Příběhy za kamerou

12/12 Není to zřejmě to nejlepší, co lze na dané téma vidět. Ale jako berlička, se kterou je možné polemizovat a tříbit si znalosti a vkus, je to ideální. Zejména v tom formátu, kdy jsou epizody po půl hodině. Klasické problémy jsou, že je velký prostor dáván hercům, osobním vzpomínkám, jedno prohlášení popírá další, všechno citované bylo nejlepší, pak přichází další a opět i to je nejlepší. 60. leta mají příliš prostoru a BLM vystrkuje růžky. V 70. létech nejvíc pobaví to zhnusení mladé generace nad Pomádou. V 80. letech se vlastně nic nestalo. V 90. letech je to samý Tom Hanks, nečekaně ;) A BLM filmy, které tehdy nikdo neměl důvod sledovat mimo USA. A pak už následuje jen dojmologický chaos. (18.01.2021)

Krásná dokumentární série vyprávějící příběh Hollywoodu od počátku do současnosti. Předností je určitě krásné úvodní video ve spojení s neméně krásnou melodií. To už tušíte, že se dočkáte něčeho jedinečného. A to vlastně okamžitě přichází. Nejvíc jsem si užíval 80. a 90. léta, kde mám asi nejvíc vzpomínek spojených s dětstvím a videopůjčovnou, kde jsem šmejdil den co den, dokud jsem neshlédl všechny filmy, co tam měli. Přelom tisíciletí hned v návaznosti a ve starších filmech mám stále mezery. Dobré nicméně vědět, že mám stále co dohánět. (30.03.2021)

Legendární snímky, památné herecké výkony. Zatímco v jedné dekádě byla docela vysoko tvůrčí svoboda a režiséři natáčeli jaksi „ošklivější a temnější“ filmy (70. léta), v další (80. léta) přišly velké projekty jako Star Wars nebo Indiana Jones, a vedle akčních ikonických látek se dařilo i komediím či dramatům se závažnými tématy. Navíc se v 80. letech objevil nespočet tvůrců a herců, jejichž hvězda září dosud. Následovala éra vzestupu antihrdinů (90. léta). Prostě žádní svatoušci. Mnozí režiséři se navíc postupně vzpírají studiovému systému, dělají svou práci jinak, víc autorsky. A pak tu máme poslední dvě dekády, kdy se mimo jiné pozornost začala upínat na hlavní hereckou hvězdu, mnoho projektů by prostě bylo bez velkých jmen polovičních. Svoje místo na trhu posílily také filmové série (akční i ty komediální) a značnou roli sehrálo marvelovské impérium. Své mouchy (typické americké chvalozpěvy, skákání od jednoho k druhému bez souvislostí) to má, ale vesměs fajn série. Připomínka báječných filmových (za mě hlavně 80. a 90.) let. (06.01.2022)

O moc povrchnější to snad ani být nemohlo, hlavně díly o 30. a 40. letech, které svým klipově zběsilým tempem připomínaly upoutávky natažené do středometrážní stopáže. To, že když Američané nazvou něco "The Movies" (Filmy) a pak se ukáže, že tím mysleli z 99 % americké filmy, se dalo čekat. Že půjde pouze o zvukové, se ukáže brzy, později i že pouze o filmy hrané a výjimečně animované. Horší je, že cyklus postrádá dramaturgický názor ohledně výběru konkrétních filmů, a tak se tu místo jasného vymezení střídavě objevují ukázky jak z mistrovských uměleckých děl, tak i z hloupých komerčních spektáklů. Pro třetinu zástupců obou pólů ovšem platí, že v něčem jsou "nejlepší všech dob" - tedy pokud máme věřit tomu, co nám ve svých pěti- až desetivteřinových glosách sdělují různí tvůrci, herci, kritici ad. (26.04.2021)

Promarněná příležitost zdokumentovat historii Hollywoodu od začátků zvukových filmů po současnost. Jednotlivé díly si jako témata zvolili různá desetiletí filmové historie, ale obsah je zmatený, skáče od tvůrce ke tvůrci, od filmu k filmu bez jakéhokoli systému a souvislosti. Ve výsledku tedy člověk vidí jen klipy různých známých filmů a sem tam se dozví nějakou zajímavost k tomu filmu, ale nějaký hlubší rozbor nečekejte (09.12.2019)