Réžia:
Aritz MorenoScenár:
Javier GullónKamera:
Javier AgirreHudba:
Cristobal Tapia de VeerHrajú:
Javier Botet, Macarena García, Belén Cuesta, Luis Tosar, Ernesto Alterio, Quim Gutiérrez, Pilar Castro, Javier Godino, Alberto San Juan, Gilbert Melki (viac)Obsahy(1)
Mladá vydavateľka Helga Pato nachádza po príchode domov svojho muža úplne pomäteného a musí ho umiestniť do psychiatrickej liečebne na severe krajiny. Cestou späť stretáva vo vlaku neznámeho muža, ktorý sa jej z dlhej chvíle opýta, či by si chcela vypočuť jeho životný príbeh. Je to Ángel Sanagustín, psychiater z tej liečebne. Vydal sa na cestu, aby prešetril najhorší klinický prípad, s akým sa kedy stretol; ide o Martína Uralesa de Úbedu, mimoriadne nebezpečného paranoického pacienta, chorobne posadnutého odpadom a všeličím iným. Keď príbeh o Martínovi dokončí, rozlúči sa s Helgou, avšak zabudne si vo vlaku fascikel plný príbehov. Helgu zaujmú natoľko, že sa rozhodne vydať ich. S týmto cieľom sa vyberie Ángela hľadať. Problém však nastane, keď jej rozprávači začnú splývať s autormi a autori s postavami... (MFFK Febiofest)
(viac)Videá (18)
Recenzie (45)
Další pozoruhodný příběh o lidské psychice. Děj je vskutku napaditý, vtipný a dokonale zamotaný. Lehce se dá rozdělit na čtyři části, z nichž by si většina zasloužila mnohem lepší hodnocení. Zmíním především psí příběh, jenž si můžete vyložit i jako nějakou znepokojivou vztahovou metaforu. Stále jsem však nepřišel na význam povídky o postižených a proto tuto část považuji za bezvýznamnou a nudnou vsuvku. Zbytkem jsem byl fascinován a prožitek mi kazily pouze značné nedostatky titulků na něž jsem byl díky neznalosti španělského jazyka odkázán. Dílo si proto plánuji s odstupem času pustit ještě jednou a očekávám možné vylepšení celkového hodnocení. ()
Po shlédnutí filmu Amor de madre (2022) jsem si povzdechl nad nedostatečnou ujetostí a bizarností děje i nad nedostatkem kvalitního černého humoru, kteréžto záležitosti od španělských komedií očekávám. Tentokrát mi ovšem nic z výše zmíněného nechybělo, protože inkvizitoři svůj vlak parádně rozjeli, a já jsem se mohl výborně bavit. Je mi ale jasné, že zatímco jsem si užíval dnes již málo vídaného druhu humoru, mohla psí povídka způsobit (a zřejmě i způsobila) nejednu ICMP nebo srdeční infarkt mezi zarputilými feministkami případně mezi podobně zarputilými ochránci zvířat. Nu což, fanatiky stejně nesnáším, takže nebudu ani předstírat, že se snažím vymáčknout z koutku oka slzu na jejich památku. / Poučení: Nepřistupuj k pornografii jako ke vzdělávací pomůcce. ()
„Shodou okolností mám v tomto fasciklu soubor textů od pacientů se schizofrenií a paranoidními poruchami. Později vám něco přečtu. Tito pacienti, například s hebefrenní schizofrenií, vykazují nutkavý sklon opakovaně vyprávět svůj vlastní životní příběh. Ale pokaždé to dělají jinak. To znamená, že se jejich osobnost skládá z řady překrývajících se příběhů…“ Už dlouho jsem nenarazil na film s tak prazvláštní, těžko definovatelnou atmosférou (skvěle podpořenou hudbou, kamerou a nasvícením). Navíc snímek plný absurdností, zvláštnůstek, anomálií a úchylek. A také ne úplně čestného vedení diváka ze strany tvůrců, kteří si s ním celou dobu hrají jako kočka s myší. A nepracuje se tu jen s divákovým očekáváním, ale hlavně přijetím toho, co vidí. A tak si musí každý sám položit otázku, kde je pravda. A stejně si nebude jistý, že to tak skutečně je. Já si každopádně po zhlédnutí tohoto filmu dám větší pozor na to, jak nakládám se svým odpadem. A k popelářům budu od teď malinko podezřívavější…MĚ totiž tak snadno nedostanou! Solidní 4*. ()
Tak tohle bylo docela milý překvapení ze Španělska. Sice se ve filmu nedočkáme nějakých extrémů i tak se ale jedná o hodně bizardní záležitost. Myslím si, že tenhle film má co nabídnout, ale běžní diváci to jen stěží ocení. Tohle prostě ( podle mě )není film, který by oslnil masy diváků. Za mě ale ( nečekaná ) spokojenost. ()
Tak tohle je slušný úlet. A po nedávném vynikajícím El hoyo, Španělsko opět boduje. Shodou náhod mají oba dva filmy stejné datum premiéry. Nejvíce mě odrovnal příběh s "fenou", kde dojde i na šílenou scénu s mozkem. Bizarní, vtipný, znepokojivý (hlavně první příběh s dětmi), dost dobrý film. (10. komentář, 84. hodnocení) ()
Galéria (42)
Fotka © Filmax
Zaujímavosti (1)
- Filmovalo sa v Paríži, Madride, Pamplone a San Sebastiáne. (MikaelSVK)
Reklama