Epizoda 2 (E02)

Druhý díl se mi zpočátku líbil moc. Velmi dobře ve zkratce naznačeno vlastenecké ovzduší první poloviny 19. století, dobré dialogy, sympatický výkon Anny Kameníkové, Ale pak to opět hrubě kazí fiktivní sexuální scény. A opět totální absence duchovna, naznačen je pouze duševní (nikoliv duchovní!) boj u vztahu Božena – Josef – básník Nebeský. Takže, bohužel, tyto zápory srážejí i 2. díl jen na průměr. (11.02.2021)

"Nevšední, nepříjemné, ale nutné, říká o natáčení odvážných scén v Boženě Anna Kameníková." nadpis článku se sex scénou Kameníková Nedbal ještě před premiérou, asi jako aby to nalákalo krom literátů i nějaký nadržence. I já jako příznivec trocha éra ve filmové tvorbě jsem na tyhle laciný triky alergickej, to že je člověk potká u komerčních televizí, je logický, ale že veřejnoprávní se sníží k takto ubohé a primitivní propagaci, když tam ze sebe dělaj něco víc než na těch ubohých komerčních Novách a Primách , to je pro mne kyselá pecka. Nicméně druhý díl tak přestřelil ve prospěch vztahovky na úkor životopisu největší spisovatelky ( teda pokud neměla být ukázaná jako mizerná matka ) .... takže moje hodnocení je totožné s výše zmíněným nadpisem k tomu bulvárnímu článku: Nevšední, nepříjemné, ale nudné... (11.01.2021)

Konečně literatura, konečně širší politicko-kulturní dění, které Boženu formují z ještě nedodělané ženy vnucené do téměř už "odžitého" života poslušné manželky a matky do někoho, kdo vnímá svět kolem sebe, nejen svůj vnitřní (potlačený, byť svéhlavý) svět. Do někoho, kdo se okolním světem nechá probouzet za hranice svého původního, dětsky vzpurného myšlení. Jak už tu někdo zmínil, začátek dílu je opravdu slibný. Znamená posun, má podstatu, představuje další důležité ženské postavy. Ale pak se nám to zase slévá do červené knihovny toho nejnižšího rázu. A nic proti červené knihovně, sama do ní ráda zabrousím; jen to opravdu není ten jediný způsob, jak točit o ženách. Je "ženský" úhel vždy jen... o mužích? Copak cena ženy není v tom, co svede, místo toho koho svede? Snaha mísit obojí, Boženu ženu a Boženu spisovatelku a osobnost, je sice skvělý námět, jenže když se nemísí rovnoměrně a romance neustále převažuje, nedivím se zdejším vlažným ohlasům. (15.03.2021)

Takže podle Lenky Wimmerová být feministkou znamená umět podvést manžela a nestarat se o děti (ale mluvit o tom, jak je má ráda). No, možná na tom něco je ;) Ale vsadila bych se, že takto to autorka pojmout nechtěla… Sázka na sexuální svobodu jako leitmotiv druhého dílu se podle mě úplně nezdařila – zejména proto, že skrz tuto autorčinu konstrukci skutečnou Němcovou nevidíme. Vidíme nevázanou puberťačku, která prolétla strojem času, takže hovoří plynně jazykem 21. století a také jím myslí. Vidíme divošku, která touží po sebeprosazení a je ochotna jít přes mrtvoly – to vše je typické 21. století. Němcová podle současníků a korespondence nebyla sexuální, nýbrž sensuální (!) obětí sebe sama. Autorce se buď tento rozdíl nepodařilo rozkrýt, nebo ho vůbec nechápe. Vztahy s lidmi (nejen ty milostné) byly pro Němcovou vitální, což vyplývá také ze všech jejích děl. Tím víc, čím v nich plavala často naznak, nebo se v nich přímo topila. Právě neschopnost zdravých vztahů navzdory okolnostem (v rozporu s děsivou touhou po nich) ji strhávala stále víc ke dnu. Anna Kameníková je jistě skvělá herečka, ale vypadá to, že dostala za úkol předvést chladnou a domýšlivou manipulátorku, což je rys, který jistě Němcová měla ve svém nakonec dost schizofrenním rejstříku, ale ze zcela jiných psychických důvodů, než z těch, které prožívají děti současného blahobytu. Kde je snění, zoufalost, rozervanost, pochyby, a především, kde je její LÁSKA? Ani mezi vášní a láskou není rovnítko, natož mezi láskou a sexuální avantýrou. Tohle se z 19. století na současné plátno přenést nepovedlo. Přitom to k Němcové patří nejvíc. EDIT: Pustila jsem si díl podruhé a je možné, že hloubka citu, který není emocí, není přítomna v díle nikoli pro autorčin záměr, ale nakonec skutečně jen proto, že to herečka Kameníková nemá v nátuře (ani zkušenosti). Když říká „pukně mi srdce,“, je to jako kdyby říkala: „právě jsem přinesla brambory.“ Třeba se změnou herečky nastane i proměna sobeckého ledu ve zkušenost (odpovídající nakonec počtu dětí vzhledem k věku), která se se staletími přesouvá stále do vyšších ročníků… ? Zatím je to škoda, ono vlastně všechno kromě té Boženy i v druhém díle celkem sedí… :) (11.01.2021)

2. část) Sotva dospělá Božena, ovšem už se čtyřmi dětmi a mužem, který je čestný a vzdělaný vlastenec. Ovšem, stále jsme v polovině 19. století, kde se ženám muži dvoří, doma jsou však v pozici vládce (výborně a uvěřitelně obsazen Jan Hájek) a žena je součástí majetku. Drží ale slovo, bere ženu do společnosti a seznamuje s národními buditeli.  Nadšená Božena objevuje krásu češtiny, ale i prvního živého básníka. Prvně propadne žáru lásky. Natolik, že by v tu dobu byla ochotna i opustit rodinu (moment, za který jí mnohý divák vyčinil v hodnocení ;). No, není to také známka toho, jak dobré je zpracovaní námětu? (23.05.2021)