Bratia

Film, kde historie neožívá příběhem, protože se nepodařilo žádný najít. Statické postavy splní svůj plán, nikdo se na nic neptá, nikdo se nevyvíjí a nemění, nikdo neotevírá etické ani jiné otázky. Řemeslně ok, ale zcela prázdné a jako čistý survival na úprku ne dost syrové a intenzivní. Drama bez dramatu, thriller bez thillu. Možná kandidát na školní exkurzi. Posílat to na Oscary je plýtvání papírem na formuláře. (19.10.2023)

Hrdinní bojovníci za (výhradně vlastní) svobodu a proti rudému útlaku nebo sobečtí a vypatlaní animální zmrdečci?  Takový animální zmrdeček se myslím dá zcela objektivně definovat jako někdo, kdo zcela vědomě svými činy vystaví nejbližší rodinu (včetně dětí) bez jejího souhlasu smrtelnému nebezpečí nebo dlouholetým mukám, či někdo, kdo s gustem podřeže omámeného a zcela bezbranného figuranta, kterého mohl klidně mnohem humánněji bodnout, střelit či prostě jen nechat spát. Domnívám se, že si to Radeček hodně užil a dozajista nad tím pak za velkou louží ještě dlouho honíval. Že to byl gauner od pohledu a že kosí bratři ve všech rozhovorech kolem nejkontroverznějších momentů jejich „boje proti totalitě“ jen tak mlhavě blábolili a žádný z přizdisráčských moderátorů nikdy neměl koule dostrkat je k přímé odpovědi, to taky vcelku hezky přispěje k formování vlastního názoru. No, ať to s těmi vrahy nevrahy bylo, jak chce, ve všeobecně známých kontroverzních momentech mlží i samotný film, popřípadě tyto momenty zcela ignoruje a strká hlavu do pysků. Nasraně druhé, pokud by o nich jeden věděl úplné hovno, vyklouzl by z toho Epštajn docela alibisticky a neutrálně, aniž by se viditelně přikláněl na tu či tu stranu oněch dvou nesmiřitelných táborů funoušků podprůměrných kapel Rage against the Mašín a Mašín head. A ani režisér se kupodivu nesnažil své příbuzné nějak zvlášť glorifikovat, což není divu, když se nám ten socialismus právě tak hezky vrací! Tudíž tu máme zručně natočené a sympaticky zahrané, zdánlivě nestranné retro s nadějným bulvárně výživným podkladem, jehož dramaturg je zcela prokazatelně impotentní chuj, a i ten Epštajn se tentokrát mohl trochu utrhnout ze svého konzervativního řetězu, oprostit se od obvyklých sterilních klišé, jít na krev a trochu si to po sobě i přečíst a opravit vskutku diskutadebilní návaznost některých scén. Každopádně žádné nanebevzetí, jak tu dští síru někteří strojoví nenávistníci, se rozhodně nekonalo, tak tu apoliticky zanechávám po vzoru tvůrců připosranou trojku a odcházím budovat ten novokomunismus s mou milovanou plísní Damn the Mašín na rtech… (06.02.2024)

Keď v rámci nejakého boja za "slobodu a solidaritu" proti inému režimu, robíš prakticky to isté, čo robia tí na opačnej strane barikády, od ktorých požaduješ čestnosť, si stále hrdina, alebo si už vrah? Ja len že, Ja som tú pointu asi príliš nepochopil. Oni prakticky páchali zverstvá pre svoj sen a teraz by si mali zaslúžiť akýsi druh rešpektu?? Nechápem. Vždy som si myslel, že zlo plodí zlo, čo sa tu aj permanentne po dejovej stránke preukazuje. Tak aká "pocta"? Či čo vlastne mal za úlohu tento snímok. (06.02.2024)

Kontrovérzní historie okolo bratří Mašinů, kteří byli komunistickým režimem zaškatulkovány za sprosté vrahy, nepatří ke kapitolám, které bych zatím ještě někdy stihl probrat v dějepisu (:D). Takže vlastně cením podobnou rekonstrukci udalostí, která může být určitě pro mladou generaci přínosem a potěšit i fandy historických filmů. Nejen Vilhemová, ale ani pánové Hess ani Nedbal mě nějak extra neberou (moc hezouni pro mé frustrované já.:D). Ale je docela sranda, jak vážně vypadají jako bráchové a předvedli vcelku důstojné výkony v rolích, které se s nim odteď ještě chvilku potáhnou (takže teď už si u Nedbala nevybavím hlavně jenom Vánoční příběh a Krakonoše z konce minulého roku.:D). Řemeslná stránka je zdařilá a při přestřelkách, nahánečkách a honičkách bezvadně duněl zvuk po celém kině. Za emoce mě tady vzaly ale hlavně  třeba scény s hraním na piana nebo výslechy rodiny. Celkově rodinná linka tady pro mě měla největší potenciál. Vše okolo samotných bratrů na mě možná  naopak působilo trochu odtažitě a nepíšu to úplně rád. Notabene, když je ten jejich příběh plný štěstí tak vděčný. I tak si myslím, že oskarové ambice zůstanou nenaplněny. Stejně jako mé ambice nad čtvrtou hvězdu. Je to v pořádku udělané, ale asi mi tam něco chybělo a nedokážu přesně říct, co.  Ale možná změním názor, až někdy uvidím podruhé. (31.10.2023)

Takže nejprve ke zpracování. To je na nejvyšší úrovni. Co se týče mýho názoru na Mašíny, jako produkt tý hodně zkurvený doby, tam mám jasno. Jen napíšu, že když někdo přede mnou obhajuje nepopíratelně tu dobu po válce až do roku ´89, mám ho za idiota.  Mám ale i výtky. Ti kluci šli do tý akce i přes to, že věděli, že to jejich rodiny úplně položí.  To jejich kredit v mejch očích trochu snižuje. Jako film bych to ale nijak nevychvaloval. Průměrnej děj, nepříliš vypjatejch scén. Asi bych si představoval trochu živelnější přístup. Tenhle výsledek bych přirovnal výsledkově k filmu Lidice. Taky trochu zabitej matroš. 60%. (24.02.2024)