Ratcatcher
Ratcatcher
Réžia:
Lynne RamsayScenár:
Lynne RamsayKamera:
Alwin H. KüchlerHudba:
Rachel PortmanObsahy(1)
James byl svědkem tragické smrti svého kamaráda a dostává se tak pomalu na jednu z hlavních křižovatek života, dětství se mu rychle vzdaluje a k dospělosti má ještě na míle daleko. Hledá se ve společnosti místních teenagerů a snaží se zalíbit starší dívce, ke které chová sobě nepříliš pochopitelné city. Jamesův otec (Tommy Flanagan) žije ve sterotypu se svojí manželkou, synem a dvěma dcerami a pravidelnou dávkou fotbalu s „něčím ostřejším“ v ruce. Lehkou ponurost životních etud dokresluje prostředí domu - sídliště sloužící ze všeho nejvíc jako útočiště krys nebo oblíbený cíl dětských radovánek v podobě hlubokého vodního kanálu. Celý snímek nenásilně popisuje etapy lidského života v nejrůznějších barvách a tvarech s finálním příslibem prosvícenější budoucnosti. (bellica)
(viac)Recenzie (18)
Pouliční snímek z prostředí sychravého skotského předměstí, kde si z nudy místní děti zahrávají se svým životem. Spontánní poflakování mezi špinavými ulicemi odhaluje existenciální drama v nevšední sociální bublině. Příběh naivních dětí zobrazuje chaotické, někdy až zkažené vztahy v chudinském sousedství. Ponurou atmosféru tvoří převážně chladné barvy a pusté ulice, které jsou zamořené odpadky. Velký vliv má i skvělý skotský akcent, který nějakým způsobem dodává špetku autenticity. Ovšem nejvíce vnímáme velmi hořký děj z pohledu pragmatického Jamese, který se hledá ve společnosti a poznává první dětskou lásku (i když trochu nevšední). Děti poznávají dosud neznámé emoce a city, které jsou ovšem přirozené. I přes všechnu melancholii a syrovost dokáže snímek zachytit i malé radosti ze života a zobrazuje snahu o splnění snu, která slouží jako útěk před tvrdou realitou. Film se snaží dodržovat úzkostlivou, ale přesto krásnou kompozici, která je plná zajímavých úhlů. Dohromady toto tvoří depresivní podívanou, která je velmi kvalitní prvotinou úspěšné anglické režisérky. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $217,244║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Mustrové sociální drama. Nuda k pohledání. Ani umělé nastavování deprese, jako je smrt (ani vlastně nevím koho) tomu nedodá sílu. ()
Počáteční tragédie, bezútěšnost, ale také přátelství a hlavně touha po lepším bydlení, resp. životě. A některé sny se plní, jiné zas jen v představách…Potěší soundtrack (zvlášť scéna se „Something Stupid“). Celkově slušné 4*. ()
Místo, kde jedinou zábavou je zabíjení krys, hraní si u kanálové stoky či bezcitné sexuální dovádění. Deprese číhá na každém rohu a vy přesto tohle místo neopustíte do konce závěrečných titulků. ()
Podobný štýl som zažil začiatkom 90.rokov v jednom slovenskom meste. Okrajovú časť tvorila skupina bytoviek. Z nich vybiehali von deti vo veku hrdinov filmu. Radostne sa čvachtali v absolútnej stoke - ževraj potoku. Do neho vtedy každý vypúšťal, čo sa mu chcelo. Okolo potoka húfy potkanov. Farba vody mala podobu šedivo mliečnej, odporne páchnucej brečky. Deťom nevadilo tráviť všetok svoj voľný čas v bezprostrednom okolí malebnej vodnej plochy. Hrali sa s voľne pohodenými odpadkami (často nafukovali použité šprcky; na železnici si nechávali lisovať menšie kovové pliešky a skrutky). Prírodovedným predmetom záujmu bolo mučenie chytených, voľne žijúcich mačiek a potkanov. Sexuálne začínali žiť okolo 13-14. Aktívne, nie jednorazovky. Všetko toto sa nejako odráža aj v Chytačovi potkanov.Na rozdiel od porovnateľnej sociálnej situácie, tá slovenská nevyznievala tak fatálne a tragicky. ()
