Nebeští jezdci

Částečné uvolnění politického napětí v Československu v roce 68' přineslo úrodnou půdu i pro vznik tohoto filmu. V žádné jiné době si tohle asi nikdo ani nedovolil natočit. Souboj českých letců, ve službách anglické RAF, proti Německu je oslavou civilního hrdinství. Hrdinství takového jaké bylo. Režisér Jindřich Polák vzdává hold těm, kteří bojovali za něco, co už dnes málokdo dokáže pochopit. Po formální stránce je film našlapaný až po okraj. Jistě téměř 40 let od vzniku se na něm podepsalo poměrně silně, ale i tak zůstávají letecké souboje nebo bombardování strategických cílů stále působivé. Práce s kamerou Jana Němečka je vynikající. Ale tady v tomto filmu nejde o válčení. Jde zde o válku a hlavně o lidi v ní. Jeden charakter vedle druhého. Většina diváků si asi okamžitě zamiluje Prcka v naprosto famózním podání Jiřího Hrzána. Jeho hláškování sice vyvolá úsměv, ale přece jenom ten úsměv trošku tuhne a mrazí při pomyšlení, že všude kolem je válka. Zprvu jsem uvažoval nad tím, na kolik lze srovnat Nebeské jezdce s (o třicet let mladším) Tmavomodrým světem . Jenomže to není nejlepší nápad, protože oba vyprávějí sice o jednom, ale každý jinak a Nebeští jedzci by to navíc "prohráli" na poli formy. Nechme Svěrákům co je Svěrákovo a važme si toho, že Jindřich Polák natočil tento film. Film, který by měl vidět nejenom každý správný Čech... (07.05.2005)

Plně souhlasím s dalšími tříhvězdovými hodnotiteli, uživateli Webb a Djkoma. Oba naprosto přesně vystihli moje pocity. Přes krásné a zajímavé téma mě Nebeští jezdci nechali naprosto chladným. Nevytvořil jsem si žádnej vztah k postavám (jenom ten Hrzán mi byl docela sympatickej) a všechno se odehrává strašně ve zkratce, chybí nějaký silnější dramatičtější příběh a to zajímavý, co se tam stalo bylo podáno tak nezajímavě. Film mnou zkrátka prošel a nezanechal žádný dojem a to je pro mě ještě horší než když mě brutálně znudíl. (11.08.2009)

Vrcholné dílo Jindřicha Poláka a vlastně nejlepší válečný československý film vůbec. I na uvolněný konec šedesátých let velmi odvážný snímek, byl zázrak, že se ho vůbec podařilo realizovat, vždyť přímo adoruje ideového nepřítele. V přímém srovnání s Tmavomodrým světem jasně vítězí, i když to srovnání asi není úplně spravedlivé. Jindřich Polák šel náročnější cestou - bez koprodukce a mezinárodních finančních prostředků se pokusil natočit film, pro který jsou finančně nákladné scény přímo podmínkou. Přesto se mu podařilo natočit přesvědčivé, sugestivní a strhující drama o českých pilotech působících v RAF. Šťastné bylo už obsazování rolí. Přímo životní výkon tu podává Jiří Hrzán (za zmínku stojí, že je to vedle snímku Hlídač jediná jeho role charakterní mimo jeho obvyklou škatulku komediálního herce) i Jiří Bednář, který vlastně jinou podobnou roli ani nikdy jindy nedostal. Oba hrají až překvapivě civilně, stejně jako většina ostatních. Jindřich Polák se vůbec obecně snažil vyvarovat zbytečného patosu (který zatěžuje Tmavomodrý svět) a jde cestou realistického postižení situace československých hrdinů - obyčejných chlapců a mužů... Kompozice je jednoduchá - ve filmu do sebe zapadají dvě plochy. Přesvědčivě natočené bojové scény stojí v opozitu ke scénám obyčejného života vojáků mimo službu, což je kolorit těch nejvšednějších věcí - běhání za holkami, zábavy, vtipkování, občasného pytláctví atd., do všeho ovšem neustále zasahuje všudypřítomná válka... Celý film vyvrcholí a korunuje podobenstvím vyznívající konec - scény na moři a záchranný gumový člun, v němž se střetávají sestřelený pilot RAF a pilot Luftwaffe, a kde je, na rozdíl od nebeských soubojů, nepříteli vidět do očí... Vynikající film a skutečná pocta našim válečným leteckým hrdinům... Podobné filmy: Tmavomodrý svět, Piloti, Tobruk, Muži bez křídel (23.06.2007)

Československá válečná kinematografie nám naskýtá pohled na toto období skutečně ze všech možných stran. Zde ovšem téma překonává vše doposud natočené. Téma zakázané, téma tabuizované. Polákův protest a volání po záslužné úctě československých válečných letců ve službách královského letectva. Anglo - česká atmosféra, radovánky za těžkých časů i drsné drámo. Jedna z životních příležitostí Jiřího Hrzána potvrdit svou hereckou univerzálnost. (02.05.2012)

"To je hrabě z Norfolku, náš druhej pilot. My ho zaučujem, viď. Tatínek mu potom koupí bombarďák a bude lítat ve svým." Nejsem žádný hrdina, takže v bombardéru RAF za války nad mořem bych si patrně sehnal pernamentku na záchod a ostatní by museli na dvoreček. Ano, tak mizerně jsem se tam nahoře cítil, i když Prcek se mi snažil permanentně zlepšit náladu a za to jsem mu byl vděčný. A moje uši zase potěšilo když zaslechly skladbu Riders in the Sky. Taky mě zaujalo to, že pro Angličany připomíná čeština krční chorobu, což pro mě představuje holandština. Ale to je věc vkusu. (07.09.2018)