Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na jeseň roku 1942 sa v posádke bombardéru stretávajú prvý pilot Čechoslovák Pavel (Svatopluk Matyáš), druhý pilot Angličan Frank (Josef Váša), navigátor Angličan George (Vojtěch Holý), telegrafista Kanaďan Tommy (Winston Chrislock) a palubní strelci Študent (Jiří Bednář) a Prcek (Jiří Hrzán), obaja Čechoslováci. Po úspešnom nálete na Düsseldorf sa vracajú na základňu, no posádka druhého lietadla už nemala také šťastie a musela núdzovo pristáť na mori. Naopak, na ich letisku pre zmenu núdzovo pristála poľská posádka... (RTVS)

(viac)

Recenzie (346)

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Neokázalý komorní, ale nesmírně silný film, který vznik v jediném kratičkém období kdy to bylo možné. Člověk přitom žasne nad tím, s jakým minimem prostředků film vznikal, aniž by to na něm bylo výrazněji poznat... Ano, samozřejmě v něm chybí souboje a na dnešní dobu je skutečně velmi málo akční... To je jistě daň právě tomu, že filmaři měli k dispozici jen několik málo letadel a navrch interiér letadla postavený v ateliéru na Barrandově. Toť vše, nepočítám-li navíc výběr autentických dobových filmových materiálů, které jsou do filmu také zařazeny. Na druhou stranu, právě díky tomu, že film neoslňuje souboji či akčními scénami je jeho výpověď tak koncentrovaná, opravdová a silná. Nelíčí jenom pohledné hrdinství, nelakuje na růžovo, neuhýbá před smrtí, strachem, bolestí... Jeho shlédnutí se podobá návštěvě toho vojenského hřbitova v úvodu filmu. Sluší se tiše smeknout... ()

Marek1991 

všetky recenzie používateľa

Či si pozriete tento film alebo novší Tmavomodrý svet, tak to je podľa mňa jedno, aj keď novší mi prišiel emočnejší. Tu mi nesedela hudba k mnohým scénkam, navyše postavy a príbeh nie sú silné stránky tohto filmu. Reálne vyznenie však hovoria zas pre tento film, čiže kto čo už bude chcieť, to si vyberie. Veľmi tu zažiarila Jana Nováková, je to veľmi smutné, že československý film prišiel o takú osobu v tak mladom veku, navyše tak krásnu, škoda. Trocha som prekvapený, že nešlo o prevažne britský film, no to asi kvôli takzvanej Pražskej jari, ktorá dovolila aj vzniku takto zaujímavého diela, každopádne ho zas netreba preceňovať, ani akcie tu zas veľa nebolo, čo by človek trocha očakával od vojnového filmu, každopádne nebolo to zlé. ()

Reklama

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Hodně silné válečné drama. Nechybí mu nic; sympatičtí hrdinové, kterým divák začne hned fandit (Pavel a Prcek), napětí, zvraty, emoce, láska (btw, až po zhlédnutí filmu jsem si všiml, že krásná představitelka Patricie není Britka, jakože byla ve své roli velmi přesvědčivá), humor (zvláště při střetu češtiny a angličtiny) a sice smutný, leč dobře udělaný konec (který navíc vyznívá jako jeden velký paradox). Tmavomodrý svět měl v době svého vzniku k dispozici lepší filmové technologie, takže těžko ho s Nebeskými jezdci srovnávat, v každém případě oba 2 jsou to 5* filmy, kterými se může česká kinematografie opravdu pyšnit. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

