Můj konec. Tvůj začátek.

Pozitívna mágia a mystika vzťahu dvoch mladých milencov, ktorých duše sa jedného upršaného dňa našli, je náhle násilne pretrhnutá. Avšak jej sila pôsobí ďalej. Zaujímavý, nelineárne vyrozprávaný príbeh s presahom nájdenia pozitívneho východiska z utrpenia po strate partnera, namiesto neustáleho obviňovania a sebaľútosti. Vyššiemu hodnoteniu bráni úroveň spracovania, napriek časovému poprehadzovaniu deja, pripomínajúca skôr televízny film, a do značnej miery i predpovedateľnosť vyústenia príbehu. (05.01.2021)

Veľmi zaujímavý námet a aj stred filmu, ale záver to nejak spriemeroval. Mohol byť vykrútenejší, určite mal byť prekvapivejší (divák ten zvrat očakáva dlho pred odhalením), no a na konci mal byť emotívnejší, nemusel sa skončiť v podstate dialógom: „Prečo si to urobil?“ „Kvôli tomuto.“ A týmto sa končí najnapínavejšia scéna filmu. Škoda nevyužitého potenciálu. (18.12.2020)

Já už jsem na tyhle tragický romanťárny moc velkej. Viděl jsem jich tolik, že mi to přišlo jako klišé, i když tady se hlavní hrdinka nesblížila se strůjcem svého neštěstí nevědomě, ale pro změnu účelově a programově. Klišé, které bych naopak uvítal, by byla trocha sci-fi ze záhrobí související s Aronovou profesní specializací zaměřenou na posmrtný život. To, že jednou ve filmu zapršelo (mohl to být Aron) mi bylo málo. Nevyvolalo to ve mně emoce, nedostavila se lítost ani dojetí, takže ne na piedestal, ale spíš do smetí. Ne to ne, lepší průměr. (19.12.2020)

Romantická dráma so skvelým konštrukčným námetom. Škoda, že to nebolo prepracované do reálnejších detailov. Bolo by to priam neskutočne skvelé dielo vnímané, ako z dávnej minulosti, nesmrteľná klasika, kedy vizuálne, akčné scény prevládal dej s vysokým kreditom a hereckými výkonmi. V tomto prípade i dobre zahrané a čo viac, s perfektnou záverečnou ideou. Aj napriek tej škode, oplatí sa na to pozrieť. Zanechá u toho, kto chce, príjemný dojem. (15.12.2020)

Jsem na rozpacích. 1) 30letá Mariko Minoguchi (scénář, režie) zřejmě přejala po svém japonském otci trochu toho východoasijského vnímání a myšlení a ve své celovečerní prvotině mu dává průchod._____ 2) Spoiler! Většinu filmu jsem sledoval v domnění, že Natan je Nořin otec a film flashbacky přibližuje Nořino dětství a její zdravotní stav. Zapsal jsem si, že je podivné, že (Nořin otec) vypadá stále stejně a má totožné oblečení jako někdy před patnácti léty. Pak mi došlo, že měl asi dcery dvě a zatímco u jedné řešil leukémii, druhé zastřelil (nechtěně) milence v bance. Čekal jsem s napětím, jaké rozuzlení tvůrci připraví. Pak se ukázalo, že všechno je jinak a že buď jsem nevěnoval filmu dost pozornosti a ignoroval některé scény nebo mám příliš bujnou fantasii._____ 3) Ale i když (se zklamáním) přijmu, že jsem se v porozumění snímku zmýlil, stejně mi zůstávají základní dvě otázky, na něž nenacházím odpověď. O čem že vlastně film je? Jaké dává poučení do života?_____ 4) Zaujal mě přitažlivý 31letý Julius Feldmeier (zastřelený Aron), 26letý Edin Hasanovič (Natan) a 26letý Leonard Kunz (blond lupič). (24.12.2020)