Četnické humoresky
Cops and Robbers
VOD (2)
Série(3) / Epizódy(39)
Obsahy(1)
Staré zlaté časy kto z nás by sa nepamätal na úsmevno-smutné kriminálne príbehy seriálu Hříšní lidé města pražského, ktorého dej sa odohrával v období prvej republiky?! Kolorit dávno zabudnutých čias, keď ľudí netrápila rozmáhajúca sa mafia a vraždy neboli na dennom poriadku. Keď sa ľudia v mieste svojho bydliska denne stretali s rovnakým strážcom poriadku a ten dôverne poznal všetkých svojich pappenheimských. Vedel, kto je vreckár, kto kradne v pivniciach, kto sa opíja. Keď sa slušní občania nebáli večer vyjsť na ulicu... Ľudia a ľudkovia z dávno odídeného sveta sa stali hrdinami pôvodného seriálu Českej televízie, ktorého názov Žandárske humoresky prezrádza, kto sú hlavnými hrdinami jednotlivých dejov poviedok. Seriál, o réžiu ktorého sa postaral skúsený Antonín Moskalyk, námetovo ťaží z existencie žandárskych pátracích staníc, predchodkýň súčasnej kriminálnej služby, a zo skutočných prípadov zločinnosti, ktoré stanice riešili. V mestách bola polícia, ale na vidieku pôsobilo žandárstvo. Elitou medzi nimi bolo zhruba 40 pátracích staníc, akýchsi kriminálok. Za päť rokov vyriešili takmer dvetisíc prípadov, boli veľmi aktívni, hovorí režisér. Treba si uvedomiť historický fakt, že práve žandárstvo bolo za prvej republiky kľúčovou inštitúciou podieľajúcou sa na pátraní a odhaľovaní trestnej činnosti, predovšetkým v menších mestách a na vidieku (vo väčších mestách boli ich pandantmi štátne policajné úrady). Žandári z pátracích staníc žili vo svojich rajónoch priamo medzi ľuďmi, boli síce neúplatní, ale mali aj pochopenie pre ľudské slabosti, a možno aj preto sa tešili úcte a vážnosti. Ďalším nesporne zaujímavým historickým faktom je aj to, že príslušníci pátračiek dosahovali veľmi vysoké percento objasnenia prípadov, predovšetkým vďaka znalosti miestneho prostredia a odborných znalostí mužstva a špeciálnych útvarov. A stavovská hrdosť a tvrdohlavosť pátračov bola priam povestná. Aj keď dodnes zostalo v našom slovníku prirovnanie píše ako žandár, mnohé prípady im pomohla vyriešiť práve dôsledná evidencia a preverovanie všetkých faktov. V najvyšších stavoch malo žandárstvo cca 14-tisíc príslušníkov. Autor námetov a odborný poradca mjr. Michal Dlouhý, ktorý je akýmsi duchovným otcom celého projektu, sa na prípravu seriálu dôkladne pripravil. Preštudoval množstvo autentických prípadov, z ktorých vybral napokon trinásť najzaujímavejších. Pri nakrúcaní dbal na to, aby prostredie žandárskej pátracej stanice nebolo vykreslené len jednostranne, práve naopak, šlo mu o pravdivé zobrazenie všetkých mechanizmov, na ktorých fungovalo vtedajšie pátranie. Skúsení scenáristi Pavlína Moskalyková, Antonín Moskalyk, Petr Zikmund, Drahoslav Makovička a Miloš Fedaš jeho námety spracovali do mimoriadne príťažlivých príbehov a o správnu atmosféru sa postarali aj hlavný kameraman Josef Víšek, výtvarníčka kostýmov Sylva Zimula Hanáková a hudobný skladateľ Ivan Kurz. "Projekt seriálu je na svete už od roku 1992, keď mi Michal Dlouhý priniesol zaujímavý materiál, z ktorého podľa neho mohlo vzniknúť niečo zaujímavé," hovorí o koreňoch vzniku seriálu režisér Antonín Moskalyk. "Pán Dlouhý nám potom dodal celý rad skutočných prípadov z archívov a novinových článkov. Verím, že autentickosť sa nám do seriálu podarilo dostať."
