Karel, já a ty

Mluví se v případě „Karla“ o tom, že je to konverzačka. Ale tak to úplně není. V tom filmu je jedna celá rovina, která je ryze montážnická. Všechny ty prostřihy s "billboardy", které velmi trefně komentují dnešní dobu a konfrontují ji s hodnotovým rejstříkem postav. Nevím o žádném současném českém filmu, který by střihovou skladbu používal tak důsledně. Myslím, že diváci si už trochu odvykli vnímat film tímto způsobem - ta pravá „informace“ v jejich mozku vznikne teprve spojením dvou k sobě střižených záběrů, teprve z této konjunkce vznikne něco třetího. Nic ve slovech, a snad ani v obrazech, ale až v mysli. To „Karel“ dělá velmi důsledně. A přirozeně: humor, Karásek-Dušan jako moudrý vůdce sekty, a mnoho dalšího, krásného...:-) Film má rytmus, plyne, vine se, je to spíš hudební skladba. (15.12.2020)

Příběhově triviální snímek záměrně nevyužívá nabízející se potenciál milostného trojúhelníku a od začátku do konce setrvává výhradně v žánrově nespecifickém tvaru, definovatelném jako esejistické konverzační drama na téma hovorů o lásce, životě a vztazích, přičemž hloubavé debaty postav probíhají povětšinou v duchu kamarádského plkání u piva s nádechem lehkého filozofování. Na první pohled snímku trochu podráží nohy zjevná lacinost (minimální rozpočet, absence svícení, vizuálně neatraktivní obraz), což naštěstí vynahrazuje režijní a scenáristická vyzrálost nadějného tvůrce, jehož silnou stránkou je důraz na přirozenost a autenticitu hereckých projevů i ze života odpozorovaných dialogů, díky nimž vznikl sympaticky působící malý autorský generační film. (30.06.2019)

Tak tohle je vážně zjevení! Nic bližšího jsem si o filmu předem nezjišťovala, spíš mě vedl jistý instinkt k tomu, že by to "mohlo stát za to", ten mě obvykle nezklame. A nechápu... Jak může vzniknout téměř dvouhodinový film bez nějaké nosné dějové linky a zvratů, založený prakticky jen na dialozích postav (kterých je tam celkem asi 6), aniž by nudil a hlavně aby působil tak naprosto přirozeně! Možná je to i tím, že jsem těsně předtím viděla Šeptej a tak ten kontrast s tou jeho plochostí a pseudointelektuálními kecy o ničem byl o to větší.  Navíc zjišťuju, že se mi po včerejšku toto dílo docela zažralo pod kůži a tak původní **** zvedám na konečných *****. A Petr Marek v roli Dalibora Vrány byla už jen příjemná třešnička na dortu :) (28.03.2023)

Odlehčené a skvěle napsané drama, komedie, se kterým se mohou nejedni z nás ztotožnit. Příběh o lásce a vztazích, které se v dialozích opírá o velice zajímavé a někdy až filosofické témata, či otázky. Je to vážně skvěle napsané. Herci a herečky jsou velice slušní, dobře reprezentují dnešní dobu a také díky jejich "mám v pičismu" se na film kouká opravdu příjemně. Sám osobně se s mnoha myšlenkami z filmu ztotožňuji a díky tomu se ke mně dostal blízko. Kdo má rád bohaté dialogy a rád se u toho zamyslí, tak je toto opravdu pro něj. 80% (05.04.2020)

Kecy, kecy a zase samé kecy. Konverzačná dráma, ktorá má v mojich očiach ale takmer nulovú výpoveďnú hodnotu. Ako absolvenťák na FAMU ok, ale utratiť za toto svoje peniaze v kine už trochu zamrzí. Navyše ani spracovanie obrazu sa mi nepáčilo, keď už takto máme hladieť na takmer 2 hodiny plkov, tak by mi vyhovovala kamera ála Bergmanových filmov. (17.04.2020)