Duša

Na nepřímé pokračování špičkového animáku V hlavě jsem se dost těšil. Před pěti lety se totiž týmu kolem Petea Doctera podařilo nejen představit standardně chytlavý a dojemný příběh, ale i překvapivě názorně a rozumně představit řadu principů, na kterých náš mozek funguje. Od ponoru ještě o kousek hlouběji tedy nebylo třeba očekávat nic menšího než animák roku. Jenže vysoká očekávání se nenaplnila. Nechám stranou úvahy nad podivně seriózním konceptem, jenž pro málokteré prepubertální dítě bude dostatečně atraktivní; z pohledu dospělého diváka jsem totiž dostal příjemně vážný kus, který však na položení hutných otázek reaguje pouze velmi vlažnými a nepřekvapivými odpověďmi. Jako by Docter a spol. vlastně neměli co říct, ale přesto se chtěli pustit do už jednou úspěšně proplavaných vod. Pixar samozřejmě stále dokáže mnoho nabídnout – povedený dabing (Richard Ayoade!), skvělou hudbu mísící oduševnělé plochy Trenta Reznora a Atticuse Rosse s chytlavými jazzovými mezihrami, a nakonec i epicky působící, přestože trochu jednotvárně promodralý vizuál. Napětí se daří budovat, přestože málokterý zvrat překvapí a výsledné poselství sice pohladí, ale rozhodně vás nedostane do emocionální či myšlenkové bouře. Dospělejší tvář Pixaru neurazí, ale i v souvislosti s velkými očekáváními u mě převládá lehké zklamání. (22.05.2021)

Musím přiznat, že jsem očekávala něco na způsob "Inside Out", ale spletla jsem se. Tento snímek je uplně něco jiného. Příběh se točí kolem středoškolského černošského učitele hudební výchovy Joea, jehož životním snem je vystupovat v jazzové kapele. Taková příležitost se mu naskytne, ale díky téměř smrtelné nehodě, se z něj stává jedna z duší bez fyzického těla je odnesen do prostoru, z něhož jsou všechny duše dopraveny na druhý břeh. Svým odhodláním a touhou konečně dělat to, co miluje, se z tohoto prostoru dostane pryč na místo, kde čerstvě narozené duše získávají před vstupem na Zemi svoji osobnost. Joe se nehodlá se svým aktuálním stavem smířit a tak spojí síly s duší číslo 22, která po lidském životě vůbec netouží. A snaží se tak své nové kamarádce vysvětlit, proč život na Zemi tolik miluje a sám tak dostává spoustu odpovědí na otázky, na které si sám nikdy nedokázal odpovědět. Určitě jde o film, který je spíše určen dospělým než dětem. Ale to neznamená, že by se měl snímek dětem vyhnout. Rozhodně to má něco z té dětské prdlosti do sebe a hlavně poselství, které by dnešním dětem rozhodně neuškodilo. Soul je niterný, upřímný a celkem i náročý film na emoce a proto nemusí sednou každému. O to víc mu to přidává na hodnotě a divákům na celkovém požitku z filmového zážitku. Soul je upřímnou sondou do nitra lidské duše, která rozesměje, dojme a zanechá po sobě hezký pocit. - "You can't crush a soul here. That's what life on Earth is for." (16.01.2021)

Snímek Soul od studia Pixar je zřejmě tím nejdospělejším animovaným snímkem z jeho stáje, jelikož režisér Pete Docter zde bravurně rozestírá témata smrti či životního účelu, ale také nových začátků a uvědomění si, že život je jedna velká krásná jízda, kterou bychom si měli užívat na maximum. Celý tento koktejl obestírá precizní animace s dokonale lícujícím jazzovým soundtrackem, jež celému snímku dodává velmi neotřelý a vkusný punc. Přičtěte si k tomuto všemu i originálně zpracovaný svět Neznáma s jeho Mentory nebo novými dušemi a vznikne Vám nádherně vyladěný snímek, jehož nenásilná oslava života ve Vás bude rezonovat ještě hodně dlouho. Tohle je zkrátka audiovizuální zážitek podle mého gusta, pročež Vám mohu Soul více než vřele doporučit. Výborná práce! „Life is full of possibilities. You just need to know where to look. Don't miss out on the joys of life.“ (04.01.2021)

Soul je (právem) oceňovaný za to, že má velmi originální koncept... bohužel mě ale příliš nebavil, nějak se mi prostě netrefil do vkusu. Jako téměř každá pixarovka umí hezky zabrnkat na emocionální strunu a film je místy dojemný. Nápady a celkově vytvořený svět, ve kterém je "život po životě" jakýmsi moderním korporátem cíleným na pozitivitu a efektivitu (ale bez všech těch negativních věcí, které existují v reálném životě), je docela zajímavý, ale vůbec jsem se do něho ani do příběhu jazzmana nedokázal ponořit. Nepomohlo mi ani že ve filmu dabují mí oblíbenci Richard Ayoade a Graham Norton. Každopádně vizuálně je film pěkný a cením ochotu zkusit něco jiného. (6/10) (08.10.2022)

,,TAK CO MYSLÍTE, ŽE UDĚLÁTE? JAK STRÁVÍTE SVŮJ ŽIVOT?“ … „NEJSEM SI JISTÝ... ALE VÍM... ŽE PROŽIJU KAŽDOU MINUTU“… /// Animák pro dospělý. O radosti ze života a lásce k jazzu. Parádní nápad, ale… kdyby to bylo o rocku, tak je to můj nejoblíbenější film. (bohužel to asi nejde, páč by tam museli dát víc ftipu!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Moje kočka jsem já. 2.) Hudba (a hlavně jazz je pro mě vším!) /// Thx za titule „DellEthing a Titulkomet.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (05.01.2021)