Seriál sa nakrúcal v reálnych exteriéroch strednej a južnej Moravy a v Brne. Fiktívna brnenská žandárska pátracia stanica vznikla v areáli bývalých vojenských kasární a slúži v nej desať príslušníkov a služobný pes Argo. Nie vždy riešia len závažné zločiny, sem-tam sú ich prípady banálne, ba až smiešne, ale vždy páchateľa chytia a usvedčia. Ústrednú postavu Karela Arazíma, spočiatku štábneho strážmajstra, neskôr práporčíka a napokon vrchného strážmajstra, vytvoril populárny Tomáš Töpfer. Jeho pravú ruku si zahral Ivan Trojan a vrchného šéfa pátračky s chuťou stvárnil Petr Kostka. Pátrací tím doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál však nie je len o policajnej práci, veď aj žandár je len človek ako každý iný. Mnohých trápi láska, mávajú aj slabé chvíľky. Aj preto tu majú pevné miesto ich manželky a priateľky, napríklad Alena Antalová ako majiteľka kvetinárstva Ludmila Horká, Andrea Elsnerová ako gazdiná celej stanice či Zdena Herfortová ako manželka veliteľa. A pravdaže ochranný duch žandárskej stanice vysoko postavený dr. Kostroun v podaní Karla Janského. Dramaturgovia brnenského štúdia Českej televízie sa usilovali dodať vierohodnosť seriálu aj tým, že do mnohých úloh postavili menej okukané tváre hercov predovšetkým z moravských divadiel. A nepotrebovali ich málo. V prvej sérii ich bolo 313. Pravdaže, vo väčších či menších roliach si zahrali aj známejší umelci ako Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol a mnohí ďalší. A nezabudli ani na slovenskú výpomoc. Na obrazovke sa stretneme napríklad s Michalom Dočolomanským, Leopoldom Haverlom či Marianom Labudom. Dobový kolorit obstaralo aj 3-tisíc komparzistov, 6 500 kostýmov, 120 historických motorových vozidiel, niekoľko vlakov, 25-tisíc rekvizít a množstvo zvierat. Milovníkov psov určite potešia herecké výkony Arga a čistokrvného bastardíka Kikiny. V súčasnosti sa pripravuje nakrúcanie tretej série, pretože seriál mal nielen pri premiérovom, ale aj pri reprízovom uvedení na obrazovkách ČT vysokú sledovanosť. Veď napríklad pri premiére 26. epizódy sledovalo ČT 1 vyše 2,5 milióna dospelých divákov (66,5 % televízneho trhu). Priemerne seriál pozeralo 2,3 milióna divákov. V taký úspech, s akým sa humoresky stretli, sme pôvodne nedúfali, uviedla producentka Darina Levová. Aj v tretej sérii zostanú všetky hlavné postavy. Rátame s Tomášom Töpferom aj s Ivanom Trojanom, a ak to bude možné, radi by sme zachovali ďalšie hlavné figúry. Už sme s niekoľkými hercami predbežne rokovali a veríme, že to nič neprekazí, dodáva Levová. Tretia séria by mala seriál definitívne zavŕšiť, ďalšie diely televízia nakrúcať nebude. Autori, ktorí čerpali zo skutočných žandárskych prípadov, sa totiž nechcú dostať k mníchovským udalostiam, a posledné príbehy sa odohrávali už v roku 1937. Seriál sa preto definitívne skončí prvým dňom okupácie. Potom by aj tak asi nebolo o čom písať a možno, že už by v ňom nemal ani kto hrať, s preháňaním tvrdí Levová. Scenáre, ktoré spoločne píše režisér Antonín Moskalyk s dcérou Pavlínou, sú už dokončené, ale vzhľadom na finančnú situáciu ČT nie je zatiaľ jasné, kedy sa dokončí aj ich filmová podoba.
