Výhody cestovania vlakom

Letošní Španělská Renesance pokračuje a tohle je definitivně nejlepší počin, který jsem od nich letos viděl. Film je pořádný znepokojivý bizár plný černého humoru, nečekaných zvratů a šokujících odhalení, přesně jak máme od Španělů rádi. Kritici film přirovnávají k Divokým Historkám anebo padla I hláška "Wes Anderson na LSD!". Příběh se zaměřuje na ženu, která ve vlaku potká psychiatra, který ji vypráví příběh o jednom svém pacientovi a z toho film vytěží více vzájemně propletených příběhů podivných lidí se šokujícím odhalením. Španělé se tentokrát utrhli z řetězů a servírují scény, které bych od nich nečekal. Ve filmu dojde na Snuff s dětmi, znásilnění ženy psem, sex dvou mentálně postižených lidí a dokonce i jedna brutální scéna s mozkem ven ( Vše však není samoúčelné). Dozvíme se i zajímavé věci ohledně odpadu, který změní Váš pohled na svět definitivně. Šokující, zvratovité, excelentně zahrané ( Luis Tosar na oscara!!), znepokojivé, hypnotizující a zkrátka ve všech ohledech výborný kus filmařiny, kde oscary budou lítat za všechny kategorie ve Španělsku. Pro někoho to bude možná až moc velký bizár, ale mně to sedlo neskutečně. Příběh*****, Akce>Ne, Humor***, Násilí***, Zábavnost*****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí***. 8.5/10. (06.06.2020)

Další pozoruhodný příběh o lidské psychice. Děj je vskutku napaditý, vtipný a dokonale zamotaný. Lehce se dá rozdělit na čtyři části, z nichž by si většina zasloužila mnohem lepší hodnocení. Zmíním především psí příběh, jenž si můžete vyložit i jako nějakou znepokojivou vztahovou metaforu. Stále jsem však nepřišel na význam povídky o postižených a proto tuto část považuji za bezvýznamnou a nudnou vsuvku. Zbytkem jsem byl fascinován a prožitek mi kazily pouze značné nedostatky titulků na něž jsem byl díky neznalosti španělského jazyka odkázán. Dílo si proto plánuji s odstupem času pustit ještě jednou a očekávám možné vylepšení celkového hodnocení. (24.03.2022)

Film se skládá ze 3 příběhů. Ten první obsahuje 3 podpříběhy, respektive 3 různé varianty téhož příběhu, které se v čase mění, druhý příběh i třetí příběh jsou samostatné. Současně je celý film vyprávěn jako příběh z pohledu hlavní postavy, které byl vykládán příběh někým, komu byl vykládán příběh zase někým jiným. A ve finále nás čeká malinký twist, který asi všichni čekali. Stejně zmateně jak působí komentář, tak působí i samotný film - humor na mě nezafungoval, čekal jsem morbidnější, černohumornou komedii, ale z výsledku nemám vlastně žádné pocity. Takové 2 hodinové natahované "nic" - nápadité, originální, bizarní, ale pořád zkrátka neúderné. Škoda, na Španělsko jsem čekal větší šlehu. (29.03.2022)

Po shlédnutí filmu Amor de madre (2022) jsem si povzdechl nad nedostatečnou ujetostí a bizarností děje i nad nedostatkem kvalitního černého humoru, kteréžto záležitosti od španělských komedií očekávám. Tentokrát mi ovšem nic z výše zmíněného nechybělo, protože inkvizitoři svůj vlak parádně rozjeli, a já jsem se mohl výborně bavit. Je mi ale jasné, že zatímco jsem si užíval dnes již málo vídaného druhu humoru, mohla psí povídka způsobit (a zřejmě i způsobila) nejednu ICMP nebo srdeční infarkt mezi zarputilými feministkami případně mezi podobně zarputilými ochránci zvířat. Nu což, fanatiky stejně nesnáším, takže nebudu ani předstírat, že se snažím vymáčknout z koutku oka slzu na jejich památku. / Poučení: Nepřistupuj k pornografii jako ke vzdělávací pomůcce. (31.05.2022)

Španělé se vyžívají v tomto surrealistickém a bizarním hávu, který většinou oplývá dobrými nápady a skvělým prostředím. Ventajas de Viajar en Tren není výjimkou, jenomže nějak to ve mně nezanechalo nic, na co bych chtěla dvakrát vzpomínat. Příběhy jsou naskládány za sebe tak, aniž by to ve mně vzbudilo nějaký větší zájem, protože mi tam chyběla jakási pospolitost a trochu významnější propojení. Nechci na tom nic moc kritizovat, jen mi ty příběhy zkrátka nesedly a asi jsem čekala promyšlenější pointu. Řemeslně ovšem výborné. (02.08.2020)