Anatomie vraždy

Precizní. Po celou - úctyhodnou stopáž se divák nenudí, ač lehké zkrácení by filmu velice pomohlo. Skvělé herecké výkony, scénář i režie. Lahůdka, a po 12 rozhněvaných mužích nejlepší drama z prostředí soudu, jaké jsem prozatím viděl. K dokonalosti chyběla snad pouze nějaká ta silná scéna (ne, že by se několik vyhrocených nenašlo, nemají však takový emocionální náboj jako v 12).85% (11.06.2013)

Výborná kamera sleduje děj dlouhými až šmíráckými pohledy jakoby kopírovala divákovo oko, které je lačné všech nechutných a přitom tolik zajímavých detailů ze znásilnění koketní důstojnické paničky. I když se velká část odehrává před soudem, film neztrácí napětí. Bitva dvou právníků je rozehrána a zdá se, že nikoho nezajímá, co se skutečně stalo. Konec je jen zdánlivě jednoduchý. Když si totiž zpětně promítneme děj a vše, co o zúčastněných víme, je docela dobře možné, že znásilnění, zmlácení a vražda měly úplně jiný průběh, než jak svědci vypovídali před soudem. _____ Svým vyústěním je to cynický film, kde se právo zase ke slovu vůbec nedostalo. /12. 8. 14./ (12.08.2014)

Nejednoznačná súdna dráma, pri ktorej je divák v role zmätenej poroty. Postavy sú skazené a prefíkané ako v noirovke (vrátane Jamesa Stewarta v možno jeho najslizkejšej role - hoci postavu hrá ako sympaťáka, ako je to u neho bežné) a čo sa v skutočnosti stalo je nejasné. Celá tá cynická atmosféra zľahčujúca vraždu i znásilnenie je ešte viac uvoľnená jazzovým soundtrackom Duka Ellingtona. Veľmi zmiešané pocity ale ako náhľad do dobovej morálky je Anatomy of the Murder určite podnetný film. (16.04.2023)

Neviem sa rozhodnúť, či je Anatómia vraždy okrem nejednoznačnosti a nekorektnosti aj prekombinovanou, alebo je to len komplexnosťou v predmetnom súdnom procese, na ktorú ako divák nie som úplne zvyknutý. Aj keď nejde o stopážou najdlhšiu súdnu drámu, akú som kedy videl. A aj keď som sa nenudil, ale bol dejom úpútaný takmer nonstop. Dá sa povedať, že som čakal trochu viac. Alebo možno som naopak dostal viac než som čakal a nie som schopný vstrebať všetky tie dejové, myšlienkové a morálne odbočky. Ale sú to odbočky či zakopnutia? Sú na strane filmu či diváka? Sú úmyselné alebo nie? Jedno viem. Veta prednesená postavou Lee Remick, že niektorí ľudia majú proste šťastie, je pravdivá. Napríklad taký Woody Allen sa tým zaoberá vo svojich vážnejších filmoch prakticky dodnes. Aby som však neodbiehal, herecké obsadenie je to, čo sa mi tu hodnotí ľahšie. James Stewart podal neskutočne sebaistý výkon, Ben Gazzara v jednej zo svojich prvých rolí milo prekvapil a George C. Scott bol (paradoxne k povolaniu prokurátora vo filme) až perverzne pôsobiaci tichý zabijak, ktorého si viem predstaviť, že by v Novom Hollywoode vedel stvárniť Jack Nicholson a ešte neskôr napríklad Kevin Spacey, Gary Oldman alebo John Malkovich, ale v tej dobe asi len on. Trochu mi však robila problém uhladená Kathryn Grant, ktorá jednak veľmi do svojho prostedia nezapadala, no najmä som jej moc neveril to trúchlenie. Takže to alibisticky odbijem štyrmi hviezdičkami a keď sa ma niekto opýta, čo mi tam chýbalo k piatim, pochválim ho za tú otázku... Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s kultovými filmami). (23.10.2015)

Jeden z nejchytřeji a nejprecizněji vymyšlených filmů, co jsem kdy viděl (o to více zaráží, že Preminger se nedočkal ani mizerné nominace na Oscara a nikdo si tohoto opomenutí nevšímá a vedle Kubricka a Hitchcocka ho neřadí). Navíc se - což shledávám takřka neuvěřitelným - nebere vůbec vážně a od začátku do konce si s vámi pohrává jako obhájce a prokurátor s porotcem. Ostatně, vy sám porotcem jste a nedozvíte se nic víc, než oni samotní. Do toho všeho, dovolit si hovořit v '59 o spermatu, mužské erekci a ženských bombarďácích, zaslouží obdiv. Ten film za 50 let nezestárnul ani o minutu své zdánlivě přeexponované délky. (A má skvostný kinoplakát) (znalí historie si užijí v lahůdkové roli soudce Josepha Welche, prvního muže, který se dokázal na vládní úrovni vzepřít hysterii kolem proti McCarthyho honu na čarodějnice) (06.07.2010)