Spomienky z Afriky

Film uhrančivý jako oči mamby, vznešený jako lví krok, mrazivý jako sněhy Kilimandžára, palčivý jako polední slunce nad savanou a nezapomenutelný jako Afrika sama. Snad i proto pro mě temný kontinent zůstává hlavním hrdinou snímku a snad i proto, že je kolébkou lidstva, mám po každém absolvování Vzpomínek pocit, že se vracím domů. Čímž nechci ani v nejmenším umenšovat zásluhy tvůrčího týmu, protože jak by člověk absolvoval takovou cestu, byť se jedná o cestu domů, bez průvodců? A kdo by mohl být spolehlivějšími a sympatičtějšími průvodci než ústřední duo, Sydney Pollack a John Barry, kteří vás bez nejmenšího úsilí donutí, abyste tu cestu prožili i za ně? Jsou věci, které nepomíjejí, a já teď pro tuto chvíli nechám za sebe mluvit člověka, kterého si nesmírně vážím, vědce a ochránce přírody Bernharda Grzimka, který také patří mezi mnohé, kterým se stala Afrika osudovou: "Za padesát let se již nikdo nebude zajímat o výsledek konferencí, které dnes zaplňují titulky novin. Ale vyjde-li v červenavém úsvitu z houštiny lev a dunivě zařve, i za padesát let se lidem sevře srdce. Bez ohledu na to, zda budou mluvit anglicky, svahilsky nebo německy. A budou stát oněmělí a hledat ruku souseda, spatří-li poprvé v životě, jak dvacet tisíc zeber táhne nekonečnou stepí." Myslím na tato slova a vše skryté za nimi, když se dívám, jak se letadlo s Dennisem a Karen vznáší nad pláněmi s uhánějícími pakoni a uprostřed hejna plameňáků, připomínajícího oživlý úsvit. Myslím na to, že láska a život bohužel nepatří mezi věci, které nepomíjejí, ale i za padesát let bude někomu dalšímu bušit srdce jako zvon, až bude stát vedle toho, komu to srdce věnoval. A myslím na to, že vzpomínky nepominou nikdy - zvlášť tak napsané, jak to uměla Karen Blixenová, a tak natočené, jak to umí Sydney Pollack. (07.05.2008)

Nádherný, úchvatný film o ženě, která se v roce 1914 přistěhovala do afrického státu Kenya a žila zde na farmě. Příběh velké lásky, nádhernou kamerou snímaná příroda, fantastická hudba Johna Barryho a několik nezapomenutelných scén (například útok lvů, meditace u ohně o smyslu manželství, lvi na planině...). To všechno vám zůstane na dlouho v paměti . Hlavně ovšem pocit, který se ani moc nedá popsat. Vynikající výkon Meryl Streep a Roberta Redforda. U tohohle snímku se Akademie opravdu nespletla. (25.03.2003)

Scénář: Kurt Luedtke .. Možná, že tento snímek byl svého druhu první, ale dvacetiletá propast od vzniku (do doby než jsem film viděl) a několik dosti podobných a více méně stejně slabých snímků (Indočína, ..) vzniknutých poté určitě nepřidaly na mém zážitku.. Utahané, nudné, slabě romantické a přeoscarované - asi byl slabý rok na kvalitní podívanou, když většinu sošek posbírá tohle. Jediná zasloužená je za výtečnou hudbu! 50%. (28.08.2005)

Říká se, že kdo jednou navštíví Afriku, bude se tam chtít stále vracet. Nemohu zatím bohužel toto rčení potvrdit či vyvrátit, ale tento film mě naznačil proč se to asi říká. Afrika totiž není o životě, ale o srdci. Popíšu Vám teď situaci za který komentuji tento snímek. Z repráčků mě hraje hudba Johna Barryho a na monitoru svítí nápis Out of Africa a já nenacházím skutečně moc slov na komentář k filmu, nicméně nacházím někde hluboko v sobě vzpomínky na ty krásný rozlehlé pláně s divokými zvířaty, na ty dialogy mezi Meryl Streep a Robertem Redfordem, které se prostě nemůžou nikdy oposlouchat, vzpomínky na nesmírně půvabnou a odvážnou ženu, plnou vůle a odhodlání a až sebe destrukční touhou po obrovské lásce, na chlapa, který podstatu slova "chlap" splňuje nejen svými slovy, ale především svými činy. Něco mě napovídá, že když Robert Redford myl Meryl Streep vlasy hodně holkám ujelo jen tak mimoděk z úst ono závistivé holčičí, ale v tomhle případě neškodné "Ta se má." Africký filmový trip Vzpomínky na Afriku, totiž není o životě, ale o srdci . (21.01.2008)

Vzpomínky na Afriku je jeden z těch filmů, které se snad ani nedají hodnotit špatně. I když mě osobně třeba nijak neuchvátil a s jeho pozvolným tempem jsem se seznamoval docela dlouho, příběh o lásce měl přesto své kouzlo a dokoukal jsem ho naprosto bez problémů. Navíc s takovými herci jako je Streepová a Redford, s harmonickou a přesnou režií Sydney Pollacka a s úchvatným a romantickým prostředím Afriky všechno vyzní tak nějak opravdověji, láskyplněji a smutněji.. 80% (13.03.2012)