S filmom nemám najmenší problém, iba s hodnotením a komentárom. Nemám záujem ísť v tomto prípade proti všetkým, pretože každý človek má právo na svoje predstavy a ideály a je veľmi citlivý na ich spochybnenie. Takže hodnotenie nechávam na neutrálnych troch hviezdičkách a vyhnem sa nielen porovnávaniu s Tmavomodrým svetom, ale aj s ostatnými vojnovými filmami. Nie je vhodné byť v niektorých prípadoch konfliktný. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Nafta v plicích. (.......................................................................................) //Dodatek aneb něco zbytečných slov pro Beastmastera: Ve svém průběhu průměrný až lehce nadprůměrný sympatický film, silný dvojím: Zaprvé už tím, že byl natočen, kdy a proč byl natočen a jak přistupuje k tématu. Což bych vše shrnul jako „integrální kontrastnost“, míněno následovně: Napětí mezi názvem, opakujícím se „hrdinským“ hudebním motivem a prostou skutečností, že ti kluci dobrovolně chcípali za svobodu vlasti a celé Evropy na jedné straně a jejich nesmlouvavým zobrazením jako obyčejných „neuvědomělých“ vojclů, se vším, co k tomu patří (a co netřeba vykládat nikomu, kdo byl na vojně) (čemuž je zase jinak kontrastní epizoda se zrcátkem) na druhé straně, dodávající poctě těmto národním hrdinům zvláštní a velmi silnou působivost (čímž se vymyká nejen dobově propagandisticky idealistickým hrdinským epopejím, nýbrž i obecně retušovacím tendencím pohledu na národní hrdiny, srov. Tmavomodrý svět), je situováno (totiž to napětí) ještě jako jeden z členů napětí dalšího, vnějšího, jež vytváří s tím, co všechno po roce 1948 konotovalo s pojmy „anglán“, „angličtí letci“, „311. peruť“ apod., a že tato tématika byla vlastně tabu. K dosavadnímu mi stojí za připomenutí neokázalost zmíněného hudebního motivu a scéna na tancovačce, když anglický band povstane a HRAJE DÁL, nebo kontrast rozdělování dědictví (David se koupe) a salutování (Kdo? Tomík.). Zadruhé je tento film silný svým závěrem (SPOILER): Ta finální situace zdaleka není jen morálním protiválečným výkřikem; vzhledem k celému dosavadnímu průběhu (především vzhledem k tomu, co ve filmu není, co netématizuje, čeho si nevšímá) působí jako facka, jako šok, jako přechod do jiné dimenze. Najednou se nacházíme v úplně jiném patře skutečnosti, což platí doslovně. Až dosud se vše střídavě odehrávalo na zemi a ve vzduchu: země je zázemí, pohodlí, bezpečí, život, odpočinek. Ve vzduchu probíhá boj a neustálá hra se smrtí. Tu potom představuje moře. Kdybychom po sestřelení našich chlapců viděli prostě jen jejich pád do moře a smrt, bylo by vše „v intencích“. Jenomže tím se nekončí, pohled je přinucen do této nemožné dimenze, v níž jsou s nepřítelem „na jedné lodi“. Pád do moře tak vytváří přeryv, jímž posledních pět minut odsouvá celý předešlý film kamsi do zadní komory paměti, najednou vidíme celé dění jaksi zespoda (kterýžto dojem je podpořen i tím, že v dosud dvojjazyčném filmu náhle zní němčina). Tedy ještě jeden, a sice naprostý, kontrast. Snad způsobem, jakým se dívá kamera nebo nevím čím (nerozumím těmto věcem) zasahuje film diváka (mne) podivnou atmosférou této scény; nemám samozřejmě pocit, že „jsem tam s nimi“, obestírá mě to však něčím tajuplně známým. Jakobych už někdy sám byl takto ve člunu na pustém moři, sám se soudruhem nepřítelem.// KONEC SPOILERU (Poznámka k Hrzánovi: Škoda, že nemá víc silných filmových rolí než jednoho retarda a jednoho kašpara. I po zhlédnutí Nebeských jezdců nicméně zůstává Hlídač největším filmovým Hrzánem, to je bez debaty.) () (menej) (viac)

Galéria (2)

Zaujímavosti (36)

  • Přestavbu Li-2 na „Wellington“ potom mnozí okomentovali: „Je to unikátní výtvor, dopravní letoun zkonstruovaný v USA, postavený v Sovětském svazu, konvertovaný v Československu, aby představoval britský bombardér... a vybavený německými kulomety!“ (Houmr_9)
  • Premiéra filmu se konala 28. 10. 1968 v kolínském kině Jas, a to za účasti režiséra Jindřicha Poláka, hlavních představitelů i skutečných letců, kteří za druhé světové válce bojovali v Anglii. (Chřástal)
  • Úvodní scéna je točena v Anglii, závěrečná scéna zase na Rujáně v NDR. Dále se natáčelo v nemocnici U Apolináře, v Chuchli, ve Filipově u Čáslavi, v Poděbradech nebo v Dobříši. Scenérie anglického městečka nahradily pseudogotické domky v obci Filipov u Žleb, které jsou dodnes na místě k vidění. (Terva)

Súvisiace novinky

Kánon filmu 2011

Kánon filmu 2011

13.02.2012

V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené