Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...

Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (348)

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Dnes možná více než úsměvný pohled do budoucnosti tak, jak si jej v třiašedesátém vyprojektoval režisér Polák, nicméně neměli bychom zapomínat, že tehdy byl vesmír terpve cosi jako tabula rasa, nepopsaný list, velká neznámá. Vůně nedozírných dálek, možnost nechat pracovat fantazii na plné obrátky, pokusit se o absurdní příběh vzdálený milion světelných let. A kosmická loď s posádkou snů, rozuměj hereckým Olympem (Štěpánek, Medřická, Lukavský, Lackovič, Kačírková, Smolík, Deyl, Macháček a další), se jen stěží odmítá. IKARIE je jistě film moderní, alespoň v rámci možností a doby, která na něj bezprostředně působila. Je zhmotněním představ tady a teď. Star Wars, Star Trek a další hrdinové následujících generací velkých i malých diváků se měli teprve zrodit. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Tehdejší herecká špička se sešla, aby společně natočila podle výborného námětu nejlepší československou sci-fi. To bývaly doby, kdy i sci-fi měla děj, hráli v ní dobří herci a filmový štáb nebyl sbírkou zkrachovalých nedouků. Ikarie XB 1 není žádné stupidní akční béčko, ale poctivý kousek krásné filmařské práce. ()

Reklama

anais 

všetky recenzie používateľa

Absurdní jsou srovnání s Kubrickovou Odyseou. Ikare XB1 se podobá spíš Star treku. Je přinejmenším stejně infantilní jako první příběhy s Kirkovou posádkou, a příběh taky obdobný (loď se řítí vesmírem, setkává se s tajemnou černou hvězdou). Jen snad s tím rozdílem, že na Enterprise většinou nelétají soudruzi. A je mnohem zábavnější. Bizardním detailem je účast Pavla Juráčka (scénář). Příjemnou nostalgii, narušuje nuda způsobená nedostatkem nápadů, a vlastně jakéhokoliv svižnějšího děje (což by z jistého pohledu dalo brát jako souvislost s Odyseou:-) ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Klasika, která mě v podstatě dokonale minula. Je tam sice pár dobrých momentů, ale jako celek mě to strašně nebavilo, a to nejenom proto, že mě sci-fi obecně nikdy nebralo - ten film je beznadějně zaseklý v době svého vzniku, triková stránka je k smíchu, a dialogy se povětšinou nedají poslouchat, jak jsou hrozné. Většina herců mi navíc přišla ve svých rolích nepochopitelně stará - člověk odkojený moderní sci-fi produkcí je tak nějak zvyklý na to, že se na cesty vesmírem vybírají fyzicky zdatní mladí muži, ale tady ta partička na Ikarii mi přišla, skoro jako když si vyrazí na výlet osazenstvo domova důchodců. S jistými výhradami se mi tam snad líbily jen dekorace kosmické lodi, a design robota. Proti nápadu ten film zdigitalizovat a znovu uvést do kin lze asi těžko něco namítat, ale za sebe nemám problém napsat, že kdybych si ten film nechal ujít, o nic bych nepřišel - absolutně nejsem divák, který by takový film dokázal docenit, a pouze se mu vysmívám. Muselo ještě uběhnout dlouhých 20 let, než mě Polák konečně dostal mými oblíbenými Návštěvníky - to je jediný tvůrčí počin v jeho režijní filmografii, na který nedám osobně dopustit. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Keď som pre ôsmimi rokmi hodnotil tento film, pamätal som si iba to, že ma ako fanúšika sci-fi sklamal. Detaily už odvial čas. Preto som včera využil jeho uvedenie na niektorom kanáli. Netušil som prečo má také vysoké hodnotenie a také nadšené komentáre. Netuším to ani po odvysielaní, pretože jediným kladom, ak to vôbec za klad možno považovať, bola hojná účasť špičkových hercov. Inak nič. Ani na tú dobu. Preto tie dve hviezdičky znamenajúce, že bez nakrútenia tohto filmu by sa československá kinematografia pohodlne obišla. ()

Galéria (36)

Zaujímavosti (44)

  • Plakát k filmu vytvořil slavný československý ilustrátor sci-fi románů Theodor Rotrekl. (messiah)
  • Scéna, při které leze člen posádky ve skafandru šachtou, se natáčela uvnitř vysílače Cukrák. (kowalski)
  • Ke konci filmu vyvrcholil konflikt mezi režisérem Jindřichem Polákem a Radovanem Lukavským, který často vznášel požadavky na úpravy dialogů a scén. (kowalski)

Reklama

Reklama