavla. (31.12.2010)

PRED ZHLIADNUTÍM FILMU NEČÍTAŤ OBSAH - JE V ŇOM SPOILER (udalosť, ktorá sa odohrá až v posledných desiatich minútach). __ Dve hodiny bez pointy, bez ničoho. Áno, dámy a páni, to je Robert Redford. Presne takého ho my všetci milujeme. Vôbec nič prevratné, nič srdcervúce. Jednoducho štát Montana, hory, rieky - všetky prírodné krásy. Precízne podaná réžia, ktorej nelze absolútne nič vyčítať. Ak by ste sa ma spýtali prečo som vlastne nedal piatu hviezdu, pravdepodobne budem len zaryto mlčal. Naozaj, skutočne, vážne nepoznám odpoveď. __ Ale z akého dôvodu som dal tie štyri? Už pre nedávno spomínanú réžiu, čaro rybárčenia/horských riek a bratské puto dvoch (sympatických) antoným. (14.07.2010)

Ja si na rozdiel od väčšiny myslím, že pokiaľ ide o dejovú rovinu, tak sa toho udialo celkom dosť. Pokojné tempo rozprávania sa k takémuto filmu taktiež úplne hodí. Redfordova réžia je istá (kvitujem použitie starých fotiek), je to orámované peknými zábermi prírody a záver ma dojal. Bol by som rád, keby sa takýchto filmov točilo viac. 10/10 (07.07.2011)

Pro jednoho (nudný) film o ničem, pro druhého film „o všem“. Troufám si tvrdit, že R. Redford do tohoto snímku otiskl střípky ze svého dětství resp. života a proto jeho vyprávění vychází nikoliv z úst, ale ze srdce. Jako malé chlapce, nás společně s bratrem, vzal na snímek otec do kina a já si, jako začínající zapálený rybář, užíval všechny ty scény společného muškaření, přičemž síla příběhu byla pro mě, úměrně mému věku, obestřena tajemstvím. Po více než dvaceti letech, jsem se k Redfordově volně plynoucí řece, s občasnými zrádnými peřejemi, roztodivnými kameny, vytvarovanými působením vody a času a skrývající pstruhy, vyrážející za nastraženou muškou vrátil, abych pochopil. „Nakonec všechny věci stejně splynou v jedno a odplaví je řeka. Ta, která běží přes kameny už od stvoření světa. Přerušená snad jen potopou. Na některých kamenech leží věčné kapky deště. Pod těmi kameny jsou slova a některá ta slova jsou jejich. Stále se tam vracím“. Děkuji Roberte, ze srdce. 100% (21.12.2013)

Čekal jsem něco jako Legenda o Vášni, ale tenhle příběh je úplně jiný. Vše je posazeno do panenské přírody a zdánlivě se tam nic moc neděje. Chodí se na ryby, hrají se karty, chodí se tancovat, opíjí se, prostě se žije. Jenže zdání klame. Snímek má v sobě nesmírnou hloubku a moudrost. Společné spokojené chvíle se svými blýzkými prostě ničím jiným nenahradíš...... (16.01.2017)