2019: Noví barbaři

Prostřední kousek z Castellariho volné postapo trilogie je v zásadě takový spaghetti western v postapo kulisách. Představte si typické westernové konfrontace, jen v autech. Výsledkem je extrémně nízkorozpočtová imitace Road Warriora, který byl také inspirován westerny. Castellari tenhle přístup ale ve svém filmu stylisticky dotáhl do naprostého (až směšného) extrému. Jeho neotřelé širokoúhlé kompozice, ulítlá výprava (golfové vozíky předělané na bojová vozidla s plamenomety nebo brnění z průhledného plastu), infantilní scénář jak z pera 15letého puberťáka a zhulená hudba z toho dělají příjemně bizarní zážitek. A už vím, odkud vzal Rambo ty výbušné šípy! Od Freda Williamsona. (21.04.2018)

V jediném roce stihl Castellari jak vykrádačku Útěku z New Yorku 1990: BOJOVNÍCI Z BRONXU, tak tuhle podstatně zábavnější vykrádačku Šíleného Maxe, které na náš videotrh obě uvedlo Imago, v obou případech brutálně ořezané, což v NOVÝCH BARBARECH vede k řadě úsměvných momentů jako je záběr přes přední sklo na dva lidi jedoucí v autě, kdy jsou oba celí mimo obraz nebo nájezd na Williamsonovu tvář končící detailem jeho ucha. Krom toho se můžete těšit na motorizované pankáče s bohatým, velmi legračním autoparkem (plamenomety, raketomety, vrtačky a sekačky hlav v základní výbavě), laserové přestřelky, hrdinovu sexy kočenu a řadu zábavných scének jako je úvodní přepadovka osady, nalezení lidského ucha při opravě motoru auta ("ČÍ JE TO?" - "NĚJAKÝHO CHLAPA."), hrdinovy zpomalené úskoky před střelbou, dekapitace výbušnými šípy z Williamsova luku nebo chaoticky natočená scéna, při které hlavní záporák zřejmě opíchal zajatého hrdinu do prdele (rozhodně to tak vypadalo), za což se mu hrdina po westernovém duelu adekvátně pomstil. A ta primitivní hudba a srandovní zvuk, který vydávají všechna auta! Vřele doporučuju, mezi taliánskými postapo trashi nemůžete pořídit o moc líp. (02.12.2008)

Diskotékové post-apo s barvičkami, kostýmečky, klávesičkami a nějakým tím gorečkem. Vzhledem k tomu, že k v Itálii 70. a 80. let patřilo k dobrému vkusu režiséra natočit horor, western a trashové sci-fi, začíná mě po tomhle kousku dost mrzet, že Dario Argento nepsané pravidlo v případě sci-fi nedodržel. 2019 si v tomto podřadném žánru stojí celkem dost dobře, přeci jen Castellari není začátečník a dovede zvládat alespoň elementární filmařské úkony. Navíc se film nebere vážně, chvílemi je skutečně roztomilý a díky krátké stopáži nestihne nudit. Zajímavostí je, že tvůrci film umístili do stejného roku, jako později Martino své 2019: After the fall of New York. (jo a nejsou náhodou Fred Williamson a Steve James bratři ?) + úvodní scéna s miniaturou měste je ultimátní (v dobrém) (14.05.2009)

Enzo G. nalepil postříbřené čtvrtky na klasický golfový caddy cart a zbudoval neuvěřitelné postapokalyptické automobily, které sice spolknou obří plamenomet, kompaktní vrtule na sekání hlav, extra-dlouhé prorážecí vruty a falické rakety, ale už nemají místo na kvalitní motor a tak je nejvyšší dosažitelný řadicí stupeň jenom 1. Otáčky řvou na maximum nejen když s hlavním hrdinou Scorpiem, stárnoucím italským mazákem, orají záporáci pole, ale i když vyjíždějí z kempu do kempu aby zabíjením rozsévali ZLO! Pro speciální přeživší nukleárního holokaustu 2019 mají připravený gumový pranýř, kde probíhá nedobrovolná anální penetrace. Však také jsou záporáci tvořeny triem buzerantů, z nichž jeden má melír, druhý růžový mohawk a třetí na hlavě cosi, co by mu záviděli i nejvyšší elfové (Elrond hadr). Když si poté Scorpio oblékne plastové průhledné homobrnění, nevěřil jsem mu, že v předchozí scéně klátil postapo babu. Další plus této pecky patří za explodující hlavice šípů, díky kterýmž jsem se upřímně zasmál každému vybouchnutému templářovi. (01.05.2016)

Legrační postapo je variací na Mad Maxe, ovšem v typicky italském trash pojetí - hlava useknutá, utržená, vybuchující těla, probodávání i podřezávání. Hlavní hrdina Scorpion má auto Jamese Bonda plné různých překvapení, a tak se mu daří nad padouchy vítězit. Nic však netrvá věčně, Scorpion je chycen a - považte - znásilněn svým protivníkem před širokým obecenstvem! No a to je poslední kapka k přetečení poháru trpělivosti. Trocha decentního sexu, spousty honiček a kopice mrtvol. Nejlepší ze všeho je Simonettiho hudba.... Úsměvné, zábavné a natočené na kvalitním materiálu (což je u Italů samozřejmost). Jo a nad gore efekty je třeba přivřít oči, pak vám figuriny s useknutými hlavami vadit nebudou. (11.04.2015)