Nebeští jezdci

U Nebezských jezdců jsem měl pocit, že s klukama zkrátka sedím v kantýně a čekám na odlet. Úžasný film, který i přeze všechna omezení dokázal o letcích z Československa ne jenom "něco vypovědět" ale skutečně vtisknout do obrazu skutečnosti (už jenom mezinárodním obsazením) a dát jim "medaily" za věčnou tázaní sama sebe: "Vrátím se?" Skvostně obsazený a neuvěřitelně zahraný - Hrzán s Bednářem a Kaplickým jsou moji oblíbenci... Nádherný, smutný film o pár klucích... PS: "Bye, bye. Jede se prcat..." (22.09.2006)

Úžasný válečný snímek, který řadím mezi nejlepší české filmy všech dob. Přesvědčivé herecké výkony (hlavně neskutečný Hrzán) a silný emotivní příběh bez patetických dialogů nebo samoúčelného citového vydírání. Ani ty bojové scény nejsou vzhledem k roku vzniku špatně natočené. Srovnávat jezdce s Tmavomodrým světem se podle mého názoru objektivně nedá. Můžu říct snad jen, že Nebeští jezdci jsou možná více českým filmem (i když se v něm hodně mluví anglicky) a přináší jednoznačnější poselství. Jinak mám rád oba snímky a považuji je za důstojnou poctu válečným hrdinům. (09.01.2011)

Meresjev, Nebeští jezdci a článok v 100+1 o letcoch kamikaze (vlastne autobiografia jedného, čo svoje poslanie nestihol splniť) spôsobili, že som na základnej škole túžil byť letcom. Potom sa mi našťastie pokazil zrak. Ale Nebeští jezdci sú z toho zoznamu, napriek skromným podmienkam v akých sa natáčali, čo do hrdinného letectva najpútavejší. Takého toho hrdinstva, ktorému veríte, čo sa nad vás nepovyšuje, skrátka si ho doba úpenlivo vypýtala a inak to nešlo... aj-jaj, iba o tom píšem a zas cítim toho chlapca, ktorý to po prvom zhliadnutí, pekných pár nocí po sebe, až kým mu spánok nedovolil vydýchnuť, sústredene natieral všetkým hákovým krížom na oblohe. "Ožilo zátiší zjizvených křídel, noc hladí obrysy palubních děl, zas do tmy odlétáš pro další příděl, květů zla z pavučin svítících střel..." (P.S. všimli ste si, že na Battle Of England som si ani nespomenul... samozrejme že nie!) (11.01.2010)

Tenhle film si skutečně zaslouží zařazení k k nejlepším válečným filmům vůbec. Naturalističnost, ovšem v naprosto neokázalé podobě, ne pro předvádění se, ale pro zachycení válečného života tak jak skutečně vypadá. Bez fanfár, bez velkých řečí. Žije se ze dne na den, protože skoro pokaždé se někdo nevrátí. Právě do Nebeských jezdců dokázali filmaři do puntíku přenést tu atmosféru, kterou cítíte, když čtete knihy od Bufky, Jánského, Šišky, Fajtla, Vilda. Na rozdíl od Tmavomodrého světa. Asi právě proto to působí tak autenticky a zároveň lidsky. (03.03.2013)

Neokázalý komorní, ale nesmírně silný film, který vznik v jediném kratičkém období kdy to bylo možné. Člověk přitom žasne nad tím, s jakým minimem prostředků film vznikal, aniž by to na něm bylo výrazněji poznat... Ano, samozřejmě v něm chybí souboje a na dnešní dobu je skutečně velmi málo akční... To je jistě daň právě tomu, že filmaři měli k dispozici jen několik málo letadel a navrch interiér letadla postavený v ateliéru na Barrandově. Toť vše, nepočítám-li navíc výběr autentických dobových filmových materiálů, které jsou do filmu také zařazeny. Na druhou stranu, právě díky tomu, že film neoslňuje souboji či akčními scénami je jeho výpověď tak koncentrovaná, opravdová a silná. Nelíčí jenom pohledné hrdinství, nelakuje na růžovo, neuhýbá před smrtí, strachem, bolestí... Jeho shlédnutí se podobá návštěvě toho vojenského hřbitova v úvodu filmu. Sluší se tiše smeknout... (22.08.2008)