Ticho ve sněžném městě

Tak tady Španělé se spoluprací s Netflixem šlápli do oslího hovna španělského muly. Tady se totiž španělský tvůrce rozhodl natočit ryzí mysteriozní thriller se sériovým vrahem a stala se z toho spíš fraška. Změť nudy a nesmyslného vyšetřování z filmu udělal průměrný, až podprůměrný kousek. Škoda, protože atmosféru neznámého to mělo a ty kulisy španělského maloměsta také stály za to. No nic, tak třeba příště. (01.04.2020)

„Včela skrz krk leze, kolik se jich vleze?“ Když je vrah pilný jako včelička, hravý jako biblické děcko a pojem tracheální intubace mu není cizí, vyzkouší na chudákovi Omnibusovi neuvěřitelně hnusný způsob mučivé smrti. Echt ekl hned v úvodu a pak i parádně vybzučený závěr. Toť bohužel vše. Ústřední duo kriminalistů, unylý Unai a vilná Alba, t.č. poněkud vdaná, mě nezaujalo, spíš uspávalo. OKÉNKO ÚLU: [][] Co bylo nejsladší? ❀ Že nám vraha prozradili už ve třetině filmu! A já mohl začít spokojeně podřimovat. ❀ Že i diváci preferující sportovní filmy si příjdou na své, protože Unai a Alby se místo vyšetřování věnují joggingu. Bez přehánění, naběhali toho víc než Zátopek či Forrest Gump za rok. ❀ Že Španělé objevili elixír mládí. Až na milfku Albu všichni ostatní vypadali max. na 25. Takhle mladí by u vražd před 20 lety mohli okolo mrtvol tak akorát tahat kačera a ne vést vyšetřování! [][] Jo a to „dvojčecí trojče“ jsem ani já nepochopil, byť jsem verbalovi půl hodiny matlal břicho gelem a jezdil po něm ultrazvukovou sondou. Jen dvakrát nechápavě zabzučím. (19.08.2023)

Španielska Seven wannabe záležitosť, čiže vyšetrovatelia sa snažia vypátrať vraha, ktorý vraždí na základe istého rituálu, pomerne skoro sa dozvedáme totožnosť vraha, záver neprebehne podľa najklasickejšej šablóny a vizuál má ten istý farebný filter. Atmosféra však nie je taká hutná, akú by si prípad zaslúžil a na kauzalite scenára sa mohlo lepšie popracovať. Skôr ako tak rozdielne hodnotenia by som tu očakával plejádu troch hviezd. Milostná línia je zbytočná, ale zaberie tak málo času, že je to nakoniec jedno. V minisérii by sa všetky chyby dali bez problémov vyladiť, tam by sme si ale počkali na identitu vraha až na koniec, tu ma naopak potešilo, že som bol pred vyšetrovateľmi a netrpezlivo čakal na moment, kedy im všetko dôjde. (08.03.2024)

Mlčení Blanek chtělo strašně moc být Purpurovými řekami. To by se ale režisér nesměl jmenovat Kašparózo a Eva García Smaženz de Efedrini být plagiátorskou grafomanskou feťačkou. A tak se v tom jen hodně a dlouho běhá pro zdraví, všichni zúčastnění se většinu hrací doby chovají jako nesvéprávní kokoti a během těch kokainových zpětných a současných záblesků bez jmenovek budoucích příbuzných a potenciálních sociopatů se může jednomu snadno stát, že mu unikne ta skrz naskrz prefíkaná a dokonale sofistikovaná zápletka o dvojčecím trojčeti, kterého nějaký iberský zrzek, říkejme mu třeba Chozé Armando Oukonor, na polední chvíli přismrkl mezi dva cigoše do lůna Končity Farzekašové. No a narodit s korozí doprostřed černočerného Baskicka, to by jeden idiotsky komplikovaným způsobem hned vraždil jako pominutý! A tak jediným rozptýlením v tomto eitopfu z lysohlávek a přiblble vybrakovaných kafilérních zápletek sériově vražedných filmů je sledovat oje inspektorky Kozotřasové. Beléna je již sice kapku tlející a mohutně balzamovaná alfasamice, nicméně s trochou gerontofilní fantazie by se jí pořád celkem dalo zaklikat na kastaněty a v případě nouze do ní i zapíchnout banderilu, kdyby náhodou po Klusákově mementu začaly dvanáctky odmítat Čupačupsy. (15.03.2020)

Akonáhle je takmer od úvodu odkrytá identita vraha, vytráca sa kľúčový moment prekvapenia. Človek natrafí na veľmi málo thrillerov, pri ktorých platí, že výnimka, potvrdzuje pravidlo. Musí sa jednať o naozaj kvalitného scenáristu a “zručného” režiséra, ktorý následne dokážu diváka ohúriť odhalením motívu, či priebehom samotného vyšetrovania. Za mňa (asi) slabší priemer, lebo toho napätia (až na úplný záver) je tiež asi toľko, ako koronou nakazených predavačiek v Lidli za pokladňou. (03.08.2020)