ocenenia : MFF Cannes 1999 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Paráda. Citlivé uchopenie všetkých obsiahnutých tém od dospievania až po otázku bývania a sociálny rozmer robí z tohto filmu číre potešenie. K tomu vynikajúca kamera a výborne zvolená hudba hrajúca v tých správnych okamihoch... a čo tu budem písať. Tento film je nutné vidieť. Ak pominiem hollywood, v súčasnosti je čoraz ťažšie nájsť film, ktorý sa bude páčiť väčšine divákov (vrátane tých najbežnejších). Dovolím si tvrdiť, že toto je jeden z nich. A hollywood som malým napísal naschvál :) ()
Tohle byl pro mě jeden z těch uvědomovacích filmů při kterým jsem si uvědomil, že některý věci by člověk neměl brát jako samozřejmost a vážit si toho co má ikdyž vždycky může bejt líp, nicméně na druhou stranu ve mě vyvolal brutální vzpomínky na to jak jsme na konci 90. let s mým kamarádem hromotlukem ty krysy několikrát chytali taky.. Britové tyhle syrový dramata umí, filmařsky je to spíš na poctivý 4, ale za tu nostalgii musim dát slabších pět.. ()
Krysy, vši, topící se děti, hromady plastových pytlů s odpadky, zvláštní vztah postpubertální holky s ranně pubertálním hochem, opresivní atmosféra bytovek, dusno v rodinných vztazích, pokus vytěsnit pocit viny... Při sledování jsem chvílemi moc nadšený nebyl, film ale má dost silných momentů. Odpůrci artovek by to s tímto snímkem neměli ani zkoušet. ()
Ten ženský pohled na věc jde pořád nějak mimo mě :). Doteď se to nepodařilo Kathryn Bigelow (ikdyž jsem od ní viděl teda jenom dva filmy zatím), Andrea Arnold a její Fish Tank byl sice asi nejblíž mému potěšení, ale taky nic, z čeho bych se posadil na prdel, nebo co by vyvolalo silnější emoce, no a teď ani Lynne Ramsay mě svým Ratcatchrem nijak neuchvátila. Artová dramata mám rád a jejich pomalé vyprávění mi nevadí, ale Ratcatcher se prostě z místa nehnul skoro vůbec, to mi tady vadilo asi nejvíc. Vlastně, ona je to snad jediná věc (ikdyž dost zásadní), co bych filmu vytknul, protože to ostatní je tady řemeslně zvládnuté opravdu dobře, silná atmosféra, bezchybné civilní herecké výkony, super hudba, navíc vždy skvěle načasovaná, prostě režie výborná, ale ten scénář, to je fakt slabina. A závěr, ten byl divnej. Dost divnej. ()
Moc hezky zpracovaná beznaděj a nuda. Jakmile se člověk smíří s tím že se v tomhle filmu vlastně nic nestane, může na sebe nechat tenhle záběr na všechny ty chyby o skrývaný omyly současnýho systemu klidnou, mírumilovně depresivní formou působit a unášet se v jemných náznacích až k další smrti na konci. Jsem rád že tuhle pravdu někdo ukazuje. ()
Bye bye Snowball ()
Oceňuji filmy, které dokáží podat hnus a špínu tak, že se rozplývám nad jejich krásou. Zhruba u scény s myší letící na měsíc jsem věděl, že tohle bude absolutní srdcovka. 10/10 ()
Prvotina Lynne Ramsay (We Need to Talk About Kevin, You Were Never Really Here) je na to, aby se to dalo nazvat socíální drama, asi moc observační a temně poetická. Chudá dělnická čtvrť v Glasgowě 70tých let plná odpadků, protože popeláři stávkovali. A mezi nimi se motají děcka, který se většinu času nudí nebo se navzájem šikanují, zatímco jejich rodiče se uchlastávají. Hezky to pracuje s kontrastem zmaru a příležitostných světlých chvil naděje (první dětská láska, sen o stěhování do lepšího), který o to víc vyniknou. ()
Po Andree Arnold opět hledám další zničující dramata, ale Ramsay asi nebude ta pravá. Ani Musíme si promluvit o Kevinovi, ani Chytač krys mě nijak zvlášť neoslnily. Kamerově to je pěkné, ale bohužel z filmu necítím moc žal a postavy nejsou takovými tahouny, aby mě provedly filmem až do konce bez toho, abych se začal nudit. Chyběl mi celkem soundtrack. Vyhodnocení: Správné depresivní drama je těžké najít ()
LFŠ 2014. Možná už jsem byl unavený, ale nesedlo mi to... opravdu dost depresivní bez nějakého odlehčeného místa (kromě vyslání Sněženky na Měsíc) bez nějakého děje. Ale atmosféru to mělo, to nemůžu říct... ()
Zbytečně zdlouhavé, silně pocitové a vcelku nezáživné drama, které má možná výborné herce a zajímavé prostředí (glaswegian accent!!), ale jinak dokonale nudí. ()