Le Concert Midem Cannes 1968
Obsahy(1)
To nejlepší z československé populární hudby 60. let minulého století na pódiu v Cannes... Hudební festival a zároveň trh MIDEM se v jihofrancouzském městě Cannes koná už od roku 1967. Na jeho druhém ročníku vystoupila tehdejší špička československé populární hudby v čele s Karlem Gottem. Všichni – tedy krom Gotta i Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Judita Čeřovská, Yvonne Přenosilová, Helena Blehárová, Josef Laufer i Hana Hegerová náročné publikum přímo nadchli, a to nejen svými výkony, ale i výborným slovním projevem v angličtině či francouzštině. Česká televize nyní divákům poskytuje unikátní příležitost zhlédnout záznam tohoto koncertu, v němž zazněla řada známých písní v různých jazycích. (Česká televize)
(viac)Recenzie (13)
Těžko hodnotit představení, které někdo vymyslel a někdo aranžoval pro francouzské publikum. Nevím žádný detail, nic o zaměření tržního festivalu, o druhu poptávky. Obecně se mi zdá, že nabízet ve Francii, kde slovo šanson znamená píseň, žánr šanson je obchodně nesmysl 9přivézt český řízek do Vídně by snad taky nikoho nenapadlo). Ale stalo se, vybrali z našich domácích hvězd ty, které měly v aktuálním repertoáru 2 trochu slušné skladby, co připomínaly šansony. Nedopadlo to úplně špatně, ale dost bych se divil, kdybychomLogické by bylo nabízet něco jiného, čeho domácí nemají nadbytek. Třeba fanoušci Johnny Hallydaye by si desku s Miki Volkem koupili, kdoví. Nejvíc to odnesl Waldemar, přitom jeho verze hitů, co zpíval Hugues Aufray, jsou vynikající, a i kdyby covery byly zakázané, tak se dalo najít něco, co by Francouzi ocenili víc než Don, Diri, Don. Takže dokument je zajímavý pro nás, co jsme později s těmito zpěváky vyrůstali. Mně osobně přijde, že tuhle výkladní skříň české popmusic aranžoval někdo hodně blízký stranickému vkusu. Ve srovnání se sporadickými dokumenty z domácími vystoupeními a zejména s praklipy J.Roháče, ty výstupy většinou neměly šťávu. Převářně statické vystupování (okořeněné Neckářovým kozáčkem v rubášce) a "taneční" zvuk orchestru přímo uspával. Pěvecké výkony nebyly špatné, ale pro západní publikum šlo spíš o raritky zpoza železné opony. Jedině Hegerová vypadala jako by patřila do evropské ligy. Zaujala mne vizáž J.Laufra, zdálky vypadal jako Karel Gott, zblízka jako jeho bratr. Taky jsem nepochopil, proč naše moderátorka vedla některá představování zpěváků v angličtině, zatímco většinou mluvila francouzsky. ()
Plejáda (víceméně) špičky českých zpěváků a zpěvaček ve své vrcholné formě - Golden Kids dohromady i každý sólo, Hegerová, Přenosilová, Matuška, Laufer a nakonec Gott, který se dle konferenciérky právě vrátil z půlročního turné v Las Vegas a hnedle odjíždí do Londýna reprezentovat RAKOUSKO...:) Kdyby Marta Kubišová věděla, že jí za pár měsíců zakážou komunisté zpívat a zničí tak její kariéru, přesto to byla právě ona, kdo v závěru sklidil největší aplaus, v závěsu za ní hned Hegerová, která si diváky zřejmě získala svou francouzštinou, a též Neckář, možná za své divoké kreace, možná za čerstvě oskarové Ostře sledované vlaky. Krásná podívaná, mně se nejvíce líbila samozřejmě Kubišová a také Přenosilová. ()
Očakával som nejakú hudobnú kuriozitku spred polstoročia, a bol to skutočný koncert na úrovni, ktorý skvelo reprezentoval českú hudbu na Západe. Hana Hegerová celkom nečakane pre francúzske a medzinárodné publikum zaspievala slovenskú ľudovku Tota Heľpa a z nej plynulo prešla do francúzskeho šansónu s obrovským aplausom. Zlatý klinec programu Karel Gott ju v žiadnom prípade neprekonal. Marta Kubišová bola tiež očarujúca a Václav Neckář v skvelej gymnastickej forme predviedol kazačok ako rodený kozák. Aj moderátorka Jarmila Košťová prispela k dobrému dojmu, bola výborne pripravená, pomedzi úsmevy prepínala z plynulej francúzštiny do plynulej angličtiny. –––– Zkuste říct jednu českou větu: Strč prst skrz krk. ()
So záujmom som si pozrel Koncert Midem Cannes z roku 1968, teda z roku, keď sme Európe a svetu chceli ukázať, že máme dobrých skladateľov a spevákov, ktorí sa ani v náročnej zahraničnej konkurencii nestratia. A naozaj sa nestratili. Minimálne Hana Hegerová a Marta Kubišová zožali obrovský aplauz, Gott s Matuškom a Přenosilová s Vondráčkovou nesklamali, Koščová hviezdila, Neckář si to pomýlil s telocvičňou a ostatní tam ani nemuseli prísť. Ale tak je to vždy. Nie je chybou, že sme nevyslali vyrovnanejšiu spevácku ekipu, ale že o pár mesiacov Rusi vyslali k nám ekipu v durovej tónine a bolo po snoch o zaradení sa do kultivovanej Európy. V každom prípade milá spomienka pre pamätníkov a nahliadnutie do neznámej doby pre ich potomkov. ()
Parádní archivní kousek. Je vidět, kdo byl v té době u nás opravdu na vrcholu a i kdo měl solidně našlápnuto. První aplaus za Hegerovou, ale větší sklidila Marta Kubišová za perfektní francouštinu a přirozené vystupování (a možná také za druhou písničku, která asi mohla projít jen v tomto roce). Dále Václav Neckář za své pohybové kreace. I když oba i s Helenkou Vondráčkovou jako Golden Kids měli potlesk největší, a není se čemu divit. Jen pořád nechápu ten úspěch Karla Gotta, ale asi je to za skvělý hlas. Je škoda, že za pár měsíců museli téměř všichni jmenovaní ztichnout a z vidiny mezinárodní slávy zbyl jen ten divnej svět za mříží. ()
Reklama