Spomienky z Afriky

Neskutečně podmanivé "realistické melodrama" o ženě z těch nejsilnějších, o naplnění života, rozdílech mezi ženským a mužským chápáním lásky a v neposlední řadě o nedotčené Africe. A všechno snímáno překrásnou kamerou a podbarveno nádherně jímavou hudbou - samozřejmě úplně bez jakéhokoliv náznaku laciné romantiky. (30.08.2005)

"Měla jsem farmu v Africe..." opakuje na začátku asi stokrát (proč??) z hloubky vytažený rádoby stařecký hlas a já si říkám: "Rychle té ženské nalejte panáka, ať začne mluvit normálně." A ona jede jak flašinet: "Měla jsem farmu v Africe..." Po úvodním rozčilení jsem si říkal, že to konečně přijde - skvělý film. ALE.... Tam, kde se rodí jedni z nejlepších běžců na světě, se odehrává film, ve kterém se toho děje tolik, že si skoro nepamatuju, co se dělo před pár minutami. A zároveň se tu děje jedno velké, nafouklé a hezky natočené NIC. O čem ten film je? Toť otázka. O lásce? Myslíte tu zápletku z každé i průměrně nudné telenovely, kdy žena má muže, co na ni nemá čas a tak začne házet očko po sympaťákovi, který má ovšem ejhle stejný problém? A tak se žena trápí. Ano, tenhle příběh znám a Sydney Pollack ho natočil neúměrně dlouze, nudně, nebo mám spíš volit slovo rozvláčně? Meryl Streep je typ absolutně nepřitažlivé ženy a k Redfordovi se hodí asi jako disko koule do kostela. Film pak zabírá širší časové rozpětí, no právě tohle jeho průběh tříští na změť scén, v nichž už po chvilce nemám chuť se orientovat. Proč jdu proti proudu a všem vašim superlativům? Protože jsem se prostě nudil a v těch hezkých obrázcích z Afriky jako vystřižených z dokumentu BBC jsem nenašel to skryté filmařské umění (ono tam je, ale já ho neobjevil)... (27.09.2008)

Film, který se nehodí sledovat uprostřed týdne, kdy jsme zatíženi myšlenkami na složenky nebo šéfovo permanetní PMS. Klidné sobotní lednové odpoledne vám však dodá náladu, ve které nebudete trpět touhou přeskakovat rozvláčné a poetické záběry, aby jste stihli před upadnutím v koma ještě vyčistit zuby, nebo alespoň zrychtovat starou/ýho. Byla to krásná doba, ona léta budování infrastruktury na černém kontinentu. Kde jen ty staré časy jsou, ostatně - kde je i ta infrastruktura, že. Tehdy se ještě bílá dáma mohla v poklidu pohybovat po britských korunních koloniích, aniž by ji někdo obviňoval ze snahy o vývoz a adopci roztomilých sirotků. I ti domorodci byli nějací uznalejší. Nikoho neprudili s nesmysly typu lidská práva, minimální mzda nebo multikulturní společnost. A když náhodou všechno krachlo, dalo se vždy ještě se zármutkem na tlamě vrátit mezi ten plebs do Evropy. (09.06.2012)

Mě film nedostal z jednoho prostého důvodu. Redford se nemohl zamilovat do ochechule Streepové. Takže, když to vezmu z mého pohledu, jsem Redford, všude kolem mě lvi, divoká zvířata a barevní, a najednou přijede nehezká Meryl a já se zamiluji?! Asi takhle to nefunguje, tedy žádná jiná ženská v dohledu nebyla, ale Redford je Redford a dejte mu tam Megan Fox. A pak přidám na hodnocení. Pochvalu zaslouží krajinářská kamera, nepříliš propírané téma černého kontinentu a občasné přívětivé navození romantické atmosféry. Při tom všem má film přepálenou stopáž. 60% (26.04.2012)

Tak především jsem film už dlouho chtěla vidět a říkala jsem si, že klasiku jako jsou zrovna Vzpomínky na Afriku, člověk musí vidět. Rozhodně se tady dá mluvit o skvělém výkonu Meryl Streep, protože ta je dokonalá všude, hrát někoho tak silného, odhodlaného v cizí zemi, potýkat se s nemocí, špatnými podmínkami a nejistotou. Vybrat si muže, který chce za každou cenu být svobodný, není pro ni úplně ideální. Překvapivě ale na mě film jako celek natolik nezapůsobil. Konec byl jemně dojemný, ale nebyla jsem z toho hotová. Nepřilnula jsem tak k hlavním hrdinům, jak bych si myslela, protože oba herci jsou prostě úžasní. Bohužel mi tam něco chybělo a bylo to dlouhé. Ale mělo to pár pro mě opravdu kouzelných a nezapomenutelných scén - zážitků. (21.06.2014)