Muž se zlatou paží

Vinou vcelku smířlivého závěru mnohem méně drastické nahlédnutí za povrch poválečné americké idyly, než jaké později nabídly první snímky newyorské skupiny Nového amerického filmu (Clarkeová, Cassavetes), přesto působivý a historicky významný "film o problému". Mimo jiné v reakci na jeho uvedení bez schválení PCA došlo po několika desetiletích k první revizi Produkčního kodexu a od roku 1956 bylo v hollywoodské produkci (v omezené míře) nově umožněno například zobrazování narkotik. 80% (04.02.2012)

Lahůdka!!! Bassovy titulky, Bernsteinova hudba, Leavittova kamera (Premingerův oblíbenec v 50. a 60. letech), Sinatrův herecký výkon... A to vše pod dohledem puntičkářského Otty Premingera, kterému přicházím čím dál tím víc na chuť. Situace v Topce: Sbohem na Hromnice o den více, vítej Muži se zlatou paží. (31.05.2008)

Starého psa novým kúskom nenaučíš, alebo keď raz prídeš nazad z basy, začať odznova a inak nie je vôbec jednoduché. Navyše, ak je tu ešte jeden problém navyše....Wilder prišiel v 40. rokoch s ukázaním alkoholového pekla, Preminger o dekádu neskôr už môže nazrieť do pekla drogového. Všetko ale v rámci doby a jej možností. Môžeme kritizovať scenár za snahu veci dotiahnuť až zbytočne do konca, ale nesmieme zabudnúť ani na jeho prekvapivé a psychologicky uveriteľnejšie momenty. No a ak si na tento film spomeniete aj po rokoch, tak najmä v súvislosti so Sinatrovým a Novakovej výkonmi. Čuchám tu aj inšpiráciu pre Melvilla a jeho legendárne stvárnenia podsvetia. (28.09.2016)

O formálně dokonalých a logicky neposkvrněných dílech (jako jsou Premingerova) se obtížně píše, hodně je toho k vidění, méně k promyšlení, případně k "přepracování". A tak by asi stačilo sdělení: "Tento film jsem viděl." Kdyby se mi ovšem nevynořila další rovina: John Lennon a jeho písničky. Slyšel jsem (a dílem i viděl): "I need a fix cause I'm going down...", "Cold turkey has got me on the run..." A velice frekventované slovo "shot" (šleh) začalo nabývat původního významu (zastřelen). (14.07.2016)

Saul Bass se svou nejslavnější nehitchcockovskou grafikou, přesvědčivý Sinatra v hlavní roli a Kim Novak jako realisticky emancipovaná Molly, která se pro mě stala jednoznačně nejzajímavější postavou celého filmu. Ateliérové pojetí 50. let a hystericky manipulativní Zosh, nejen to evokuje při pohledu nazpět srovnání s Tramvají do stanice touha. Preminger je ale samozřejmě výrazně méně melodramatický a na dobu vzniku naopak o poznání větší provokatér. Chvílemi mi přišlo, že se film soustředí až příliš na vedlejší postavy okolo pokerové zápletky. To naštěstí vzápětí vyvažovaly momenty mezi Sinatrou a Novak. Tam si také Preminger nejvýrazněji pohrává s filmovým jazykem a stojí to za to. Škoda, že je u nás tenhle Premingerův slavný kousek tak málo známý. 8/10 (28.04.2020)