Reklama

Reklama

Quiz Show

  • Česko Otázky a odpovědi (viac)

Obsahy(1)

Amerika padesátých let. Každý, kdo má televizi, zná pana Stempela, několikanásobného vítěze zábavné soutěže. Jeho vědomosti jsou fantastické, ovšem jeho obtloustlá postava, chybějící zub a vůbec typický židovský vzhled příliš nevyhovují sponzorovi tohoto velkolepého pořadu. A tak je mu důrazně doporučeno, aby jednu otázku zodpověděl špatně - a jelikož to navíc není zadarmo, pan Stempel to nakonec vzdá... A už je připraven nový hrdina! Úplný prototyp úspěšného, inteligentního a sympatického Američana. Charles Van Doren, syn proslulého spisovatele, je sice zpočátku překvapen, že jsou mu otázky i odpovědi pečlivě připraveny, ale pak na hru přistoupí. Jeho hvězda stoupá, konto se zvětšuje, Amerika jej miluje! Výčitky svědomí vůči otci zaplašit ještě umí, ale z vytrvalého a dotěrného právníka Goodwina už dostane strach a chce "vycouvat". Ale ani to už nejde - ve hře je příliš mnoho peněz. A přestože se Charles nakonec odhodlá odhalit šokující zákulisí televizních show a u soudu se přizná, ti zasvěcení dobře vědí, že až skandál zmizí z titulních stran, objeví se na obrazovce další báječná soutěž... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (102)

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Říkal jsem si celou dobu, co mi na tom nesedí. Historická událost, kterou to řeší, je pro mě osobně zajímavá, reprezentuje hodně o americké společnosti a konzumní společnosti, médiích a zábavní tvorbě obecně. Ale prostě ne - ten film mi něčím vadil i přes tolik působivých a podnětných okamžiků. Jako možné vysvětlení mě napadá, že i když řeší komplexní téma, tak je zároveň trochu absurdní, jak smrtelně vážně bere kauzu, že jedna stupidní televizní soutěžní show byla zfixlovaná. Tím, jak chladně a samozřejmě to je v tichém šoku z toho, že tak nemorální produkt mohl vznikat, se ten film paradoxně stává součástí problému - protože mýtus očekávání skutečných hodnot v něčem tak banálním živí. A pokud je poctivosti televizní soutěže přikládána tak mamutí váha, mělo by to být nějak vyargumentováno - jaké hodnoty to má vlastně v tomhle kontextu reprezentovat? Ale nemyslím, že to ten film dělá. A vzhledem k tomu, jak zcizený je od všech klasických prvků jako "protagonista" ve prospěch toho, aby bylo zastřešující téma v popředí, je docela problém, že mi to přijde nakonec dost naivní, nesebereflektivní a sebedůležité. Ve smyslu těch současných memů "we live in society". Když na konci ve zpomaleném záběru sledujeme smějící se publikum ve znamení toho, jak strašné je, že se lidé baví u NEPOCTIVÉ (!!!) televizní soutěže, tak jsem si jen říkal, co si Robert Redford myslí, že hrozného to má o společnosti říkat, a co mu dává právo pohoršovat se nad lidmi, kteří se prostě dobře baví u něčeho, co beztak nemá žádnou hodnotu bez ohledu na autenticitu či neautenticitu soutěžního aspektu. Ne že by na celém tom procesu nebylo co ke kritizování, naopak, ale myslím, že tenhle film si to celé zarámoval tak absurdně, že funkční reflexe není schopný. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Hutné a přece pozvolně koncipované konverzační drama dobře ukazuje, jakým je Robert Redford důkladným režisérem. Pomalé tempo a vhodně zvolená stopáž mu slouží k skutečně brilantnímu vykreslení charakterů a motivací jednotlivých postav. Jeho retro film má v sobě dokonce coby přidanou hodnotu zakonzervovaného něco z ducha dané doby, což je u podobně laděných snímků zřejmě nejobtížnější věc. Redford klade důraz především na morální rozměr celého příběhu, zkoumání etiky zúčastněných osob, především ale etiky lidí stojících za NBC, přeneseně tedy stojí na paškále fenomén televize a míry manipulace s divákem. Ke zvýšení emotivního účinku navíc přibývá ještě podprahové manipulování s generováním tzv. amerického snu, což je velmi silný demýtizační prvek a zapadá do fáze odstartované Tichou dohodou Elii Kazana. Celý koncept je okázale symbolický - příběh se odehrává v 50. letech minulého století, tedy v době nástupu televize, kdy byla logicky televize coby nové médium brána apriori jako seriozní zdroj informací a zábavy, mechanismy reklamy nebyly ještě příliš regulovány, neboť nebyly považovány za primárně nebezpečné, a nové médium se teprve etablovalo ve společnosti. A právě na zřejmě první velké cause odkrývající manipulaci s divákem je vidět celý obludný koncept manipulování krystalicky nejčistěji, bez zbytečných nánosů dalších a dalších podstatu zakrývajících kontextů... ()

Reklama

golfista 

všetky recenzie používateľa

Film Roberta Redforda o nejpopulárnější vědomostní soutěži na kánále NBC, ve které neomylný soutěžící přináší vyšší sledovanost a tím i zisky sponzorů. Ne vše je ale tak, jak to vypadá na obrazovce. Výborná režie RR udělala z tohoto snímku nezapomenutelný napínavý příběh o morálce a touze po slávě a penězích. Skvělé výkony Fiennese a Turturra. ()

Johny_fork 

všetky recenzie používateľa

V Americe měli v 50. letech trošku jiné starosti, než měli lidé u nás. V Čechách to začalo až v 90. letech např. slavným Bingem. Redford natočil napínavé drama, jehož hlavním tématem je rozpor mezi morálkou a penězi, hrdostí a penězi, nakonec jde vždy jen o peníze. Soutěžící jsou vyobrazeni jako oběti, kteří podlehli pokušení a nutně se se svým jednáním museli později setkat. Oběti potrestány, velká zvířata zůstávají, takto surově a bez okolků vystihl režisér pohled do světa nejen showbysnysu ve snímku se skvělou retro atmosférou. Vynikající Fiennes v roli Charlese Van Dorena. ()

Pavlínka9 

všetky recenzie používateľa

Je to show bussiness...to zazní na konci filmu..Je to zajímavá hra s lidskými myšlenkami, posuďte si sami, zdali by za to měli být lidé souzeni až opravdu u soudu či od společnosti celkově. Ten film má skvělou režii, mnoho myšlenek a na konci "zpackané" životy mnoha lidí...je to drama, které mě drželo napnutou po celou dobu filmu, chtěla jsem víc a víc a chtěla jsem zjistit co bylo v zákulisí dané soutěže..Soutěž si mě získala jako v tom filmu. Do toho krásná dvojice herců, popularita, vysoká sledovanost a touha mít víc a víc... ()

Galéria (61)

Zaujímavosti (9)

  • Snímek vyhrál cenu za nejlepší film u New York Critic Circle. V kategorii nejlepší scénář skončil Paul Attanasio na druhé příčce, stejně jako Paul Scofield jako nejlepší herec ve vedlejší roli. (Terva)
  • Vůz Chrysler je typ 1958 Chrysler 300 D Two Door Convertible, základní cena ve své době byla kolem 6 tisíc amerických dolarů. (sator)

Reklama

Reklama