Rytieri

Kultovní béčko, které patří od dětství k mým oblíbeným. Dřív jsem to baštil se vším všudy, dnes se tomu spíš zasměju. Nudit a nechávat mě to chladným nebude nikdy. Nadsázku bojových scén mohu kvitovat i nyní, stejně jako kolikrát vtipné dialogy, za které můžeme poděkovat i citlivému dabingu, který žádnou srandu nezkazil. Spíš naopak. Taky neexistence palných zbraní a technologických vychytávek, kdy hrdinové brázdí prérie na koních v pěkné krajině a vše si s protivníky vyřizují ručně, je jednoznačným plusem. Je zajímavý do kolika béček se Lance Henriksen během života pustil. Občas to vyšlo (asi nemusím připomínat prvního Terminátora jako nejlepší béčko všech dob). Zdejší slintající vůdce kyborgů Job, je parádně nechutnej. Úvodní scénka souboje Gabriela se Simonem nemá chybu. Zpomalování některých bojových sekvencí je lepší efekt než blikající světla a výbuchy. Po nějaké době si borci, co dělali na MATRIXU, vzpomněli, že by to mohli taky použít. Skvělá je i profesionální kickboxerka Kathy Long. Trochu jí hodili do gala, takže na rozdíl od ringu vypadá jako docela pěkná ženská. Způsob jakým vyčistí na závěr společný tábor lidí a kyborgů nemá obdoby. Tahle holka prostě kopat umí. Stále vzpomínám, jak jsem měl film nahraný na videokazetě a dokola ho sledoval, přičemž mi tam chyběly poslední cca 2 minuty. Teprve po letech jsem zjistil, že to žádný konec nemá. Druhý díl se nenatočil a je to věčná škoda. 69% (12.07.2011)

Kdybych to viděl před 10-15ti lety, tak by to asi bylo dneska mezi mýma oblíbenýma béčkama, ale teď už to na mě přece jenom nepůsobilo jako nějakej béčkovej kult, kterej bych měl uctívat dalších 10 let. Ale musí se nechat, že když, po úvodních celkem rozpačitých akčních scénách, kde se hlavně snažil prosadit Kris Kristofferson, to převzala do svých rukou Kathy Long a kupodivu tam ty cyborgy, včetně uslitanýho Lance Henriksena, začala řezat v docela slušným tempu a v koukatelných netrapných soubojích, tak to nebylo vůbec špatný, i když neni pochyb, že nebýt to ve scénáři, tak by neměla šanci, ale koukalo se na to dobře. A jinak i já se musim přidat, že dvojku by to rozhodně sneslo, už jen kvůli neuzavřenýmu konci, kterej nalákával na pokračování (03.07.2009)

Ten Albert Pyun je patrně těmi Cyborgy posedlý. Cyborg s Van Dammem je super, ale totok? Ta baba je tak nesympatická, že by ju nezamněstnali ani coby jako koupelářku na šachtě Důl Darkov. Věřím, že v originálním znění to vypadá lépe, bo ten náš dabing opravdu rve uši:-) Jednu hvězdu jak byk pro Henriksena a jeho papouška. (01.05.2012)

Pyun vzal kameru, pár levných komparzistů a vyrazil do Grand Canyon. Zde asi na třech místech natočil zcela neakční sci-fi, kde souboje buď nevidíme, nebo jsou tak okatě markýrované, až by jeden brečel, s hereckými výkony kohokoliv z ulice. Příběh kopíruje Conana, ale v ženském podání, navíc logicky cyborgové ve světě bez technologií by se buď hned rozpadli, nebo zrezivěli. Zvlášť po jakékoliv tekutině. Postavy mi lezly na nervy, střihač měl dovolenou, kameraman občas nevěděl, kde se zrovna něco děje, kurnik, za co bych tady dal byť jen jednu hvězdu? Celé to působilo spíš jako parodie, zvlášť robotické "kalhoty" odseknuté a připevněné v jedné ze závěrečných scén, (16.07.2012)

Levná variace na steampunk (alternativní historie, technologický protipól k středověké životnosti ve formě zmíněného Města kyborgů), která měla ambice rozlétnout se do šíře epické ságy (jak napovídá otevřený závěr), leč nepodařilo se. O důvodech se můžeme dohadovat, ale buď na pokračování Pyun nenašel sílu (literární i režijní) nebo nesehnal prachy (to spíš). Samotní RYTÍŘI (považte ten vznešený titul) nejdražší položku svého inventáře obsahují ve jménech Lance Henriksena (slušná role do karmínu oděného kybernetického démona s masivním hákem místo pravé ruky) a Chrise Kristoffersona. Dále už je jen těženo z přírodní scenérie státu Utah (skutečně impozantní a velmi dobře volená), nevelkého komparzu, sporadické výpravy (několik pestrobarevných látkových stanů a kostýmy kyborgů, odkojené arabským folklórem) a zábavných, béčkově rukodělných zvláštních efektům (nějaký ten nůž do čela, ukopnutá hlava, snaha o výměnu očního implantátu). Je třeba s podivem, že se Pyunovi daří snímat Kathy Longovou tak, aby v boji nevypadala jako ženská, která pouze dělá, že se pere, na druhou stranu je její vypořádání se prakticky se všemi kyborgi z logiky filmu trochu postavené na hlavu (banda kovových těl pod pláštíkem lidských parametrů, věčně lačnící po čerstvé krvi, je vyvedená jako nezničitelná armáda - přesto drtivá většina z nich padne rukou ženy s jednoměsíčním bojovým výcvikem). Logika, dialogy tady skutečně stojí za hovno. Pyun má ale také dost zmatek v návaznosti záběrů, ve špatném střihu a nesouladu hudby s probíhajícím dějem. Ten je sám o sobě řídký jako punčochy přetažené šlapky a několikrát zmíněné město Taos s desetitisíci obyvateli nebo Město kyborgů slouží vlastně jen jako chiméra - nedojde na ně... Dalo by se říct, že skrze všechny tyto výtky, nemohu mít k filmu jiný vztah, než přísně kritický. Nakonec mám ale pocit, že přes veškeré nedostatky mne RYTÍŘI bavili - svou nekomplikovaností, roztomilou filmovou naivitou i schopností z ničeho uplácat životaschopné něco. Malou roli si ve filmu střihl i Pyunův oblíbenec a charismatický záporák z KYBORGA, Vincent Klyn. 60% (18.10.2010)