Píseň za chudého chlapce

Konečně zase snímek, který stojí za to. Stojí za ty minuty, které člověk sedí u média zvaného televize. Sakra mě to chytlo. A to nejen jako filmovéhofandu, ale i jako člověka. Jak se říká "za srdce". Kdo může být tak brutální k druhému? A natož pak k dítěti? No hnus. Dokonalé uvěřitelně ztvárněné, herci super, hudba neviditelná (což je taky super, protože nemám rád, když mě vytrhne z děje a říká mi "koukej, mě máš poslouchat a ne koukat na film"), scénář dokonalý, ikdyž bolestný. Ono už to, že to píše sám život je dost hrozné. A nikdo mi to nemusí pořád v jednom kuse připomínat. Jednička s hvězdičkou. Nejedná se o film, který bych si chtěl pustit ve chvíli, kdy jsem sám doma po těžkém dni v práci. Ale film, který si znovu rád pustím, pokud budu opravdu chtět vidět něco zajímavého. WOW. (16.02.2016)

Píseň za chudého chlapce se mi nesmazatelně vryla do paměti a do srdce. Strhující, mrazivé a bolestné. Pocítila jsem při něm hanbu za to, co se tam dělo. A nejen v tomto zařízení. Všude, kde mohou tito lidé jednoduše využívat svého postavení a moci k ničení křehké dětské duše. Prožila jsem hluboké ponoření a ztotožnění s dějem a postavami. Film, při kterém jsem nenáviděla, milovala, plakala a přála si, abych se mohla přenést do děje a jakkoli jim pomoci. Třeba jen obejmout či pohladit. Těm klučíkům, kteří na tom temném místě, mezi chladnými zdmi mají jen jednoho přítele, kterým se stane Aidan Quinn. Člověk, který je snad jediným, který je bere jako lidské bytosti, a ne jako čísla v pořadníku. Učitel se díky svému přátelskému a lidskému přístupu stane trnem v oku určitým lidem. Nevidí v nich a nevnímá je jen jako problémové hochy a ztracence, ale chytré hochy, kteří jen nedostali šanci být lepšími. Ukáže jim, že i oni se jimi mohou stát. Hlavní zásada Bratra Johna a Maca je totiž zcela opačná. Ke svěřeným (podle vlastních Johnových slov) stvůrám, je třeba přistupovat s nejtvrdší možnou kázní. Hlavní vychovatelé v podání Iaina Glena a Marca Warrena (zde jsem si jeho výrazné tváře prvně všimla a zároveň tím objevila další britský talent) možná ke svým svěřencům i mají citový vztah, svou péči a starost však každý z nich projevuje svými vlastními, často drsnými a zvrácenými způsoby. V dětských hlavních rolích Liama Merciera a Patricka Delaneyho excelují mladí charizmatičtí herci, kteří své postavy ztvárnili neuvěřitelně vyspěle. Ukazují nám mladé klučičí tváře, příliš brzy však postupně poznamenávané krutostí a strachem, které tak přecházejí až do dospělých rysů. Už ani nedokáží být veselými a bezstarostnými. Jejich dětství skončilo dříve, než vůbec mohlo začít, díky pasti, do níž se dostali. Vzala jim jejich dětské sny, odvahu a nevinnost. Závěrečné scény filmu jsou smutným a ničivým završením celého příběhu. Autentická hudba Richarda Blackforda ještě více dodává snímku hluboké pocity, které jsem při její melodii zažila. Intenzivní slzivé chvíle, jejichž vrchol nastal na konci a při závěrečných titulcích. A vážím si jich. Filmů, které by mne takto a tolikrát donutily k slzám, mnoho není. O tom také tento film je. Ne, o šťastném, bezstarostném dětství s prozářenými dny. Ale o slzách, bolesti a naději. O tom, co s člověkem udělá svět a lidé v něm, kteří nás můžou svými činy připravit o vše, díky čemuž už nikdy nebudeme stejní jako předtím. Stále to budeme my, ale nějaká naše část bude pořád ztracena někde v dáli, daleko od nás, lapena na místě, odkud se nikdy nedostane... (27.08.2009)

Z tohoto snímku mám velmi smíšené pocity. Na jednu stranu je vynikající, ale na druhou stranu je celkem fádní a celkově je tohle téma už ohrané a okoukané a ani přátelský vztah mezi "kriminálníkem" a učitelem to moc neozvláštnil, natož další postava, která měla zastávat zlou stranu. Musím uznat, že je to rozhodně hodně emocionální zážitek, to bez pochyby, ale že bych měla slzy v očích se říct nedá. Rozhodně je zde na prvních příčkách důvěra, morálka, přátelství, diktatura, ale také pochopení a určité napravení, ale jak to tak bývá všem to dojde pozdě. Herecké výkony jsou skvělé, ale ani ty mě neovlivnily, bohužel dávám pouze 3 hvězdy. (28.03.2012)

Další důkaz, který mi ukázal o prohnilosti církve(lidí, kteří se za Boha schovávají) a jen další důvod proč být ateista. Velmi syrový příběh o učiteli, který se vydal učit "očíslovaná zvířata" (rozuměj mladé chlapce) do jednoho irského nápravného zařízení pro mladé "delikventy", pod správou církve. Kde kruté bití "čísla 913 a jiných" bylo na denním pořádku a nejen velmi kruté fyzické tresty ale i jiné ponižování. Filmů s podobnou tématikou už bylo natočeno několik(nezvladatelní žáci a učitel, kterého začali silně respektovat), ale tento mě opravdu položil na lopatky. (05.08.2009)

Filmov s totožným obsahom som videl už niekoľko, preto som sa snažil nájsť odlišnosti. Vnímal som ho dosť čiernobielo, tí dobrí sú príliš dobrí a zlí naopak príliš zlí. Nepopletie to nikto. Prekvapiť však môže, že chovanci sa ako delikventi nesprávajú a z cirkvou spravovanej polepšovne je zakrátko Hviezdoslavov Kubín. To už zaváňa Makarenkom. Sadista a aj ten pedofil sú zasa takí odporní, že ich určite po premiére prestali susedia zdraviť. A hoci sa nerád starám o technické detaily, myslím si, že umlátiť chlapca remeňom na smrť nebude také jednoduché, ani pre renomovaného sadistu. (02.08.2009)