Reklama

Reklama

Bratia

  • Česko Bratři (viac)
Trailer 1
Česko / Slovensko, 2023, 135 min

Obsahy(1)

Film Bratia rozpráva jeden z najväčších príbehov studenej vojny o odbojovej skupine bratov Josefa a Ctirada Mašínovcov. O túžbe vzoprieť sa nespravodlivosti a útlaku, o potrebe kričať, keď ostatní mlčia. Skupina mladých chlapcov prejavuje nielen nekompromisnú odvahu, ako ich otec proti nacistom za cenu vlastného života, ale aj nezrelosť, neskúsenosť a chyby v úsudku. Film rozpráva jeden z určujúcich príbehov našich moderných dejín, fascinujúce dobrodružstvo najväčšieho honu na človeka v komunistickom bloku 50. rokov. Jeho nesporná sila spočíva aj v posolstve, ktoré je stále aktuálne a všeobecne zrozumiteľné, že bez slobody sa nedá žiť a treba za ňu bojovať. Bratia sú tiež veľmi silným príbehom rodiny prenasledovanej nacistami aj komunistami, ktorá pre svoju krajinu a jej slobodu obetovala veľa. (Cinemart SK)

(viac)

Videá (5)

Trailer 1

Recenzie (305)

sator 

všetky recenzie používateľa

Na téma Mašínů jsem přečetl a viděl co se dalo, přemýšlím za co film pochválit ale nic mě nenapadá.. Nevím jestli by pomohlo příběh natáhnout alespoň do dvou dílů protože příběh je to hutný... --------Zbyněk Roušar (Matěj Hádek) byl po odsouzení na doživotí propuštěn po deseti letech, tj. v září 1965, v roce 1979 zemřel. Vladimír Hradec (Petr Uhlík) byl odsouzen na 22 let (jeho rodiče dostali 18 let a bratr 16 let vězení). Propuštěn byl po deseti letech v roce 1964 a umírá v roce 2020. Sestra Mašínová (Karolina Lea Novakova) strávila několik měsíců na samotce ve věznicích v Olomouci a Praze-Ruzyni, kde byla téměř denně podrobována výslechům. Na jaře 1954 ji propustili na svobodu, ale StB ji i nadále bedlivě sledovala až do roku 1965. Ostatky popravených: Václava Švédy (Adam Ernest), Zbyňka Janaty (Tony Masek) Ctibora Nováka (Václav Neužil) byly hozeny do šachty hromadného hrobu Ďáblického hřbitova, do stejných míst kde nacisté pohřbívali české oběti.----------- ()

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

V předvečer letošních Českých lvů padla volba na film s největším počtem nominací a zároveň našeho cizojazyčného adepta do boje o Cenu akademie. Bratři (Mašínové od Mašína) mohli minimálně na poli Oscarů ustoupit před zdařilejšími projekty: Ve výsledku jde totiž o místy nadmíru odtažité a zkratkovité životopisné drama, které podobně jako názory na reálné bratry působí rozpačitě. Filmu by neuškodila kratší stopáž a silnější celistvost mezi jednotlivými scénami (především v první polovině). Chválím však na naše poměry zdařilé akční sekvence zobrazující pohyb bratrů v NDR, a stejně tak scény s dámským osazenstvem - Tatianou Dykovou a Karolínou Leou Novákovou - které byly silné až mrazivé. Lepší tři hvězdičky! ()

