Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedmnáctiletá Bára (A. Kameníková) je odbojná, dychtivá a svobodomyslná dívka. Raději čte, než peče. Navíc přitahuje zájem mužů. Rodiče (L. Žáčková, V. Javorský) už ji nezvládají, a tak se hledá ženich, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií je o patnáct let starší úředník pod penzí Josef Němec (J. Hájek). Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života. Píše se rok 1837… (Česká televize)

(viac)

Recenzie (79)

Amonasr 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

První epizoda na mě působila příliš popisně, charaktery a motivace postav byly jen nahozené a nedotažené do větší hloubky, působily dost stereotypně. Naopak oceňuji snahu o dobovou atmosféru, včetně folklórního přiblížení různých tehdejších řemeslných postupů, což sice dobře rámuje příběh, ale nemá vliv přímo na jeho obsah. Jako by se tvůrci opájeli spíš vnějškovostí než vnitřním světem hrdinů. Dost mi také vadil převažující pohrdavě ironický a výsměšný výraz ve tváři Anny Kameníkové, který je sice typický pro dnešní puberťáky, ale rozhodně mi nesedí na 19. století, kdy podobná sebestředně přezíravá nepokora vůči všem v okolí podle mne nebyla myslitelná ani u tak emancipované ženy, jakou Božena Němcová jistě byla. ()

LachtanShows 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Neměl jsem od téhle minisérie žádná přehnaná očekávaní, jelikož jsem dost navyklý z Marie Terezie a jiných krátkoseriálů od ČT, že jsou ve finále celkem zklamáním. Božena naštěstí ale vypadá o dost jinak a už svým prvním dílem mě mile překvapuje. A to hlavně v podobě Anny Kameníkové, které to s černými vlasy dokonce i sluší. ()

Reklama

Eleanor05 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Seriál o životě Boženy Němcové tak trochu napsaný jako fanfiction Mary Sue = trochu moc vztahů, milostných eskapád a utrpení hlavní hrdinky a trochu málo o jejím talentu a psaní. Hloubka postav tam taky moc není, ale u současného českého seriálu, od kterého už nikdo nic neočekává, lze ocenit třeba jen to, že pilotní epizoda nebyla hloupá, směšná ani trapná. Pěkná výprava, hezké kostýmy, dobové chování, nevšimla jsem si žádných do očí bijících historických nepřesností, ale trochu pomalé, a jak už jsem psala výše, dost "červenoknihovní". 2,5*. ()

Mariin 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

První díl hodnotím něco mezi 2-3 hvězdičkami. Klady: historický kolorit, kostýmy, herecké výkony, zapojení němčiny do dialogů. Zápory: ačkoliv jsou tu několikrát použity katolické kulisy (kříže, svaté obrazy) domácnosti Panklů i Němců nikde není scéna, že by se lidé (i Barbora) modlili. Zato scény sexuálně-intimního rázu tu jsou víckrát.Tipuji, že takových 70% stopáže prvního dílů není ničím podložená, k nimž patří právě tyto intimní scény. Z toho důvodu se mi jeví pominutí vlivu babičky na malou Barboru (pozdější Boženu) asi jako nejzávažnější nedostatek. ()

Mlle 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Božena Němcová. Nešťastný mýtus, nešťastná osoba. Její neštěstí nepochází ovšem, jak se hodí předstírat ve 20. a 21. století, ze sepjatých mravů století devatenáctého, a už vůbec ne od jejího, na tehdejší poměry velmi tolerantního a také svébytného a pokrokového muže, bez kterého by, jak dnes jistě všichni víme, Božena nebyla ani pro český národ ničím. Ano, i seriál zatím pokračuje v nastolené domácí tradici prezentovat Němcovou jako chudinku, zosobnění všech žen, které je třeba politovat. Nic nemůže být dál od pravdy. Němce bychom mohli litovat o dost víc, když bychom na tuto podivnou hru s lítostí a sebelítostí, která nikdy nikam nevede, chtěli přistoupit. Neštěstím Němcové byla ovšem její vlastní povaha, a snad také zčásti výchova, která se i tehdy rodinu od rodiny lišila, podobně jako dnes, a na níž se mohl podepsal i její nemanželský původ. Život Němcové není problém „zlé doby“, která byla k dívkám a manželkám tvrdá. Manželství byla různá a široká síť příbuzenství poskytovala na druhé starně ženám ochranu a možnosti, které by ve stoletích bez dnešních samozřejmostí jinak vůbec nebylo kde získat. Život Němcové je konkrétní problém konkrétní povahy a konkrétních okolností. Nazírat na historii všeobecnou optikou soudobé morálky je navíc vždy chyba, která dává vzniknout zcela novému, ale smyšlenému poučení. A to většinou záměrně smyšlenému (typicky pro účely aktuální ideologie). Nekonstruujme, co chceme slyšet dnes. Drtivá většina lidí byla šťastná i nešťastná navzdory dobovému modu operandi, který nakonec vždy vytváří důvody pro obojí. Němcová vynikala zvláštní neukotveností a výrazným mentálním chaosem. Určitě není osobností, která může být příkladem, ale není také obětí druhých, jak se snaží od počátku vzniku tohoto mýtu deklarovat obrozenecký, komunisty (a komunistkami) prolongovaný narativ. I ona sama mnohým ubližovala. Nezapomeňme, že to Němcová přelétala od muže k muži a nikdo jí vlastně nebyl dost dobrý, nebylo tomu naopak. To ona pořád něco chtěla – ale co byla schopna sama dát? Ten známý černobílý obrázek mučednice do miniatury pochází od měšťáckých ženských spolků, které po paradoxně poněkud maskulinní Němcové skočily jako po své romantické modle, která se o sto let později proměnila dokonce ve feministickou ikonu :) Myslím, že tak spíš jen nechtěně šlapou po její památce. Nový seriál, který Němcovou představuje, zatím žádné mýty nebortí, ale mimo to se vyvedl nadmíru dobře. Produkce si zaslouží ocenění za solidní historické reálie. Všichni herci pět hvězdiček. Těším se na další díly a s hodnocením se zatím neukvapuji. Snad jen na okraj – těžko hledám důvod, proč musí být v každém současném filmu zachyceny podrobnosti sexuálního aktu. Co z toho kdo má? Sem se to nehodí, ani k době ani vzhledem k tomu, že seriál může být vhodný i do škol. ()

Galéria (28)

Zaujímavosti (1)

  • Ve scéně, kdy jsou Barbora (Aňa Geislerová) a Josef (Jan Hájek) oddáváni, pronáší kněz slova: „Hunc vestrum consensum,“ která následují bezprostředně po slibu. Tato modlitba je však obsažena až v liturgii svatby po II. vatikánském koncilu, tedy až po roce 1970. V tehdejším ritu bezprostředně po slibu následovala slova „Quod Deus coniúngit, homo non séparet“, další slova byla pronášena v národním jazyce. (Thanoris)

Reklama

Reklama