Chyby

Chyby jsou správně udělaným filmem, který si vybírá malé téma a snaží se ho soustředěně rozehrát. Prušinovský natočil důstojnou vztahovku, která ostudu v evropském festivalovém okruhu neudělá, zároveň však nemá dost trumfů, aby ohromila. Více zde. (19.08.2021)

Námět o holce, kterou dožene její pornominulost, mi přišel velmi slibný (protože je podle mě brutálně aktuální a bude to čím dál častější), ale v tomto konkrétním případě se to bohužel rozplizlo do jakéhosi málomluvného paskvilu, který mě převážně jen iritoval. Nejvíc nesnesitelná mi na tom filmu přišla hlavní postava Tomáše včetně jeho herecké představitele Jana Jankovského. Nevybavuji si za dlouho dobu, že mi byl někdo tak EXTRÉMNĚ nesympatický. Nenáviděl jsem každý záběr na tu jeho loserskou vizáž, jakož i to, jak se choval k Emě. Asi mu někdo zapomněl říct, že holka jako ona byla zcela mimo jeho ligu, a její pornominulost byla jediným důvodem, který mu ji doslova bezpracně přivedl do náruče, čehož si on nevážil a neprozřetelně ji odvrhl, místo aby byl rád, že mu osud přivedl do cesty tak atraktivní ženu, u které by si jinak ani neškrtl (Pavla Gajdošíková je v celém filmu neobyčejně sexy a mrd jí přímo kouká z oka, jak se říká). A za to, jak ji uhodil, měl shořet v pekle, takže mě závěr filmu jen otrávil, a honilo se mi u toho hlavou, že o to porno tam vlastně nakonec vůbec nešlo, protože hlavním smyslem toho filmu vlastně jen bylo podpořit mainstreamový filmový stereotyp, že žena bez partnera nemá plnohodnotný život. Na Kobry a užovky jsem ještě Prušinovskému skočil, ale tady už jsem se tomu zuby nehty bránil, a přišlo mi to nevěrohodné, dramaticky nezajímavé a úmorně dlouhé - už někdy v půlce jsem se začal netrpělivě dívat, kolik ještě zbývá do konce, a to je prostě špatně. (09.12.2021)

Ten film má hodně silných a zajímavých aspektů - v několika momentech umí skvěle zobrazit bezvýchodnost a strach jaký může žena cítit z mužů. Nejde se ale zbavit pocitu, že by byl mnohem lepší, kdyby byla protagonistkou ona, namísto jeho (protože ačkoliv marketing se tváří jinak, progagonistou toho filmu je rozhodně on). Třeba by se pak podařilo vyhnout řadě klišé a stereotypů. Takhle to padá do formátu, který je pro Prušinovského typický, a sice že vše a všechno se musí přizpůsobovat a doprošovat bílému hetero muži. A často je to dlážděno dobrými úmysly, tedy snahou vysvětlit onomu bílému hetero muži, že "výkyvy od normálu" jsou v pořádku. Vždy je to ale založeno na tom, že jeho souhlas je nutný a že o něj musí být nejdřív usilováno - stejně jako v Mostu se trans Dáša a Romové museli doprošovat svojí neskonalou trpělivostí a snaživostí "normálním lidem", musí to tady dělat Ema. Jenže paradoxně tím, jak dokonalou, hodnou, chápavou, trpělivou a snaživou tváří v tvář agresivnímu balíkovi ji film dělá, tím víc stvrzuje, že takového chování má za potřebí a že taková "cesta hamby" je u ní na místě. Jan Prušinovský vynakládá ve své tvorbě hodně síly na to, aby ukázal, že "nenormální" lidi si mohou vysloužit tolerování, což mu rozhodně slouží ku cti na úrovni záměru, problém ale je, že tahle tolerance je vždy výsledek jeho anekdotických vyprávění a je založena na hyperaktivní snaze ze strany "freaks" této tolerance u "normálního člověka"  dosáhnout, nikdy nemá nádech inherentní reality, která jen není každým chápána, ale odměny. Jinými slovy Prušinovský v důsledku vypráví příběhy výjimek, které navíc působí svou přehnanou dokonalostí (Ema během samotného příběhu opravdu neudělá jedinou chybu - paradoxně vzhledem k názvu filmu - pokud jako chybu nepovažujeme rozhodnutí s tím idiotem zůstat) nepřesvědčivě. Na konci filmu je scéna (malý spoiler), v níž se oba navzájem jeden druhému omluví, což by mělo naznačovat nějaké konečné smíření, ale zároveň se jaksi ignoruje, že ona se nemá za co omlouvat a u něj naopak nevím, proč by tahle vágní omluva za jeho chování měla stačit - nicméně vzhledem ke statutu quo a mocenské dynamice toho vztahu to působí přirozeně. Vlastně to trefně zobrazuje realitu ve společnosti, jen si vůbec nejsem jistý, jestli si to ten film uvědomuje a jestli chápe, o jak tragický konec se jedná. Takže to je případ filmu, který na nějaké úrovni trefně zobrazuje nějaký aspekt společnosti, ale jeho problém je, že to nevystavuje žádné skutečné reflexi a místy to nevědomky implicitně legitimizuje. Otázka není, co měly dělat jinak postavy, ale co měli dělat filmaři (snad s výjimkou toho, že Ema mohla mít nějakou lidskou/negativní vlastnost). Podle mě by vážně stačilo, kdyby ten film plně přijal ženskou perspektivu a neutíkal k chlapovi jako k protagonistovi, o jehož emoce jde nakonec především. (12.07.2021)

Dobře zahraná, uspokojivě natočená, dialogově občas za uši tahající záležitost. Dobré téma rozehrané chytlavým, ale rozvíjející se tím nejpitoměnjším způsobem. Bohužel skrze optiku jeho, nikoliv její, to by bylo mnohem podnětnější. !Odtud spoiler! Ona v jejich vztahu neudělala nic špatně, on na základě primitivní žárlivosti, opilosti či falešného pocitu morální nadřazenosti ano. Byť došlo i na fyzické násilí, stále je problém její někdejší "prohřešek." Za mě by se měl omluvit on ji, že reagoval jako dement, obzvláště po tom, co mu o tom sama chtěla říct. Nakonec se omluvil ji téměř stejně výrazně jako tomu idiotovi, který ji chtěl obšťastnit protože nabyl dojmu, že může. A pak si vrátili své kaktusy, který jsou v tom filmu snad hlavně proto, že "píchaj." Doufám, že to tak není, ale po zaznění závěrečné skladby pod titulkami s textem "Má jí motorovou, proto ty nadlidský výkony..." mám strach, že je. Všechny tyto věci mě navádí k dojmu, že Prušinovský vlastně netuší jak nejednoznačný konec jeho snímek má. Skončit s vylitým hovadem, který vás v afektu dokáže zřezat totiž rozhodně není happy end. 50% (30.11.2023)

Každý má v minulosti nějaké šrámy, s věkem dozráváme a věci, které bychom dnes neudělali, se prostě staly a už je nezměníme, můžeme změnit jen samy sebe a snažit se být lepší a prostě si tak nějak šťastně žít. Kdo někdy neudělal nějakou p**ovinu, ať hodí kamenem. Tohle je takový malý film, který krásně vyobrazuje realitu dnešního světa a lidskou potřebu řešit a hledat špínu na ostatních, aby ti, kterých se to týká (nebo spíš absolutně netýká), zametli a nevnímali tu svou vlastní. Z českých filmů poslední doby mnohem zajímavější než většina velké produkce. (12.02.2022)