Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Popravdě jsem si od této taškařice nic neslibovala. Říkala jsem si, že se Hartl možná líp směje než točí. Právě toto počáteční nastavení způsobilo, že jsme vlastně byla mile překvapená. Asi nejvíc mě pobavil Martin Pechlát, který hrál v minulosti spíš takové ušlápnuté nevýrazné týpky, ale jako pórek neměl chybu. Škoda, že ten zpěv nebyl jeho, to bych pak hodně hluboce smekla. (16.03.2023)

Vcelku sympatická krize středního věku, stojící především na ústřední čtyřce čtyřicátníků. Hořkosladká omáčka je tentokrát citelně lepší než jakékoliv pokusy o přímočaré humory a obří plus nechávám za téměř stoprocentní absenci trapných momentů. Občas se objeví nadějné podzápletky, které ovšem nikam nevedou. Největší slabinou je rozhodně fakt, že je vám u všech postav naprosto jedno, jak dopadnou. Absence výraznějšího ženského charakteru vzhledem k tématu taky nepotěší - ale to už je taková všeobecná bolístka obdobné tuzemské produkce, v níž je jedno či druhé pohlaví často důkladně zabalené ve své škatulce stereotypů. (20.06.2022)

Dobrých českých komedií je jako šafránu. Povětšinou člověk narazí na nějakou píčovinu, kde Langmajer prošťouchává dírky. Tato komedie rozhodně nepřichází s jakkoli invenčním nápadem. Nicméně ji zachraňuje kvartet vtipně napsaných postav, které jsou navíc z většiny dobře zahrané. Je úplně jasné, že žádný divák po měsíci nedovede říct, o čem to vlastně bylo. Zásadně tomu schází nějaký zapamatování hodný moment. Nějak vám to všechno u sledování ale moc nevadí, protože se jedná o vtipnou komedii s velmi příjemným spádem, která moc nenudí. A více asi od podobného snímku nikdo ani nečeká. [70 %] (07.12.2023)

Jeden bude živit brzy šestičlennou rodinu, druhý u večeře poslouchá od vlastní matky stále stejné otázky, další může mít kteroukoliv si zachce a v práci točí televizní sračky, poslední neumí upřímně mluvit o svých pocitech, což zatraceně štve jeho manželku. O životní krizi se dá vyprávět poutavě i s nadhledem, obávám se, že nejen kvůli charakterům jako vystřiženým z učebnice se to spisovateli Patriku Hartlovi nepovedlo. O ženách se raději vyjadřovat nebudu, respektive jsou tu jen za jakési rekvizity, které ochotně roztahují nohy. Čtyři samostatné příběhy u sebe drží (vždy) sázka kamarádů z gymnázia, tudíž začneme holými zadky a vlastně se nikam moc neposuneme. Sázka je sázka, nikdo nechce být sráč, ale pokud nutně potřebuju novou práci, asi prostě neshodím před ředitelkou mateřské školy držící v ruce můj curriculum vitae všechny svršky. Zřejmě si mají dokázat, že stále ještě mají odvahu NĚCO udělat, ovšem reálně to neodhalí takřka nic. A vlastně v onom mile jednoduchém světě dokráčíme až do finále, přičemž na komediálním poli nepředvedeme (výjimkou je Hynek Čermák, kterému se u opačného pohlaví nedaří – i když vlastně daří) skoro nic. Potíž je totiž v tom, že jediné překážky a komplikace si pánové vytvářejí sami. Pokud nějakou, tak pochvalu si kromě (ale na to jsme už zvyklí) technické stránky zaslouží skvělé obsazení, protože chemie mezi hrdiny funguje slušně. A pak jsou tu všechny ty (místy zbytečné) epizodky, díky kterým se tu nicméně mohlo objevit skutečně obrovské množství roliček slavných tváří. Ovšem to přeci jaro nedělá… (17.01.2022)

Muži na tahu za ideály z dob studií, jenže „nebýt sráč“ nyní naráží na dříve neznámý limit zodpovědnosti k blízkým i k sobě.. Kombinace třeskutého, sexismem uleptaného humoru Kolečkova typu a dramatu ve stylu Soukromých pastí, kterému k životnosti bolestně schází plastičnost ženských postav. Nějak extra mi nesedla, teda kromě Lenky Filipové kašmírované zepelíny.. (30.08.2021)