Reklama

Fr 

všetky recenzie používateľa

„ZA VAŠE ČINY BUDOU PLATIT VAŠE RODINY…“ Asi takhle… kdybych nečetl parádní knížku“Zatím dobrý“ od Jana Nováka, byl bych ztracen jak Mašíni v okolí Uckra. Naštěstí jsem ji četl, takže takový ty jednoduchý symboly jako je třeba dopis nebo klavír, ve mně dokážou vyvolat nějaký pocity. Nechápu, proč z toho neudělali seriál, stejně jako z „Krále Šumavy“. Ten by měl naději zanechat nějakou stopu i v zahraničí (Příběh Mašínů v USA doslova „žrali“). Tady bych vypíchl snad jen zajímavou Vilhelmovou (Dykovou). Jo, dám 3*, páč naprostej průser to není, ale projebat takhle výživnou látku… za to by někdo zasloužil dostat přes držku! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Režisér Tomáš Mašín je vzdáleným příbuzným Josefa Mašína (Tomášův prapraděd byl Josefovým strýcem).  2.) Třeba se jednou dočkáme kvalitnějšího zpracování… Už dlouho se mluví o seriálu na motivy autobiografické knihy Zdeny Mašínové „Čtyři české osudy: tragický úděl rodiny Mašínovy“. Dokonce má (měl) i pracovní název: „Babička … a ti druzí“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  * ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Nezbývá než po letech zvolat: Sláva - KONEČNĚ!. Ano, konečně se našel někdo, kdo téměř po čtvrt století od pádu zločinného komunistického režimu  natočil příběh bratří Mašínů. Proč tak dlouho to trvalo? Bylo to kvůli tomu, že se nenašel dost odvážný režisér, který by se látky ujal? Skoro si myslím, že ano, protože názor na bratry Mašíny nemá národ rozhodně jednotný. V podstatě by se dal rozdělit na tři názorové skupinky. Ti co znají plně kontext padesátých let, nemají s bratry Mašíny problém a jsou to pro ně hrdinové. Pak je tu skupinka, která by jim kupodivu uznala i sem tam nějakou tu přestřelku v NDR, ale akce proti místním odsuzují jako zbytečné či dokonce zavrženíhodné. No a třetí skupinka z nich dělá rovnou vrahy, lupiče a její názory plně korespondují s komunistickou propagandou po jejich útěku (páč zostuzeným soudruhům nezbylo nic jiného, než je zobrazit jako lidské zrůdy). Vezmu-li v úvahu, že se tak děje i po 70 letech je to poněkud děsivé a nemám z těchto spoluobčanů úplně dobrý pocit...  Já patřím k té první skupince. O Mašínech jsem lecos četl, ale hlavně jsem četl lecos (hromady autobiografií perzekuovaných) o padesátých letech, kdy rudý vrah Gottwald rozséval teror a likvidoval elitu našeho národa. Letce, západní odboj, duchovní, sedláky, intelingenci, majitele továren... Degradace, propadnutí majetku, zbavení občanských práv, stěhování do naprostých pastoušek mnohdy na druhý konec republiky, brutální výslechy, soudy, popravy, mučení, lágry, uranové doly, živoření s důchody z nichž nešlo vyžít... To byla ta budovatelská padesátá léta. Nová vlna teroru, jen se mu neříkalo nacistický. Lidi věřili, že s válkou a 5 lety krvavé lázně vše skončilo. Ale najednou tu byl další boj, boj proti třídnímu nepříteli jak vyhlásili komunisté. A teď si představte, že žijete v rodině a za tátu máte jednoho ze Tří králů! Jablka nepadají daleko od stromu. Těžko mohli bratři Mašínové podepisovat odsuzující letáky žádající pro zrádce režimu nejpřísnější tresty a na brigádách překračovat plán... Naopak. Ihned věděli, že tomuto teroru je třeba se postavit. A to do doby než dorazí Američané. Mašínové si totiž mysleli, že nebude daleko doba, kdy se do sebe zakousne SSSR a USA. Komu to připadá dneska z gauče absurdní, tak ať si o té době něco přečte a mimochodem sám velký Patton se už v roce 1945 v Plzni chystal na Rusy a vůbec nepochyboval, že k další válce dojde hned jak padne Berlín. Mašíni v té době zapalovali stohy (ve filmu o tom nepadne ani zmínka) a někde jsem četl, že snad i dávali výbušniny do uhlí, aby sabotovali provoz na železnicích. Pokud je toto pravda, pak v tomto bodě ani já s jejich konáním nesouhlasím. Ovšem škodění družstevníkům co ukradli sedlákům majetky je zcela v souladu s bojem proti třídnímu nepříteli, když už tedy použijeme komunistickou terminologii. A pro ně komunisté třídním nepřítelem byli. Chovali se úplně stejně jako jejich otec v boji proti nacismu. Bohužel, film jejich pohnutky prakticky neřeší a pokud se tak děje je to spíše prostřednictvím jejich matky. A tady já vidím hlavní kámen úrazu tohoto filmu. Byla zmařena opravdu obrovská možnost dát národu pochopit myšlenky bratří Mašínů. Protože kdy zase přijde ta možnost a někdo o nich něco natočí? Mohla tam být mnohem krutěji ukázána ta padesátá léta. Film mohl začít třeba nějakou tou komunistickou popravou škrcením třeba generála Heliodora Píky, případně Milady Horákové... Ono když se to řekne ve filmu v  rozhlase, tak člověk to tak nějak přejde, ale přestavte si, že se škrtíte 15 minut na špagátu jako Milada Horáková.... 15 minut je sakra dlouho jen když sedíte v čekárně u zubaře, ale 15 minut viset vlastní vahou za krk, dusit se a stále žít... Brrr... Film je jinak skvěle řemeslně natočen, Nedbal i Hes jsou super. Hes už u mne získal ostruhy v seriálu Král Šumavy a mám jeho herectví rád. V úvodních titulcích jsem si povzdechl ach jo, zase Dyková. Dnes ve všech  filmech účinkuje  buď ona, nebo Geislerová. Ale nakonec musím uznat, že matku bratrů dala opravdu skvěle! Nedávno jsem slyšel rozhovor s Tomášem Mašínem a ten v něm řekl, že velký dopad jejich útěku byl hlavně na ženskou část rodiny. Na jejich matku, malou sestru a že chtěl, aby tento film na tu jejich nechtěnou  neskutečnou oběť i výdrž poukázal. A je já jsem za to opravdu rád a tleskám za tento nápad. Obě si tu poctu zaslouží. Komunisté se totiž vždy krutě mstili na těch, co jim zůstali v moci a byli proti nim bezbranní.  Sám útěk byl natočen skvěle a není nic co bych vytknul. Mrzí mne ale, že film znovu v podstatě odříkal známá fakta včetně předu sanitky a vozu s výplatami i ono kontroverzní podříznutí příslušníka SNB na stanici. Ale co my víme... Co když se začal probírat? Pro Mašíny jeho uniforma byla uniformou podobného nepřítele jako byla polní šedá pro jejich otce.  Je zbabělé podříznout svázaného říkají někteří. Milada Horáková měla také svázané ruce, když ji kat vytahoval na hák....  Neobhajuji, jen tvrdím, že udělat z někoho banditu je snadné. Navíc k tomu mládí a jistě neskutečná míra stresu...  Je tedy škoda, že film nešel psychologicky mnohem více do hloubky, Tomáš Mašín měl vskutku ideální možnost ukázat ten příběh optikou té doby. A že ho pečlivě nastudovaný měl, o tom nepochybuji už jen z toho jeho rozhovoru.  Takto je to za mne bohužel jen velmi zdařilá rekonstrukce obecně známých skutečností, byť pěkně zabalena do dobového hávu hnusných padesátek.  Kladu si otázku, zda to nebyl tak trochu ústupek, zbabělý záměr, nebo něčí nařízení, aby se na tento ,,kontroverzní,, film vůbec daly sehnat peníze ? Za mne Mašíni hrdinové jsou už jen z toho důvodu, že Němcům se postavila velká část národa. Komunistům jen hrstka a se zbraněmi v rukou jen minimum  lidí. Dávám do kapsy 4 zásobníky do parabelum. * * * * () (menej) (viac)