(oficiálny text distribútora)
Videá (28)
Recenzie (583)
Po re-zhlédnutí je jasný, že nejvíc se mi líbily díly úplně první, když se ještě přes celej díl neřešily furt nějaký baby a vdavky, jen sem tam krátkej závan šarmu v podobě Ludmily nebo příjemně obyčejný lásky Toníčka a Anděly. Postupně ale vztahová linka začala potlačovat tu původní - kriminálka říznutá trochou humoru - no a to byla ta chvíle, kdy to začalo jít do kopru. Třeba taková Šiktancová, posedlá touhou furt někoho vdávat a ženit a ty její neustálý kecy "Kdy bude veselka?" "To jste se poškorpili?" "Možná potřebuje trochu popostrčit." "No tak mu do toho sňatku zase trochu pomůžeme." Ty jo, co to je za divnou úchylku? Ať si hledí svýho Šiktance a furt ostatní neotravuje těmahle kydama! Dále nastavovaná kaše v podobě vztahu Ludmily a Arazíma, lehkost a styl z první série vzal roha a zbyla jen obyčejná telenovelní upatlanost. A ten ultra-trapnej prstýnek s věnováním tomu narazil korunu. Šafránková po většinu času nesympatická - a to je co říct - Arazím jednu dobu přímo na odstřel, nějak jsem nežrala jeho přerody ze žlučovitýho chlapa, co furt jen nadává a řve, do podoby hodnýho taťky, co dělá mentora malýmu Ondrovi, nejdřív si Ludmilu strašně chce vzít, v dalším díle o ní nezavadí pohledem, ten člověk asi taky není úplně normální. Kór tady je teda rozdíl mezi sériema ohromnej. Naštěstí herci hodně zachraňujou, všichni četníci i ostatní vedlejší role, parádní výprava i hudba, zajímavý kriminální zápletky i fajn dobová atmosféra. Humor, hlavně ze začátku, je povedenej, nevtíravej. Vypíchnout zaslouží Trojan, z ostatních četníků se mi nejvíc líbil Junák a Pardus a dobře se se svou rolí popral Hartl. Obecně platí, že díly, kde se neřeší primárně navracející se manželé, protahovaný požádání o ruku nebo kecy o svatbě jsou většinou výborný. Škoda no, že se to tak zkazilo. ()
Neviděl jsem poslední "série", kterou již nenatočil A.Moskalyk, takže se může stát, že moje hodnocení se ještě změní. Ale jinak na televizní tvorbu kvalitní zábava, která mě dokázala udržet po všechny páteční večery. Nejspíš prvních 13 dílů bylo nejlepších. Tomáš Topfer a Ivan Trojan tu byli výborní a nádherně se doplňují. Kriminální zápletky taky obstojí. Jediné, co mě občas vadilo, byla někdy až moc přeslazené scény. ()
Spolu s "Bylo nás pět" zřejmě náš nejlepší původní seriál 90. let. První série byla opravdu vyvedená a působila jako svěží větřík mezi zatuchlou a rádoby vážnou konkurencí. Humoresky si na nic nehrají. Chtějí být pouze milou komediální oddechovkou říznutou kriminálními zápletkami a to se jim daří výtečně. Druhá série již sice nebyla tak kvalitní, hlavně její první díly byly otřesné, ale nakonec se taky dostala do nadprůměru. Celý seriál dosti stojí na výkonu tria Töpfer-Trojan-Antalová, ostatní přecijen nemají tolik prostoru. Zase je ale sympaticky hrají skvělí herci z okresních divadel. Dobré je, že seriál má slušný rozpočet a výprava tomu odpovídá. Jako večerní uvolnění po náročném dni nelze než doporučit. 1. série: 4/5, 2. série: 3/5, 3.série: 2/5 ()
Určitě nejlepší TV seriál za posledních 20 let. Doba a prostředí 1. republiky je vděčné téma. Velmi kvalitní český seriál - což se o většině našich seriálů říci nedá. Vedle výborné režiie pana Moskalyka vyniká také výborný scénář jeho dcery, dále pak velmi krásná a slušivá móda z poválečné doby (což se o dnešním ošacení nedá tvrdit), skvělé herecké výkony nejen hlavních protagonistů (obzvláště pak T. Töpfera, I. Trojana, A. Antalové, P. Kostky, L. Šafránkové a J. Bohdalové - která v 1. dílu 3. řady excelovala). Herecké obsazení je vůbec výjimečné, jen ten výpis zaslouží obdiv, výborně obsazené a především skvěle zahrané jsou i jednotlivé epizodní role, leckdy ikonami českého filmu, televize a divadla. K tomu ještě vynikající kamera, nádherné, poctivé exteriéry a vůbec celá výprava, vkusná a příjemná hudba. A nakonec musím uznat, že i počáteční zdání klame: 3. řada se mi totiž po premiérovém shlédnutí jevila tak nějak nedostatečně, ale napodruhé to pro mě bylo úplně něco jiného. Daleko více jsem si to vychutnával a užíval. I přes těch pár maličkostí nemůžu hodnotit jinak. Velký dík patří všem tvůrcům tohoto velkolepého díla, které má svou krásnou duši. Viděl jsem to snad víc než 10x a stále mě to nepřestává fascinovat! Důvod je jediný - je to poctivé v každém směru. ()
Galéria (578)
Zaujímavosti (202)
