Battle Royale

Předchůdce nedávných Hunger Games, který mě dlouhá léta míjel. Určitě by filmu jen pomohlo vidět jej dvakrát za sebou, protože v těch jménech a postavách jsem měl dlouho solidní guláš. Nudit se moc nešlo, přeci jen 42 dětí na ostrově a přežít může jen jeden, každá postava má nějakou svoji zbraň. Jsem rád že to nebylo ani přehnaně Japonsky upištěné. 70% (13.06.2022)

Nic proti Asii, nic proti extrémnímu násilí, nic proti falešné psychologii, ale pokud mi někdo předkládá falešné emoce, je to neomluvitelné. Nápad a scénář jsou sice originální, ale po 20 minutách se film zvrtává v samoúčelně zbytečnou a nesnesitelně natahovanou nudu, která se nedokáže opřít ani o úžasný audiovizuální výkres. Podmanivá práce s kamerou a hudební doprovod z not největších klasiků v kombinaci s neurvalým násilím tvoří hypnotickou syntézu, ale ani jedna postava mi nepřirostla k srdci, ani na jednom mi nezáleželo a spíše jsem sledoval hodinky s vědomím, že jich ještě zbývá „x“. Můj silně subjektivní pocit v závěru, že jsem právě absolutně nepochopitelně ztratil dvě hodiny času, mě pravda trochu rozčilil. (04.02.2006)

Pokud si správně uvědomuji (což zdaleka nezaručuju), tak je Battle Royale teprve druhým asijským filmem, který se ode mne dočkal pětihvězdí (tím prvním je korejské melodrama A Moment to Remember). Prvních asi patnáct minut jsem se nevěřícně koukal na obrazovku, co se to tam jako děje. Takhle šokovanej jsem filmem nebyl ani nepamatuju. Bizarnost, totální šílenost (vysvětlování pravidel!), nekompromisnost, absolutní nekorektnost.... opravdu jsem skoro nevěřil, co to Japonci vytvořili. Po čtvrthodině jsem si zvyknul a zbytkem snímku jsem se už nechal bavit. A ono to kolikrát fakt že až sklouzne k nezávazné ryze béčkověkomediální podívané. Rozhodně si nenalhávám, že je ten film dokonalej - to určitě není - na hodně místech to drhne v logice i v provedení, ale já s ním jsem navýsost spokojen. (04.07.2009)

Scénář: Kenta Fukasaku .. Opravdu výborný námět - chyba v systému a její drsné řešení. Sice mi uniklo, jaký to mělo smysl a výsledný dopad, ale budiž.. Když překousnete několik nesrovnalostí, snímek si opravdu vychutnáte. Asi nejvíce se mi líbil daný kontrast drsných scén a překrásné hudby, která výsledný zážitek posouvala mnohem výše! Drsná, mrazivá hra plná lásky a (ne)přátelství.. (23.04.2005)

Jeden z nejlepších filmů mého života a vyvrcholení Fukasakova génia, jehož mám jako režiséra rád již od jeho rané tvorby. Naprosto mistrovské dílo překypující absurditou, ujetostí, bizardností a přitom vystihující řadu pravd o nás lidech a našich vztazích. Brutální a drastické, stejně jako plné citu a obětování. Jako cerlek šokující. Excelentní herecké výkony, triky a jako třešnička na dortu úžasný herecký a snad i životní výkon Takeshi Kitana. Tohle je skvost japonské, asijské i celosvětové kinematografie, který se mi natolik vryl do duše, že bude navždy jedním z mých TOP 10 filmů. (07.12.2007)