verbal 

všetky recenzie používateľa

Hrdinní bojovníci za (výhradně vlastní) svobodu a proti rudému útlaku nebo sobečtí a vypatlaní animální zmrdečci?  Takový animální zmrdeček se myslím dá zcela objektivně definovat jako někdo, kdo zcela vědomě svými činy vystaví nejbližší rodinu (včetně dětí) bez jejího souhlasu smrtelnému nebezpečí nebo dlouholetým mukám, či někdo, kdo s gustem podřeže omámeného a zcela bezbranného figuranta, kterého mohl klidně mnohem humánněji bodnout, střelit či prostě jen nechat spát. Domnívám se, že si to Radeček hodně užil a dozajista nad tím pak za velkou louží ještě dlouho honíval. Že to byl gauner od pohledu a že kosí bratři ve všech rozhovorech kolem nejkontroverznějších momentů jejich „boje proti totalitě“ jen tak mlhavě blábolili a žádný z přizdisráčských moderátorů nikdy neměl koule dostrkat je k přímé odpovědi, to taky vcelku hezky přispěje k formování vlastního názoru. No, ať to s těmi vrahy nevrahy bylo, jak chce, ve všeobecně známých kontroverzních momentech mlží i samotný film, popřípadě tyto momenty zcela ignoruje a strká hlavu do pysků. Nasraně druhé, pokud by o nich jeden věděl úplné hovno, vyklouzl by z toho Epštajn docela alibisticky a neutrálně, aniž by se viditelně přikláněl na tu či tu stranu oněch dvou nesmiřitelných táborů funoušků podprůměrných kapel Rage against the Mašín a Mašín head. A ani režisér se kupodivu nesnažil své příbuzné nějak zvlášť glorifikovat, což není divu, když se nám ten socialismus právě tak hezky vrací! Tudíž tu máme zručně natočené a sympaticky zahrané, zdánlivě nestranné retro s nadějným bulvárně výživným podkladem, jehož dramaturg je zcela prokazatelně impotentní chuj, a i ten Epštajn se tentokrát mohl trochu utrhnout ze svého konzervativního řetězu, oprostit se od obvyklých sterilních klišé, jít na krev a trochu si to po sobě i přečíst a opravit vskutku diskutadebilní návaznost některých scén. Každopádně žádné nanebevzetí, jak tu dští síru někteří strojoví nenávistníci, se rozhodně nekonalo, tak tu apoliticky zanechávám po vzoru tvůrců připosranou trojku a odcházím budovat ten novokomunismus s mou milovanou plísní Damn the Mašín na rtech… ()

Galéria (28)

Zaujímavosti (18)

  • Ve chvíli, kdy se Ctirad (Jan Nedbal) s Josefem (Oskar Hes) vydávají na tancovačku (přepadení fízlárny v Chlumci), si Ctirad v pokoji před zrcadlem upraví uzel kravaty. Uzel má dotažený ještě ve chvíli, kdy se plíží okolo spící matky (Tatiana Dyková). Matka Ctiradovi po procitnutí v následujícím záběru stejného obrazu před odchodem upraví úplně volný uzel na kravatě. (mikulin)
  • Ve scéně, kdy se Zdena Mašínová (Tatiana Dyková) objímá se Ctiradem (Jan Nedbal), který se právě vrátil z vězení, má v každém záběru hlavu opřenou o jinou stranu Ctiradova obličeje. (Ištván87)
  • Zbyněk Roušar (Matěj Hádek) byl po odsouzení na doživotí propuštěn po deseti letech, tj. v září 1965. V roce 1979 zemřel. Vladimír Hradec (Petr Uhlík) byl odsouzen na 22 let (jeho rodiče dostali 18 let a bratr 16 let vězení). Propuštěn byl po deseti letech v roce 1964 a umírá v roce 2020. Sestra Mašínová (Karolina Lea Novakova) strávila několik měsíců na samotce ve věznicích v Olomouci a Praze-Ruzyni, kde byla téměř denně podrobována výslechům. Na jaře 1954 ji propustili na svobodu, ale StB ji i nadále bedlivě sledovala až do roku 1965. Ostatky popravených Václava Švédy (Adam Ernest), Zbyňka Janaty (Tony Masek) a Ctibora Nováka (Václav Neužil) byly hozeny do šachty hromadného hrobu Ďáblického hřbitova, do stejných míst, kde nacisté pohřbívali české oběti. (sator)

Súvisiace novinky

31. Český lev - výsledky

31. Český lev - výsledky

09.03.2024

Tradičně v pražském Rudolfinu se v sobotní večer 9.3. 2024 odehrál slavnostní ceremoniál, při kterém byli předáni Čeští lvi za ty nejpovedenější bijáky, jež jsme mohli v našich končinách na plátnech… (viac)

Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy

Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy

15.01.2024

V pondělí 15. ledna 2024 dopoledne byly na tiskové konferenci České filmové a televizní akademie (ČFTA) odhaleny nominace v rámci 31. ročníku předávání cen Český lev. Na začátku tohoto ceremoniálu… (viac)

Nezlomní a obětovaní - festival plný premiér

Nezlomní a obětovaní - festival plný premiér

23.10.2023

Proti nacismu ano, proti komunismu ne? Některé rodiny se postavily oběma totalitním režimům. Třeba Mašínovi. Tématem čtvrtého ročníku festivalu filmů o XX. století je protikomunistický odboj, a to v… (viac)

Reklama

Reklama