Réžia:
Harold RamisKamera:
John BaileyHudba:
George FentonHrajú:
Bill Murray, Andie MacDowell, Chris Elliott, Stephen Tobolowsky, Brian Doyle-Murray, Marita Geraghty, Rick Ducommun, Rick Overton, Robin Duke (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Samoľúby hlásateľ počasia Phil cestuje nakrútiť reportáž o každoročných oslavách Hromníc. Záležitosť, ktorá ho nudí, chce mať čo najskôr za sebou a vrátiť sa domov, dopravu však ochromí snehová kalamita. Phil odmietne pozvanie na večierok v miestnom hoteli a ide spať. Keď sa ráno prebudí, je opäť 2. februára a oslavy začínajú od začiatku... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (934)
V jednoduchosti je krása. Nemůžu říct nic negativního. Snímek je to moc pěkný a pro mě, jako milovníka filmů, kde se děje něco s časem bylo tohle jako stvořené. Vtipná komedie, která ukazuje, že i nesmrtelnost nemusí být skvělá, ale zopakovat si jeden den na nějakém pěkném místě by nemuselo být tak špatný. ()
O tomto filmu se zajímavě zmiňuje Pierre Bayard ve své knize "Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli" (česky 2010). Autor se zaměřuje na jedno z rizik plynoucích z nečtení knih, a sice to, kdy hrozí, že ... "nedokážeme získat osobu, do které jsme se zamilovali, protože jsme nečetli její oblíbené knihy." Cituji z knihy: "Na náš milostný život mají vliv především románové postavy: vykreslují nedostupné ideály, kterým se snažíme - většinou bezúspěšně - přizpůsobit ostatní. Milované knihy načrtávají celý svět, který tajně obýváme, a přejeme si, aby v něm náš partner mohl zaujmout místo jako jedna z postav. Sdílet stejnou nebo alespoň společnou četbu s partnerem je jednou z podmínek dobrého milostného porozumění. Z toho pramení potřeba naplnit od začátku vztahu očekávání milované osoby tím, že jí dokážeme blízkost našich vnitřních knihoven... Film "Na hromnice o den více" vytváří za pomoci složitých vyprávěcích prostředků iluzi celistvosti a jasnosti vnitřních knihoven, díky níž spolu mohou dvě bytosti mluvit o svých knihách, a tím sami o sobě, aniž by se v konverzaci z jejich světa něco ztrácelo. Aby mohl nastat skutečný rozhovor o kultuře a následná dokonalá shoda vnitřních knih, musel by ale člověk věnovat čas pečlivému studiu knih, které jeho partnera nejvíce ovlivnily. Použitá metoda by tedy skutečně mohla v situacích, ve kterých chceme někoho okouzlit, přesvědčit druhého, že s ním sdílíme společný kulturní prostor. Tím, že se Phil seznamuje s Ritinou oblíbenou četbou a co možná nejlépe i s jejím osobním světem, pokouší se vytvořit iluzi, že jejich vnitřní knihy jsou identické. Dokonalý milostný vztah by měl možná nakonec skutečně umožňovat přístup k partnerovým nejtajnějším textům." UPDATE 19.4.2020 - Po letech jsem dostal chuť si tuhle klasiku pustit znovu - poté, co jsem nedávno zhlédl snímek Všechno nejhorší, který vykradl ten nápad s opakováním jednoho dne. A musím říct, že mě to hodně bavilo, vážně je to hodně vtipné a v čase to nijak neztrácí na svěžesti. Vadí mi tam asi jen 2 věci: jednak jsem nikdy moc nemusel Billa Murraye a dovedl bych si zde představit někoho lepšího (Andie MacDowell je zde ovšem vrcholně kouzelná), a potom zde taky postrádám vysvětlení, proč se hlavní postavě stále opakuje jeden den. Plus trochu mi přijde, že v prostřední části filmu trochu dojde dech a začne se tam vkrádat lehká nuda. Jinak tomu filmu už asi není co vytknout. ()
A půl. Exkluzivně pojatá, kouzelně magická a inteligentně úsměvná komedie o jednom opravdu dlouhém dni, který trval nekonečně dlouho. Film hezky přesně ukazuje, jak se může člověk během (několika) dní změnit k lepšímu a poučit se ze svých chyb. To se stane Billu Murraymu. Něco hodně zvláštního. Každý den se vzbudí a každý den je stejný. Pořád dokola. Postupem času si v tomto "daru" najde svůj řád a naučí se v něm žít, prožívat ho pořád dokola. A zlepšovat se. V jedné chvíli na tom bude dost mizerně, lapen v časové smyčce a neustále se opakujících okamžiků, a tak si řekne, že to musí skončit, což se mu ovšem nepovede. Otázkou zůstává, proč se v této smyčce ocitl a co se musí stát, či co musí udělat, aby se vše zase vrátilo do těch správných kolejí? A chce to vůbec? Film je plný humorných momentů a dialogů. Excelentní je taktéž návaznost jednotlivých situací v průběhu času a Billova postupná perfektní orientace a nadvláda nad nimi. Snad malinkou výtku mám jen k tomu, že se mi nedostalo alespoň nějakého vysvětlení, proč ona časová smyčka vznikla a co způsobilo, že opět zanikla. I když, možná je to takto i lepší. Aby se divák sám zamyslel... ()
Můj nejoblíbenější film z dětství... Bratr ho kdysi donesl z videopůjčovny. Viděl jsem ho nejmíň pětkrát a vždycky mě dostane - výborný námět, vtipný scénář s rozumnou dávkou morálního ponaučení, krásná Andie, kvůli které byste se určitě rádi změnili taky, a samozřejmě Bill, který už to tehdy měl v sobě, jen si toho asi nikdo nevšiml tolik jako deset let poté, když mu Lost in Translation odstartovalo raketový comeback do hvězdných výšin, kam patří i s chlupama. K mým nejmilejším filmům toho bohužel většinou nemám mnoho co říct... 100% ()
Velice příjemná, laskavá a inteligentní romantická komedie s velmi originálním scénářem. Při sledování jsem si sám podal otázku co bych dělal kdyby se stále opakoval jeden a tentýž den??? Přiznám se, že mě napadlo spoustu různých věcí :-). Bill Murray je opravdu Pan Herec a opět podal výkon, kterému nelze nic vytknout. Nabalování Andie MacDowell by určitě potěšilo nejednoho muže :). Jedna z nejkrásnějších komedií jakou jsem viděl...... ()
Galéria (59)
Zaujímavosti (61)
- V době natáčení procházel Bill Murray (Phil) rozvodem. Navázal zde vztah s kostymérkou filmu Jennifer Butler, která se později stala i jeho ženou a matkou čtyř dětí. (Alfréda)
- Režisér Harold Ramis byl velmi překvapen, že si film získal pozornost několika náboženských skupin, guru léčitelů a skupin zajímajících se o metafyziku. (Alfréda)
- Celosvětová premiéra proběhla 4. února 1993 ve Westwoodu v Kalifornii. (Varan)
Reklama