Mank

Chápu, že David Fincher si tu tak trošku splnil sen zesnulého tatínka, když mu zfilmoval jeho scénář z doby, kdy Hollywood byl pojem. A to jak pro herce, drogové dealery, tak ostatně i pro výrobce chlastu, které Mank tak rád sponzoroval. Jen mě mrzelo, že to tu je neskutečně staromilní. Na prostoru něco málo přes dvě hodiny se totiž děje celá řada událostí, nikdo Vám nic moc nevysvětluje, do toho ten černobílý filtr a dialogy, které jsou, a to především, nekonečnými dialogy a těmi obzvlášť. Na druhou stranu je tu ale perfektní Gary Oldman, jehož opilecká scéna je vrcholem jeho hereckého výkonu. Osobně mi tu pak ještě hodně sedl Arliss Howard, jehož Louis B. Mayer, spoluvlastník MGM, byl ve filmu málo, ale z toho mála vyždímal maximum. Stejne tak i charismatický Charles Dance, coby charismatický byznysman William Randolph Hearst nemusel ani mluvit, abyste z něj měli totální respekt. Mank má jednoznačně světlé stránky, ale v kontextu s kvalitou filmu je tak obtížný na pozornost, že jsem měl co dělat, abych se v tom sám vyznal. Závěr je pak hodně kvalitním momentem. Uznávám. (21.12.2020)

Mank láká diváky především na to, že prostřednictvím titulní postavy scenáristy-alkoholika rozplétá klubko vlivů, jež ho vedly k napsání slavného Občana Kanea. Samotné psaní onoho scénáře však hraje v Mankovi až druhé nebo spíš třetí housle, přičemž k jeho natáčení vůbec nedojde, skvělý Tom Burke je v roli Orsona Wellese na plátně asi tři minuty celkem a historických faktů se Mank také příliš nedrží - třeba Wellesovu účast na tvorbě scénáře prezentuje v souladu s dávno vyvrácenými mýty. Ve skutečnosti se tudíž Mank věnuje obecně spíš fungování Hollywoodu ve 30. letech a během hospodářské krize a zhruba stejnou měrou pak vypovídá i o politické náladě téže doby a o aféře kolem voleb kalifornského guvernéra v roce 1934, což už pochopitelně tolik jako tahák na diváky nepůsobí. To ale není ten problém. Problém je, že nic z toho není zpracováno kdovíjak poutavě. Fincherově touze natočit film podle dlouho odkládaného scénáře jeho otce sice naprosto rozumím, leč bohužel jde o scénář plný nezajímavě napsaných a málo definovaných postav, které sice často pronášejí důvtipné a přesně mířené věty, ale co z toho, když si na plátně není ke komu vybudovat jakýkoli vztah. Druhá polovina navíc zásadně ztrácí tah a vyjma opilecké scény u maškarní večeře ani neobsahuje nic moc pozoruhodného. Třeba takový Ed Wood od Tima Burtona vznikal s podobným záměrem a dopadl mnohem lépe. K Občanu Kaneovi se Mank vztahuje i svou snahou o audiovizuální retro-formu, která je sice působivá, avšak nikoli důsledná (přeci jen se točilo na širokoúhlý digitál), komplikovanou vypravěčskou strukturou plnou flashbacků (mezi nimiž se místy dost zvláštně přeskakuje) a množstvím různých narážek (vizuální citace, zmínky např. o saních a o poupěti). Občana Kanea je proto rozhodně nutné vidět předem. Orientovat se v klíčových postavách tehdejší hollywoodské společnosti sice už tolik nutné naštěstí není, ale je to rozhodně výhoda. (13.12.2020)

Patrím medzi divákov, ktorým Hollywood 30. rokov nič nehovorí a nevidel som ani legendárneho Občana Kanea. V menách osobností a odkazoch na filmy som sa teda miestami celkom strácal, no film som si napriek tomu skutočne užil. Fincherovi sa podarilo vytvoriť skvelú dobovú atmosféru a herci na čele s Garym Oldmanom odviedli naozaj dobrú prácu. (05.12.2020)

"Mank" určite nie je filmom pre bežného filmového diváka a dokonca si myslím, že to ani nie je typickým filmom, na aké sme od Davida Finchera zvyknutí. Je trošku komplikovaný, no natočený s maximálnou eleganciou. Pôsobí to ako keby sme sa skutočne ocitli v 30-tych rokoch a sledovali ako fungoval v tej dobe Hollywood a hlanve MGM. Je pravda, že to nemusí byť miestami veľmi zaujímavé, no minimálne sa na film dobre pozerá. Keby som nevedel skutočnosti, tak by som povedal, že je to film, ktorý bol natočený niekedy v 40-tych rokoch a pôsobí veľmi autenticky. Možno s výnimkou toho, že je vo formáte 16:9 a nie 4:3. Keby vychytali ešte toto, uveril by som im to na kompletku. Ale už len úvodné titulky tak trošku ukazujú, že pôjde o trošku iný film, než sme mali počas tohto roku možnosť vidieť. Je mi jasné, že nie každému to sadne a je mi jasné, že miestami to môže byť trošku únavné a otravné, no všetci ľudia si na tomto filme dali záležať. Od hercov, režiséra až po kameramana, hudobnikov po producentov, ktorí do toho dali absolútne maximum. Je to film robený na 110%. Ale nie je to film, ktorý by som si asi niekedy mal chuť pozrieť znovu. Nemám pocit, že by ma film až tak výrazne o niečo obohatil. A to napriek tomu, že som očakával majsterštuk. Hodnotenie: B (31.12.2020)

Pominuli špičkovou řemeslnou stránku, parádní výkon Oldmana, skvělou kameru, tradičně perfektní režii a fakt, že to celý vypadá jako něco, co leželo osmdesát let v šuplíku zakázaných filmů Hollywoodu, je pro mě Mank neskutečně nudnej film, vy kterym když už Oldman neleží v posteli, tak se jenom bezcílně potlouká od lokace k lokaci, je vožralej a kecá o věcech, který jsou mi ukradený. Už ta samotná idea natáčet filmy o tom, jak se natáčely slavný filmy, mi přejde zoufalá. Nehledě na to, že Mank vlastně není skoro ani o psaní toho zatracenýho scénáře, Mank totiž pořádně neví, o čem chce být! Přesně ten typ filmů, který od Finchera nechci vidět (přece tomu nenasypu pět hvězd jenom proto, že to natočil on). (06.12.2020)