- Filmový debut herečky Terezy Kostkové (Amálie), která se zde zároveň poprvé před kamerou objevila se svým otcem Petrem Kostkou (Šiktanc). (M.B)
- Slovo „majlant“ je odvozeno od německé podoby názvu italského města Milán, tedy Majland/Majlont, kterou do češtiny přinesli vojáci ve službách habsburské monarchie asi ve druhé polovině 19. století. Severní Itálie patřila vždy k bohatým oblastem, pro vojáky pak symbolem bohatství bylo právě město Milán. (sator)
- Ivana Vaňková se v seriálu objeví ve dvou různých rolích. V díle Doktor Smrt (2003) ji můžeme vidět jako sestřičku mezi pacienty na zahradě léčebny, kdy mluví se strážmistrem Jarým (Ivan Trojan), a od 3. série ztvárňuje postavu zpěvačky Elly Vienny, do které je bezúspěšně zamilován Hugo Líbal (Miroslav Donutil). (ČSFD)
Súvisiace novinky
Zemřel Václav Postránecký
Ve věku 75 let zemřel po těžké nemoci herec Václav Postránecký. Postránecký se vyučil zámečníkem, většinu života ale strávil buď před kamerou, nebo v divadle. Účinkoval ve Slováckém divadle, později… (viac)
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (viac)
Bezchybný tenhle seriál rozhodně není a dokonce nelze tvrdit, že by sestupnou tendenci měly až dvě mladší řady, spíš je to tak, že dva díly jsou výborné a pak přijde jeden poněkud hluchý, a takhle pořád dokolečka. Skutečný kvalitativní sešup přichází až s řadou třetí, režírovanou z části nikoli Moskalykem, ale jeho dcerou. V lepším případě jen ustupuje detektivní linka, případy jsou podivné a naprosto nepravděpodobné, výrazně zesilují prvky charakteristické pro všemožné telenovely a nekonečné seriály, "neutuchající zájem" o rodinné vztahy, uslzené romance, nevěry, pomluvy, omyly, intriky a další pletky nejrůznějšího druhu. V některých dílech ovšem nefunguje už vůbec nic, herci připomínají ochotníky z Horní Dolní, vtipy jsou trapné, dialogy těžknou a jaloví... Zesiluje i množství více či spíše méně úspěšných pokusů o humor. Také vyhrocené ovzduší nacistického nebezpečí, dohnané až do pohnutého období po 1. říjnu roku 1938, mi připadá zbytečné a nepatřičné, zásadně opouštějící původní linku i atmosféru celého seriálu. Rozporuplně působí ostatně i samotný závěr s (ne)odletem do Anglie. Vždyť je jasné, že Arazím i Jarý by se jistě hned v březnu 1939 stali obětí nacistické zvůle. Ne, že by to tak nemohlo být, ale vážně mají "četnické humoresky" končit něčím takovým? Navíc je tak celý příběh vlastně dějově dosti citelně neuzavřený, což působí spíše jako tvůrčí neohrabanost než jao rafinovaný závěr... Citelný kvalitativní propad ovšem přichází hned ve třetím dílu, kde se zjevně příliš spoléhalo na to, že celý díl utáhne přehrávající Bohdalová. Chyba lávky, neutáhla... Navíc by tomu většinou neškodil dynamičtější střih a kratší stopáž - 45 minut by bylo u většiny dílů tak akorát... Ještě jeden malý spoiler: to, že od prvního dílu sledujeme namlouvání a zamilovanost Toníčka a Andělky, aby Toníčka nakonec tvůrci v devátém díle nechali den před svatbou odpravit nějakým pošahaným individuem co nemá rádo četníky, považuju za režijní hienismus, který si tvůrci mohli klidně odpustit. Podivně působí Arazímova exkurze na Podkarpatskou Rus. Jako nejlogičtější vysvětlení tohoto odbočení se mi zdá možnost, že režisér zkrátka v seriálu chtěl mít své rodné město a chtěl připomenout tuto opomíjenou část naší historie. Celý díl ovšem působí dosti násilně. Například pokud vím, Ukrajinci či Rusíni v Československých legiích prakticky nebojovali, protože k Čechám a dokonce ani k uměle vytvořenému Československu, neměli jakýkoli osobní vztah. Rozhodně pochválit je ale třeba výborné herecké výkony, především pánů Töpfera, Kostky, Trojana, ale nejen jich. Slabší je seriál obecně ve chvílích, kdy se snaží bavit různými zcela nepravděpodobnými "davovými" veselými kousky, opékačkami selat, společným zpěvem atp. Možná tam jsou tolikrát proto, aby měli herci příležitost se při natáčení pořádně najíst, a nebo to snad je prostá snaha "vyrábět dobrou náladu"? Naopak ke kladům rozhodně patří velmi slušný scénář (tedy pouze první dvě řady), což je deviza, bez níž by Humoresky nikdy nemohli být tím čím jsou, tj. asi nejlepším českým polistopadovým televizním seriálem... Nejlepší díly: 85%, ty slabší zhruba 65%, třetí řada: 55% Suma sumárum: 75% jen to fikne a to jsem ještě tolerantní a třetí řadu radši v celkovém hodnocení neberu v potaz... Zajímavé komentáře: Radek99, Tosim () (menej) (viac)