2019: Noví barbaři

Legrační postapo je variací na Mad Maxe, ovšem v typicky italském trash pojetí - hlava useknutá, utržená, vybuchující těla, probodávání i podřezávání. Hlavní hrdina Scorpion má auto Jamese Bonda plné různých překvapení, a tak se mu daří nad padouchy vítězit. Nic však netrvá věčně, Scorpion je chycen a - považte - znásilněn svým protivníkem před širokým obecenstvem! No a to je poslední kapka k přetečení poháru trpělivosti. Trocha decentního sexu, spousty honiček a kopice mrtvol. Nejlepší ze všeho je Simonettiho hudba.... Úsměvné, zábavné a natočené na kvalitním materiálu (což je u Italů samozřejmost). Jo a nad gore efekty je třeba přivřít oči, pak vám figuriny s useknutými hlavami vadit nebudou. (11.04.2015)

Když pominu, že ty future vozítka těch nejhrůzostrašnějších zmetků ve filmu, co by vlastně měly působit nesmírně drsně, vypadaj jak plechový hračky pro malý děti, že scénář je stupidní a hlavně nudnej a že zabíjení tu je snad nejhorší, co sem měl tu čest kdy viděl, připomínající filmový zabití Bruce Campbella, když se neobjevil na natáčení v My name is Bruce, kdy je nejdřív záběr na živýho člověka, pak na výstřel a pak se do záběru hodí šílená figurína, tak to bylo vlastně ještě docela koukatelný (09.05.2009)

V jediném roce stihl Castellari jak vykrádačku Útěku z New Yorku 1990: BOJOVNÍCI Z BRONXU, tak tuhle podstatně zábavnější vykrádačku Šíleného Maxe, které na náš videotrh obě uvedlo Imago, v obou případech brutálně ořezané, což v NOVÝCH BARBARECH vede k řadě úsměvných momentů jako je záběr přes přední sklo na dva lidi jedoucí v autě, kdy jsou oba celí mimo obraz nebo nájezd na Williamsonovu tvář končící detailem jeho ucha. Krom toho se můžete těšit na motorizované pankáče s bohatým, velmi legračním autoparkem (plamenomety, raketomety, vrtačky a sekačky hlav v základní výbavě), laserové přestřelky, hrdinovu sexy kočenu a řadu zábavných scének jako je úvodní přepadovka osady, nalezení lidského ucha při opravě motoru auta ("ČÍ JE TO?" - "NĚJAKÝHO CHLAPA."), hrdinovy zpomalené úskoky před střelbou, dekapitace výbušnými šípy z Williamsova luku nebo chaoticky natočená scéna, při které hlavní záporák zřejmě opíchal zajatého hrdinu do prdele (rozhodně to tak vypadalo), za což se mu hrdina po westernovém duelu adekvátně pomstil. A ta primitivní hudba a srandovní zvuk, který vydávají všechna auta! Vřele doporučuju, mezi taliánskými postapo trashi nemůžete pořídit o moc líp. (02.12.2008)

Diskotékové post-apo s barvičkami, kostýmečky, klávesičkami a nějakým tím gorečkem. Vzhledem k tomu, že k v Itálii 70. a 80. let patřilo k dobrému vkusu režiséra natočit horor, western a trashové sci-fi, začíná mě po tomhle kousku dost mrzet, že Dario Argento nepsané pravidlo v případě sci-fi nedodržel. 2019 si v tomto podřadném žánru stojí celkem dost dobře, přeci jen Castellari není začátečník a dovede zvládat alespoň elementární filmařské úkony. Navíc se film nebere vážně, chvílemi je skutečně roztomilý a díky krátké stopáži nestihne nudit. Zajímavostí je, že tvůrci film umístili do stejného roku, jako později Martino své 2019: After the fall of New York. (jo a nejsou náhodou Fred Williamson a Steve James bratři ?) + úvodní scéna s miniaturou měste je ultimátní (v dobrém) (14.05.2009)

Jo to je pecka jak hrom. Castellari my už párkrát dokázal že umí. Ale tady dokazuje že je šílenej, něco tak divného jsem dlouho neviděl, když opominu totálně šáhlej příběh a dialogi které vymýšlel nějakej blázen, tak tu mám užvaněné béčko na které se dobře kouká snad jen proto aby se člověk zasmál, nevým jestli to tak bylo myšleno nebo ne, ale já se bavil celkem obstojně, a navíc takovýhle typ jednou za čas sedne. Jen nečekejte nic originálního. (30.11.2011)